Zdravím! Starší rádci si jistě vzpomenou na dědkovské kostkované bačkory s přezkou. Byly v rezavé barvě. Za mých školních let v nich spolužáci velmi úspěšně frajeřili. Teď můj vnuk také něco podobného vymýšlí a já si na tu dobu vzpomněla. Ty správné bačkory už se asi nevyrábí. Nebo ano? Dal by někdo tip?
2x
Jen tak mimochodem - mnoho horolezců v nich v hloubi minulého tisíciletí začínalo. Koupily se o dvě čísla menší, kolem přezky se doplnila tkanička, aby se žebříček pod zátěží nerozepnul. A špička (asi 8 cm) se natřela "nitrofarbou na kožu", aby déle vydržela.
Na pískovci to byly pro začátek použitelné "lezečky". Po opotřebení mechovkové podrážky se podlepovaly další vrstvou.
2x
Původní bačkory měly hladkou klouzavou podrážku z nějaké tvrzené lepenky, bezvadně to klouzalo po kamenných schodech nebo po navoskovaných dlaždicích na chodbách,
Pokud chce dělat frajera něčím praktickým, jsou tím pravým zimní boty tak zvané " důchodky" . Teplé na zip, pohodlné, jedniná nevýhoda je opět hladká klouzavá podrážka, což na klouzačkách bylo to pravé, ale i na mírně šikmém namrzlém chodníku sebou nositel důchodek nezadržitelně uklouznul nebo sebou praštil.
Další frajeřina lidí z lepší společnosti byly bílé návleky s knoflíčky přes polobotky, aby se boty v blátě nezamazaly, tak zvané " psí dečky" - viz i film Někdo to rád horké,
Až budou mrazy, starší lidé si vzpomenou na předválečné (ze 40. let) " klapky na uši" , které se daly sklopit a strčit do kapsy. Dnešní děvčata nosí klapky také, ale z moderních materiálů a vědí, jak jsou praktické a slušivé.
Pokud má vnuk slečnu, může jí v mrazech slušet tak zvaný " štucl" - chlupat kožišinový váleček, do kterého se z obou stran strčily ruce aby nemrzly. Navíc byla uvnitř kapsička na lístek do tramvaje nebo do vlaku, aby se nemuselo hrabat v kapsách nebo v kabelce. Český název je " rukávník" , vyrábí se i z nových materiálů, ale pěkná kožišinka pěkně hřeje i zdobí dámu.
. Babiččin štucl jsem milovala!@host - je vidět, že si hodně pamatujete, jako já. V 70. letech byl veliký rozmach "důchodek". Nosili je především mladí a nutili mamky, aby jim je vyšívaly barevnými vlnami. Teprve pak to bylo in. Dostala jsem je /vyšité/ k Vánocům roku 1972. Ale že v nich byly pády! Doslova držkopády.
Ten štucl - váleček, to byla nepraktická věc. Když člověk uklouzl, co byl první instinkt? Dát ruce před sebe. V tom štuclu to nešlo, ruce byly zamotané uvnitř, člověk upadl přímo na h..., tedy na nos. To nebylo vůbec praktické. Ale na obrázcích Josefa Lady je mělo každé dítě. Je dobře, že je odnesl čas. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.