Co jste opravdu využili na miminko?

Monitor dechu. Nekde si ho lze pujcit v porodnici.

Chuvicku, vanicku s podlozkou a teplomer...

Nuzticky na nehtiky s kulatou spickou.

Velkou zasobu vlhcenych ubrousku. Jedine, ktere za neco kdy staly jsou Huggies. Pevne, neparfemovane. Cokoliv jineho stalo za starou backoru.

Sudokrem a hlavne bephanten. Ten je nenahraditelny.

Hadrove pliny, ne na baleni ale hodi se na utirani a zabalovani vseho druhu...
Jinak krome tech raketek vse co pisete.

Prebalovak se hodi, kdyz je na nej misto, ze mate vse dulezite na jednom miste, ale jde to samozrejme i bez nej.

Houpaci kresilko, pokud travite cas v ruznych mistnostech, tak jednoznacne vyuzijete.

Pro novorozence máte naprosto všechno. Prvních 6 týdnů, kromě dostatku plínek a košilek není opotřeba nic, co byste neměla. Snad jen lahvičku s cumlíkem a samotný cumlík-pro jistotu.

Zapomněla jsem na dechovou podložku. Ta je opravdu důležitá. Pod vnoučkem dělala poplach 2x.

Až budete kupovat výbavičku neberte si úplně tu nejmenší velikost, klidně si nechte rezervičku. Možná podle UZT budete vědět přibližně velikost maličkého. Miminka velice rychle v prvních týdnech rostou a oblečky třeba za dva měsíce už nejsou nositelné... Navíc třeba někdo v okolí rád přenechá výbavičku.

Kočár a do něj fussak neboli spací pytel a nějakou deku, vaničku /postavit do vany/, deku a igelit na místo, kde ošetřuji po koupeli i přebaluji, postýlku s matrací, autosedačku, oblečení, osušky, pleny, vatičky, olejíček, nůžtičky, rektální rourku, několikero oblečení pro první měsíce.Ty nejmenší velikosti se ani neužily. Děcko rostlo skoro kilo za měsíc. Speciální nábytek tehdy nebyl, ani přebalovací pult. U maličkého miminka se hodila deka na stůl, na to igeli a osušku. Až byl větší asi od 4. měsíce se stejným způsobem využil konec gauče nebo naše postel. Blbinky taky moc nebyly. Stačila fantazie něco někam pověsit. Z hraček ty omyvatelné typu kousací kroužky. Plyšáky považuji za nevhodné. Dost jsem užila nosítko, co jsem si sama ušila k nošení děcka na hrudi. Dcera zase kojícího hada. To za nás nebylo. Za nás byly ohrádky pro větší děcko. Syn s ní ohradil kamna. Jinak ucpávky do zásuvek, až poleze.

Děti se mi narodily v letech 1977 a 1979. Tehdy stačila plastová vanička s lehátkem. Mít dostatek košilek, svetříků, dupaček, čepiček, /tehdy/ látkových plen. Gumové kalhotky, osušky. Postýlku, kočárek, teplý fusak z beraniny. Kosmetiku pro miminko - zásyp, olejíček, kartáček na vlasy /spíš tedy na pleš /, vatu na čištění oček a oušek, dětské nedráždivé mýdlo. Vedle stál starší kuchyňský stůl, na něm látkou potažený molitan, tedy "moderně řečeno" přebalovací pult.

O nějakých houpacích sedátkách či dokonce raketách slyším od Vás poprvé. Když děcko začalo uchopovat předměty, koupili jsme mu pár gumových hraček či hrkátko. Zpočátku kojení, poté lahvičky na pití. Pro miminka jsem chystala stravu doma. Žádné kupované flaštičky, pěkně zeleninovou polévku s umixovaným hovězím, přesnídávky vařené doma. Z jahod, jablek, meruněk, borůvek...Po těch borůvkách - to bylo, panečku, praní plen! Fleky nechtěly povolit.

Časem přijdete na to, že polovinu všech věcí, které jste si pořídila, ani nevyužijete. Nejde o to, aby dítě mělo všechno, co maminka a ostatní příbuzní vidí, ale vychovat z něj pořádného člověka. A to je daleko větší, dlouhodobější a zodpovědnější práce, než koupit jakousi houpací raketu. Jaga.