Těhotenství po čtyřicítce

Ja jsem nespozorovala nejakou zmenu v schopnosti otehotnet,ani po 40.Nikdy jsem si pozor nedavala a chtela jsem vice deti,coz mam.Ve dvaceti prvni a ve 40 ctvrte.Ale fakt vim,ze kdyz jsem hrozne chtela,tak to neslo.Mezi detmi jsou velke vekove rozdily 25,19,11,5

Jde to, ale u každé ženy je to individuální. Nehleďte na řeči těch, co tvrdí, že žena je už stará, že se dětem budou smát, že mají staré rodiče atd. Hlavní je, jak vy se cítíte. Jste myšlením mladá? Budete umět držet krok s dítětem? To je dle mého názoru velmi důležité, abyste pak dítě nevychovávala jako babička, ale opravdu jako maminka. Co se zdraví týká, tak těhotenství může probíhat úplně normálně, ale můžete se taky setkat s problémy. Ale to je stejné jako u mladé maminky. Jako stresovat se dopředu, že zrovna toto se může stát i vám, je zbytečné. Problémy v těhotenství mají mladé i starší matky. Jako těhotná 40 byste asi byla více sledována po lékařské stránce. A ano, mám s tímto zkušenost (těhotenství bylo bezproblémové do 7. měsíce, pak se to zvrtlo, ale nakonec vše dobře dopadlo). Když jdu s kočárkem a starší synem, tak si mnozí lidí asi myslí, že jsem si pořídila na stará kolena dítě s milencem-kolouškem. Ale to se chce obrnit železným štítem proti takovým. Akorát se musím smířit s tím, že zatímco ostatní ženy si vesele užívají života, jezdí si na zahraniční dovolené atd., protože děti už mají odrostlé, tak já se v noci nevyspím, celý den lítám okolo velmi čilého batolete a já ještě v důchodu, když dožiju, budu opečovávat pubertální děcko. Ale mám-li říci úplnou pravdu, tak mám zatím v sobě více energie, než když mi bylo 20. Berte to tak, pokud příroda zařídí a vy se miminka dočkáte, že to tak mělo být.

Mám kolegyni která nedávno porodila zdravou holčičku. Sice jim to trvalo poněkud déle než u prvního dítěte ale vše se nakonec podařilo přirozenou cestou.

ve veku to neni.Ze zkusenosti vim,ze kdyz si to clovek nejvic preje,tak to jako naschval nejde.Taky jsem to tak mela ,po ctyricitce.Pak jsem na to prestala myslet,soustredila se na budovani bytu jine a kdyz uz jsem s tim vubec nepocitala a mela jine plany,tak se povedlo.Vsechno je psychikou.Berte to tak ze co ma byt,tak se stane a prestante to resit.

Spousta holywoodských hvězd měla děti po čtyřicítce, někdy i první dítě (např. Marcia Cross ze Zoufalých manželek), takže to není nic mimořádného. Měla byste to hlavně probrat se svým gynekologem, ten by měl vědět, jak na tom jste zdravotně a zda nehrozí nějaký problém a měl by Vám zodpovědět Vaše otázky.

Moje švagrová bez problémů otěhotněla a následně porodila . Bylo jí v té době bez jednoho měsíce 50 let!ve věku Kluk je krásný, šikovný a chytrý. Dneska je mu již 6 let a začal chodit do školy. Fakt ale je, že nebýt velké tragedie v jejich rodině s tehdy již dospělým synem, tak by určitě malé dítě v tomto věku už mít netoužili.

Čím později žena otěhotní, tím hůře to jde, jak už psali rádcové. A v pozdějším věku se také může, bohužel, vyskytnout u dítěte poměrně dost různých vad, které v mladém věku matek nehrozí. Je to snad hloupě řečené, ale je to už "únavou materiálu".

Mladá matka do 25 let snáz otěhotní, je to mladý zdravý organismus a tak přivede na svět zdravé dítě. V pozdějším věku už toto není pravidlem. Jinak žena ve třicítce má šanci otěhotnět o 30% nižší, než žena ve 25 letech. S věkem to stoupá a tak v padesátce to většinou bývá už nula nula prd.

Ačkoliv jsem znala paní, která si v 52 letech nyslela, že je v přechodu. A byla z toho krásná a zdravá Máňa, jak řimbaba. On je každý člověk velice individuální a u každého to probíhá jinak.

Pokud děťátko chcete, pokuste se, přeji, ať je zdravé. Je ovšem v tomto věku nutný pečlivý lékařský dohled po celé těhotenství.

Jinak se mi to zdá už dost pozdě - kde je psáno, že děcku budete moci dát vzdělání, že se jednou zúčastníte jeho svatby, že přivítáte svá vnoučátka od něho? Ale kdyby člověk uvažoval jenom takhle, nepodstoupil by nic.

Proto Vám přeji pěkné zdravé děcko, se kterým se budete těšit ještě spoustu let. Jaga.

Slyšela jsem povídání matek, které měly hodně roků. Shodly se na tom, že z celého těhotenství a mateřství a pečování o miminka v kojeneckém a pak v batolecím věku, jim zůstává jediný pocit. A to únava. Únava a nevyspání a zase únava. Shodly se na tom, že kdyby věděly, že je to tak zlé a pomohl by křik, že by se prokřičely celým životem dítěte. Od narození, až přes pubertu.

Souhlasím s babkazov, ono je totiž jedna věc úspěšně otěhotnět, a druhá věc je dítě pak vychovat. A logicky hůř se vychovává dítě po čtyřicítce než ve dvaceti, třiceti letech. Vím, jaký je byl rozdíl ve výchově mezi mou sestrou, kterou měla maminka ve dvaceti a mnou, která jsem se narodila v jejích třiceti letech. Sestra byla "sportovně" vychovaná, ve čtyřech letech už vyšívala, maminka se jí nebála dát do ruky jehlu, kdežto když vychovávala o 10 let později mne, už byla mnohem úzkostlivější a ustrašenější.

A kamarádka se narodila mamince téměř v jejích 40 letech, a stěžovala si, že oproti spolužákům si s rodiči vůbec neužije, protože když jí bylo kolem dvanácti,třinácti let, a spolužačky jezdily s rodiči pod stan, kempovat, na hory atd., její mamce už se nikam nechtělo, protože už jí bylo přes 50...

mám kamarádku, která si vědomě pořídila 3 dítě ve 42 letech. Dnes je dceři 11 let a kamarádka řeší generační poblémy na každém kroku. Já si život konečně užívám, ale ona je věčně unavená. Navíc ji vychovává spíš jako babička a ne matka, protože mezi jejími dětmí je věkový rozdíl 21let. Po těch zkušenostech už by do toho nešla.

Já otěhotněla ve 43 letech normálně , ale byla jsem na plodovce a přišla jsem o zdravé nenarození miminko Jarmila