Jsem zoufala ,vazim 100 kg na 157 cm

Proč se neobráš s tím problémem - morbidní obezitou - na odborníky? Jsou to obezitologové a mají dost individuálně nastavených programů, jak efektivně nejen zhubnout, ale zejména si pak správnou hmotnost udržet. To znamená změnu životního stylu k přihlédnutí ke stávajícím zdravotním problémům a tak dále... Tady ty "zaručené" rady rádoby odbroníků, co Ti budou radit, aby sis masírovala bříško ve směru hodinových ručiček ... opravdu nefungují a kalorické tabulky také nejsou všemocné, protože neberou v úvahu čas, kdy jíš a další promněnné, kterých je ve výživě více, než jen "číslo".

Nevěřím vám ani slovo. Přibírala jste po mnoho let. Za tu dobu už ve všech médiích varovali před obezitou, odborníci radili, výživové sestry nabízely své služby. A vy? Nic! Až teď se obracíte na laiky. Máte představu, kolik z nás je obézních, akorát nebo štíhlých? Kolik z nás bude reagovat na váš dotaz svými zkušenostmi nebo vyčtenými radami? Dobrá, řeknu vám svůj názor. Váš problém je normální závislost na plném žaludku, na pocitu spokojenosti po více než vydatném jídle. Po pocitu slasti jídla v ústech. Kdyby tomu tak nebylo, vzala byste si menší talíř, na něm se zdá porce větší a spokojila se s jídlem na malém talíři. Neměla pak potřebu dojídat, mlsat sladké, křupkat cosi křupavého. A když nastane potřeba zhubnout, tak tohle všechno vyměnit za talířek zeleniny. A také docílit toho, aby se roztažený žaludek zmenšil a začal spolupracovat s mozkem, neměl potřebu hlásit hlad, chuť na "něco". Není potřeba shánět informace o jídle, je potřeba jíst do polosyta. Nepřecpávat se.

Řekla bych, že každý ví, co jíst a nejíst a co dělat a nedělat, aby zhubnul. A pak je to vždycky v hlavě, jestli se tím bude nebo nebude řídit. Tloušťka nepřijde jen tak, to jsou roky nebo rovnou desetiletí kašlání na vlastní tělo.

Kalorické tabulky si stačí přečíst jednou abych věděla, že rohlík s máslem k večeři zapitý Coca colou nebude zrovna ideální redukční dieta.

Pamatujte na to, že dieta se dlouhodobě držet nedá, tedy pokud na tom nezávisí život, třeba u celiatiků.

Omezení musí být dlouhodobě udržitelné, aby k němu člověk získal afinitu a nestresovalo ho to. Nemůžete si říct teď hubnu, už si nikdy v životě nedám oblíbený smažený sýr. To je blbost. Ale můžete si říct smažený sýr si dám a dám si ho ráda a bez výčitek, ale jedině k obědu a na výletě, na kterém ujdu za den 10 (20,30)km.

U jídla se přeorientovat na poctivé výživné jídlo, ne prázdné kalorie. Třeba moje tělo je na tohle háklivé a nedělají mi dobře pokrmy plné prázdných kalorií, které podporují chuť k jídlu, ale nezasytí, takže člověk s přecpaným žaludkem a chuť k jídlu je stále. Takový pečený losos s bramborovou kaší a zeleninou mi udělá mnohem větší radost, než cokoliv z fast foodu.

Moje oblíbené sladké jídlo a ideální snídaně je ovesná kaše s proteinem (ne polotovar, ale vločky do kterých si nasypu protein), čekankový sirup a borůvky. Nebo rozmixovat avokádo, banány, protein, kakao, čekankový sirup. Sice sladké ale plné vitamínů, minerálů, zdravých tuků, bílkovin.

