Nejste přihlášen/a.
Ahoj, mám dlouhodobý problém, který se stále zvětšuje. Neumím být sama. Jak už single, tak prostě sama. Jsem sice spíše introvert, ale neustále potřebuji společnost ideálně jednoho člověka. Když příjde víkend, potřebuji ho mít zaplněný tak, abych strávila co nejméně času o samotě. Také trávím až moc času v práci. Jelikož ještě studuji, chodím do práce po škole. Pracuji na třech pozicích najednou, jen abych mohla dostat co nejvíce směn.
Zrušené plány jsou pro mě naprostá katastrofa- vždy se z nich sesypu. Když jsem s někým, nebo mám něco na práci nemám čas přemýšlet. Ale když jsem sama, příjde mi, že jsem sama celý život. Jen přemýšlím, a přemýšlím... Nad tím, co budu dělat v blízké době, obepisuju lidi, a následně jsem ve stresu když mi neodpovídají, nebo odpovídají stroze. Ale příjde mi, že kdybych nenapsala já, nikdo se mi neozve. Doufám, že je to jen pocit, ale těžko říct.
Také přemýšlím o sebevr*ždě, vlastně docela často a již několik let. Vlastně to, že prožívám dobré období, poznám tak, že nepřemýšlím nad tím, že to ukončím. V takových situacích sahám po prášcích nebo alkoholu. Jeden pokus už mám za sebou- samozřejmě k němu došlo, když jsem byla večer sama.
Strašně závidím ostatním. Příjde mi, že ostatní mají pevné a stabilní přátelské vztahy. I ty partnerské. Většina mých přátel je zadaných. Má nejlepší kamarádka dokonce začala chodit s kamarádem mého ex v ten den, co se se mnou rozešel. Mně vztahy nikdy nevydrží. Mám jich za sebou už hromadu, velká láska a po měsíci, možná dvou je to z jejich strany pryč. Takhle je to i s přáteli.
O tom, kolik lidí mi všemožně ublížilo (okradli mě, zneužlili, bývalý přítel mě těhotnou opustil pro jinou a doteď mi dluží za interrupci). Já si pak říkám "Proč?!". Má to takhle každý, nebo jen já? A pokud ano, je to mnou? Jsem špatný člověk a zasloužím si skončit vždy sama? Co dělám špatně? Nebo mám jen smůlu na lidi? Je svět prostě takový? Jestli jo, má to vůbec smysl?
No, to jsem to možná moc rozvedla, ale chtěla jsem zeptat. Jak často trávíte čas sami/y vy? A jak to zvládáte? Kolik máte přátel. Je mi blbý se na tyhle dotazy ptát svých přátel a lidí na potkání... Ale prostě nevím, jak to mají ostatní. A stále nad tím přemýšlím.
Jsem pod dohledem psychiatra, a navštěvuji skupinové terapie. Je to něco přes rok, co jsem se zbavila těžkých depresí, které mi znemožńovaly naplno žít. Teď mám chuť cestovat, bavit se, ale objevil se jiný problém.
Napiš mi, k mému nicku přidej zavináč centrum.cz. Seznámím tě s kamarádkou, která na tom byla úplně stejně, jak to popisuješ ty. Po dvou letech už je v pohodě, dopisuje si, a má i nové přátele, ženy i muže. A život se jí změnil, prostě, je spokojená a v pohodě. Věřím, že se to časem podaří i tobě, prostě, ozvi se. Přeji ti pěkné dny!
Neumím si to představit, jsem hrozně ráda sama. Mám takové koníčky, na které potřebuji klid, ale děda už je v důchodu, takže se tady pořád štrachá po baráku. Mám několik velmi dobrých kamarádek, setkáváme se jeden den týdnu. Na zahrádce jsem úplně nejraději sama, práce na zahrádce je pro mne relax. Když vyjednu na kole podél řeky, nepřipadám si sama, pozoruji přírodu, labutě, volavky, sama si to užiju. Kdybych žila v bytovce a neměla rodinu, tak bych asi veškerý čas věnovala svým koníčkům a přítelům. S kamarádkami si dost pomáháme, nemyslím hmotně, ale že si popovídáme a poradíme. Většinou máme samé sousedy důchodce, jsou starší, než jsme my, určitě by se jim občas nějaká pomoc hodila.
