ahoj, co děláte, když jste až moc žárlivý a nechcete, aby váš protějšek vás opustil? Já mám bohužel problém s tím, že si vymýšlím scénáře typu, dělá tohle dělá tamhle to a sama jim věřím, a jsem potom na něj hnusná.. už jsem si četla články na internetu co dělat apod.. ale je to celkem náročná cesta k zotavení sama sebe.. vím, že tu budou odpovědi, at si najdu koníček nebo něco takového, ano i to jsem zkoušela, ale nefunguje to, v práci myslím jen na to, co asi zrovna doma dělá.. jsem hrozně nedůvěřivý člověk, a nedělám to jen jemu, dělala jsem to všem.. hrozně si tím ubližuji, a když konečně někoho miluji a chci s ním být, tak to zkazím takovou věcí jako je žárlivost.. jsme už spolu celkem dlouho a žijeme spolu, a hrozně mě trápí, když vím, že ubližuji našemu vztahu a vím, že o něj můžu přijít, ne každý má trpělivosti nad hlavu, ale já se opravdu snažím, ale můj mozek jak kdyby se najednou přepnul a já byla úplně někdo jiný... například koukáme na film, jsem v pohodě smějeme se a všechno.. a za hodinu jsem zase bez nálady a přemítám se opět nějaké dialogy.. až to mě samotnou štve... Když je v práci a já doma, tak se tím akorát trápím, že se chovám upřímně jako kr*** a nevážím si věcí, které mám pod nosem.. Je opravdu hodný, stará se o nás oba dva.. pomáhá mi s domácností, ale já si toho vůbec nevážím.. a vím, že kdybychom se rozešli, tak bych si vyčítala co jsem to provedla..
Prosím o nějaké tipy.. jak s tím nějak naložit, jak s tím pracovat a co dělat, když mě zrovna popadne nějaká špatná myšlenka.. děkuji
3x
Chorobná žárlivost je nemoc. Je dobré, že si svou žárlivost uvědomujete, ale těžko se z toho dostanete bez odborné pomoci. Navštivte psychologa.
3x
Doporučuji, abyste se bez nějakých vnitřních výčitek rozhodla žít bez partnera a bezdětná. Žárlivost je strašná, otravuje život oběma partnerům. Je z toho stres, pro každého trochu jiný, ale hrozný. Když si život vyplníte nějakým náročnějším koníčkem, můžete být spokojená. Na sex si pořiďte nějaký přístroj, případně občas zajděte do takové společnosti, kde se na věrnost ani nepomyslí. Nebudete jediná, takových lidí jsou ve světě mraky. A budete asi spokojenější a klidnější.
3x
Psychologa na práci se sebevědomím. A přečíst si od Miroslava Plzáka: Manuál o žárlivosti a První pomoc při nehodách manželských. Pak má knížku: Klíč k výběru partnera pro manželství a tam, bohužel je označen partner žárlivý, jako pro manželství nevhodný. Všechno to jsou velmi čtivé a poučné knížky.
Vztah se musí vyvíjet, někam spět: svatba, dítě, splečné zážitky z cest ap...
1x
řekl bych že nic konkrétního nikdo nemůže poradit ... ale to nejdůležitější je, že už to sama vidíte co děláte, že to dělat nechce, a hledáte řešení ... dřív nebo později se naučíte pracovat se svýma emocema a hlavně myslet vždycky na to že jsou iracionální a že se to dá zvládnout ale konkrétní přístup k věci je už jen na vás a musí být šitý na míru
0x
Co to vzít z gruntu a udělat si dítě? To by vám podle mě tyto myšelnky spolehlivě z hlavy vyhnalo. Budete pak myslet jen na to malé.
Milujte se a množte se
Jéčko
Tak to je ta největší pitomost, kterou by tazatelka mohla udělat 
. Dítě nic nevyřeší, naopak je velká šance, že bude žárlit ještě víc.
Přesně tak... jsem tlustá, už se mu nelíbím, určitě má někde nějakou hezčí... to by bylo ještě horší.
Každopádně tazatelce neporadím. Já toto nikdy nezažila. Vždy jsem partnerovi věřila. Pokud mu nedůvěřuji, tak není důvod s nim zůstávat, ne? Myslím si, že je to hodně i o seběvědomí.
Podle mě by to mohlo pomoci, když jsou spolu dlouho. Je ale pravda že nemusí a dítě by to odneslo. Tak možná to jen zkusit nadhodit. Kdyby její partner souhlasil, tak mají podle mě dobrý vztah co něco vydrží i přes její žárlivost. Možná raději na moji radu nedejte, já bohužel necítím nic. Žárlivost mi nevadí. Vadí mi jen bezdůvodné brečení. Co bych dal za trochu žárlivosti. Beru to jen rozumem. Možná to má partner tazatelky podobně a žárlivost nevnímá. Takoví jedinci jsou.
Ano, to se kdysi tradovalo. Ale pochází to z dob, kdy ještě ženy ani nechodily do zaměstnání a jejich jedinou starostí byla domácnost a manžel. A v té době vzniklo toto rčení, že pokud to v manželství začne nějak skřípat, vyřeší to dítě. A tenkrát to opravdu mohlo fungovat, protože mladá paní pak z větší části obrátila svou pozornost ke svému potomkovi a přestala tak sledovat, co dělá její manžel se svou sekretářkou ve své kanceláři. 
Ale tohle platilo tak v 17 - 18 století, v dnešní době je to přesně naopak.
0x
Určitě vyhledejte odbornou pomoc, tohle sama nezvládnete. Takový "strach ze ztráty", který se přehoupne do patologické žárlivosti, mívá kořeny v dětství (rozbitá rodina, nevěry, nejistota ze vztahů). Určitě ten pocit žárlivosti nepřišel najednou, patrně s ním bojujete dlouho. Žít se žárlivcem je ale peklo. Objednejte se na terapii ještě dnes, uleví se Vám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.