může mít zájem?
Jde o jednoho muže. Chápu, že mu do hlavy nevidíte. Ale už mě jeho chování dost zaráží.
Měla jsem dva vztahy, ale nikdy se žádný muž takto nechoval. Dá se říct, že intuice mi pracuje, ale u něj prostě nevím.
Známe se půl roku. Je to prakticky kolega, ale ne z kanceláře. Už od začátku jsem si všimla, že když třeba procházím kolem jeho kanceláře ( někam jdu ) a on s někým debatuje, tak se na mě dívá. Tomu jsem nevěnovala pozornost, vlastně jsem ji nevěnovala, ani jemu. Ale... Pak začal s otevíráním dveří, pořád jsem to přisuzovala tomu, že je ,jen, slušně vychovaný. Nikdy jsme spolu pořádně nemluvili a to je pro mě hlavní. Žádná komunikace = nezájem. Párkrát se stalo, že když jsem s někým mluvila, tak mi odpověděl za něj (nevěděla jsem, že stojí za mnou), naopak, ale pak mi přijde, že mu i vadí, že dýchám stejný vzduch (chtěla jsem něco pracovního a nebyl zrovna příjemný. Přitom zezacatku chodil spíš on za mnou skrz pracovní věci a vždy mi vyhověl.)
Párkrát se stalo, že mi popřál dobrou chuť. Že se usmál. Že se na mě dívá, ale kolikrat i uhne pohledem, a nebo naopak o mě okem nezavádí. Párkrát se stalo, že jsme se někde v rámci práce potkali a on se tak divně uchichtl. A já na něj pak koukám jak bulík...
Nevím. Nechápu. nerozumím. A jen cítím dusno a nervozitu. A uznávám, že se k němu chovat s odstupem a vystupováním ledové královny.
Jde o jednoho muže. Chápu, že mu do hlavy nevidíte. Ale už mě jeho chování dost zaráží.
Měla jsem dva vztahy, ale nikdy se žádný muž takto nechoval. Dá se říct, že intuice mi pracuje, ale u něj prostě nevím.
Známe se půl roku. Je to prakticky kolega, ale ne z kanceláře. Už od začátku jsem si všimla, že když třeba procházím kolem jeho kanceláře ( někam jdu ) a on s někým debatuje, tak se na mě dívá. Tomu jsem nevěnovala pozornost, vlastně jsem ji nevěnovala, ani jemu. Ale... Pak začal s otevíráním dveří, pořád jsem to přisuzovala tomu, že je ,jen, slušně vychovaný. Nikdy jsme spolu pořádně nemluvili a to je pro mě hlavní. Žádná komunikace = nezájem. Párkrát se stalo, že když jsem s někým mluvila, tak mi odpověděl za něj (nevěděla jsem, že stojí za mnou), naopak, ale pak mi přijde, že mu i vadí, že dýchám stejný vzduch (chtěla jsem něco pracovního a nebyl zrovna příjemný. Přitom zezacatku chodil spíš on za mnou skrz pracovní věci a vždy mi vyhověl.)
Párkrát se stalo, že mi popřál dobrou chuť. Že se usmál. Že se na mě dívá, ale kolikrat i uhne pohledem, a nebo naopak o mě okem nezavádí. Párkrát se stalo, že jsme se někde v rámci práce potkali a on se tak divně uchichtl. A já na něj pak koukám jak bulík...
Nevím. Nechápu. nerozumím. A jen cítím dusno a nervozitu. A uznávám, že se k němu chovat s odstupem a vystupováním ledové královny.
6 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení
ben®
3x
Proč dělá tohle a ondy zase tohle,nic to nestojí a budeš vědět jak to vlastně je.
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.