Všiml jsem si, že když mám období typu „cukr je nepřítel“, tak když už sním cukr (třeba jen dvě tatranky), tak se pak cítím zesláblý či naštvaný, případně mě i bolí někde na těle…
Když mám ale k cukru pozitivní vztah, tak se i při velké a déletrvající konzumaci cítím dobře… Nakonec se začnu cítít hrozně (a s tím se můj vztah k cukru zase změní obvykle na negativní), ale než se tak stane, tak to trvá docela dlouho obvykle.
Z toho se zdá, že osobní psychický vztah – k cukru – hraje velkou roli.
Když mám ale k cukru pozitivní vztah, tak se i při velké a déletrvající konzumaci cítím dobře… Nakonec se začnu cítít hrozně (a s tím se můj vztah k cukru zase změní obvykle na negativní), ale než se tak stane, tak to trvá docela dlouho obvykle.
Z toho se zdá, že osobní psychický vztah – k cukru – hraje velkou roli.
6 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení
kmet
3x
Moudrost je v přiměřenosti, extrémní změny v jídelníčku působí jen extrémní reakce a jsou k ničemu, a ohledně toho psychickeho stavu, může ovlivňovat všechno a není, hlavně u mladých lidí, většinou těžké si podvědomí zaneřádit negativitou, které způsobí zpětnou vazbu a hází kritické myšlenky a je to kolotoč.
ben®
1x
doplněno 26.11.23 07:45: Nemáte zač.
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.