Co může udělat každý a okamžitě, to je vynechání sladkých a alkoholických nápojů. Večeře odlehčit, k večeři bílkoviny s vlákninou, minimum tuku a ideálně vynechat sacharidy. Jíst vědomě, ne až na člověka přijde hlad neb žravá. Bílkoviny zasytí nejvíc. Moje častá večeře je variace na šopský salát. Zelenina, mozzarella a trochu balkánského sýru na dochucení.

Měřím 156cm a váhu 60kg si držím po druhém dítěti už víc než 8let.

Moje zamyšlení:

Říká se nyní, že člověk nemá držet dietu, ale změnit životní styl.

Snížení váhy jde jinak, když je Vám 20, 30 let, než v seniorském věku po 50. - 60. (i když se tak ještě necítíte, ale tělo/hormony to ví). Tam to opravdu nejde rychle. Je pomalejší metabolismus.

V televizi běželo pár pořadů, kde lidé s nadváhou hubli - hlavně cvičili s trenérem, kupovali zdravé, určité potraviny, vařili si z nich svoje jídlo, dělali si případně do práce krabičky. Před kamerou to člověk dá, má podporu okolí, v rodině.

Jako mladá jsem měla knihu od Doberského + Horáčkové "Abychom netloustli". Držela jsem se návodu a hubla. Ale za nějaký čas se váha dala stejně nahoru, protože se člověk vrátil ke stravování, jak byl zvyklý.

Můj poznatek, když nad tím přemýšlím, nejenom teď, ale během života = Tukem obalené tělo je chráněné před nebezpečím z venku a před nemocí, to je prostě psychika. Kosti a na nich kůže jsou na jednu stranu příjemné, sexy, ale na druhou stranu tuk tvoří 1) pomyslnou bariéru proti nepřízni osudu. Zamyšlení - jaké jste měla dětství? Není tam jádro pudla?

2) A též může značit nemoc. Pro mě tedy, když jsem nad tím přemýšlela, protože to mám podobné, jako Vy. Celý život jsem oplácaná, od malinka i vlivem výživy, kterou člověk dostává od rodiny a prarodičů. Jídlo u nás bylo alfou - omegou. Kultura, zážitky, aktivity moc ne. Oplácané tělo kypí zdraví (ale jak dlouho?), kdežto kosti potažené kůží značí nemoc, špatně fungující trávicí trakt. Zhubla jsem takhle kdysi a když mě ta myšlenka před zrcadlem proběhla hlavou, tak tam byla nějaká stopka a přestala jsem jídlo odvažovat a počítat kalorie. (asi počátek anorexie, i když se tenkrát o tom ještě nepsalo). Držela jednou za týden celodenní půst, a dnes už jej nevydržím. Říkám si, proč se týrat.

Lidská psychika je složitá a mnohdy si neuvědomujeme, co nám tělo říká. Někdo je více senzitivní a někdo pragmatický.

-----------

Ohledně hubnutí můj poznatek, proč mě to také nejde, člověk to ví, ale ...

Dávám si velké porce - jím rychle, pocit nasycení se dostavuje až o mnoho déle. Tím pádem je žaludek roztažený a vejde se do něj více.

Když si dám na malý talířek, tak jídlo sním a jdu si stejně přidat. Psychicky pocit nasycení rovná se spokojenost.

Malý oběd? Potom se člověk dojídá večer.

A pokud v noci po vypnutí televize, to je malér, to jde opravdu do břišního tuku okolo pasu a narůstá pneumatika.

My důchodci už nemáme takové spalování jako za mlada a nerosteme do výšky. Takže do prostoru.

Něco se přes den nepodařilo? Nějaké jobovky? Nějaká nepříjemná návštěva, jednání na úřadech, někdo byl v obchodě, na parkovišti, na FB, i tady třeba na Poradně nepříjemný?

Večer to na Vás dolehne a zajíte ten nepříjemný zážitek, mít naopak něco příjemného v hlavě a v žaludku, potěšit se.

Osamocená duše.