Proč tě "opouští" známí-ptala ses jich na to, z jakého důvodu? Myslet na sebevraždu je nesmysl. Teď máš cíl dostudovat, potom např. chodit do dobré práce, dále koupit dům či byt, auto, najít si přítele a mít rodinu.. Jsou i lidé úplný opak tebe-že tu samotu vyhledávají. Píšeš, že si pár známostí měla, takže partner by se určitě našel. Za mě v klidu dokončit studium a potom se uvidí..
A co rodiče, sourozenci, rodina? Ti Tě taky vyšachovali? Ono se asi nechce poslouchat něčí stesky. Na to jsou psychologové. Myslím, že si vztahy kolem idealizujete. Každý si zažil nějaké ty kopance od života, někdo i tragedie. A pak se zvedl a šel dál. Nemá cenu rozvrtávat neúspěchy, ale umět se z nich poučit. Ve všem hledat hlavně to dobré. Jinak nás budou plné léčebny.
Mně samota nevadí. Co si myslím, že pomúže, mít pořád puštěné radio. Ráno Evropu 2, dopoledne Dvojku a odpoledne podle zájmu. Já třeba ČR Plus... A chodit někam, kde jsou dobří lidé. Někam podle zájmu. Jsou kluby, oddíly, kroužky, kurzy, sbory a soubory, kde se mohou najít spřízněné duše. V alkoholu nejsou.. Dát se na sport, vyrážet do přírody. To je dobré antidepresivum.
Dobrý den.
Píšete, že neumíte být sama. Tak se to musíte naučit. Pokud opustíte svou vlastní rodinu, kdykoliv můžete být sama. Je potřeba si promyslet, co vlastně chci. Nevím, kolik je Vám let, kde žijete a pod.
Píšete, že Vás přítel opustil těhotnou, (chyba přítele, hrozný - to se nedělá), interupce, studujete, pracujete na třech pozicích najednou. Není toho všeho na Vás moc?
Zrušené plány jsou pro Vás katastrofa, vztahy Vám nikdy nevydrží. Víte to již předem. Kolik lidí Vám všemožně ublížilo. Když se necháte? Obepisujete lidi, následně jste ve stresu, když neodpovídají nebo jen stroze. Mají také své starosti. Také přemýšlíte o sebevraždě docela často a již několik let. V takových situacích saháte po prášcích nebo alkoholu. Hrozný.
Je to všecho na Vás. Musíte něco chtít změnit. Sama, sama, sama. Musíte se to naučit. Zklidnit se, více odpočívat, nedělat na třech pozicích. Nejíst prášky a nepít alkohol. Místo toho se jděte ven projít, nebo proběnout, unavíte se a budete ráda, když si doma sama odpočinete.
Nespoléhejte se stále na někoho, přátele, lidi a pod. Nikoho neuhánějte, musíte se naučit trávit čas sama. Sama uvidíte, kolik máte přátel, když Vás sami začnou oslovovat. Pokud ne, hledejte nové.
S prášky a alkoholem nic nezměníte. Je to stále nahoru a dolů. Musíte na sobě začít pracovat. Uvidíte, jak se vše začne měnit. Třeba si to pište a zjistíte, že každý den není tak špatný. Musíte se mít ráda. Navštivte rodiče, pokud je máte. Rádi Vás jistě uvidí.
Čím více do Vás lidí hučí, tím horší to je. Musíte v sobě najít svou vlastní sílu a v případě spokojenosti se pochválit a odměnit. Jistě časem najdete někoho, kdo Vás bude milovat a budete na život dva.
Držím moc palce. Zkuste to a nedejte se. Nezáviďte!
Zdravím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.