Jste sama, žijete bez partnera? I to má vliv. Chybí pravidelný režim, chybí pravidelný pohyb i v oblasti sexu. Sex je vlastně cvičení, spaluje tuky a naopak cvičí nejen břišní svaly. A hubnout kvůli partnerovi, zvláště novému, jde docela snadno, máme motiv, cíl. Chceme působit dobře, zdravě, fyzicky přitažlivě.

Střívka = fungují dobře? Jaké bakterie tam máme? Možná by pomohlo zařadit jednou v týdnu ovocno - zeleninový den.

Odlehčení stravy a dopad na hubnutí je docela víc než příjemný.

Jí se jídla vařená i syrová. Jídelníček na tyto odlehčovací dny je určitě na internetu. Znamená to určité plánování, ale myslím, že se snáší tento typ jídelníčku dobře. Nyní je období všeho, sklízí se úroda, tak není problém koupit, výběr je velký.

Jaký jste typ od přírody? Astenický typ bude asi povětšinou lehčí, štíhlejší než postavou tzv. piknik. Já osobně jsem druhý typ, takže nikdy nebudu jako modelka.

Za další - máme plné lednice a je potřeba přece něco dojíst, aby se nezkazilo, nevyhodilo. Když něco chybí, jdeme bez problémů nakoupit. Mám na něco chuť? Otevřu lednici a co by tam bylo tak malého do ruky?

Tak ať se daří. Co třeba lázně v Lázních Dolní Lipová - Jeseník, které se specializovaly na obezitu. Ale vidím, že pro samoplátce jsou třeba i jinde (Kynžvart). Také jedna možnost, pokud máte čas a peníze, vyjet na pobyt a nastartovat novou etapu.

Jinak vidím dobré, logické rady od pb dnes v 9:37.

Tohle je dotaz na obezitologa, který je schopen zohlednit všechny faktory - příjem, výdej, tělesné proporce atd., a určitě vám pomůže více než nějaká alchymie s tabulkami na internetu nebo kde. Faktem je, že toho můžete sníst docela dost a zhubnout anebo naopak málo a tělo si veškerý příjem uloží na horší časy.

Jasně vidíte, že si sama neporadíte. S Vaší obezitou musíte vyhledat odborníka.

Můžete začít třeba u praktického lékaře, může Vám vypsat žádanku minimálně k nutriční terapeutce, aby Vám to vyšetření hradila pojišťovna.

Je nutné, abyste si několik dní/třeba týden -pečlivě zapisovala vše, co sníte. To ale znamená např. i každé kousnutí do jablka, vycucaný bonbón, nic nezatajila, neošvindlovala.

A zároveň zapisovala veškeré denní pohybové aktivity, nejen různá cvičení, nebo chůzi, ale i například žehlení, mytí oken, atd., prostě úplně vše u čeho spalujete.

Řekne Vám, kde děláte chyby, čeho se vyvarovat, nastaví vhodný jídelníček, doporučí konkrétní potraviny, vhodnou pohybovou aktivitu také s ohledem na Váš zdravotní stav.

To samé může samozřejmě i obezitolog, prostě neřešte to zde na netu, kde Vás nikdo nezná a vyhledejte odbornou pomoc.

Zrušte veškeré pečivo (lepek), brambory, maso, mléko (+ml. výrobky), cukr (veškerý). Žádné máslo a margarín. Místo toho zařaďte čerstvou zeleninu a ořechy (kolik chcete), do 1000g luštěnin týdně (bez ničeho), 1-2x týdně rybu a vejce. V sobotu si můžete zahřešit a dát si co chcete (1 jídlo), případně to prolít alkoholem. V neděli už ne. Když to mohu dlouhodobě dodržovat já, zvládnete to taky. A docela bych to doporučil, neboť hmotnost bude to nejmenší co začnete postupem času řešit. Přijdou závažné zdravotní problémy. Jídlo je velmi podceňované a zlehčované extrémní nebezpečí, díky kterému se mnoho lidí sice postupně, zato velice systematicky propracuje až k předčasné smrti.