Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, jsem těhotná a mám už týden před porodem a začínám mít nějaké výkyvy nálad, jsem věčně ubrečená, nemám na nic náladu, nemám hlad, a nejhorší je, že mám pocit, že ani na to malé už se tolik netěším jako jsem byla úplně nadšená, že budu máma. Přítele věčně obvinuji, že mi je nevěrný a doma se utápím v depresích, když je v práci. Už to trochu nezvládám, a furt bych chtěla od něj odejít, furt mu říkám, že to s prckem zvládneme, když budeme sami. Nevím, jestli se takhle chovám kvůli tomu, že už mám před porodem a stresuji se tím, nebo co to je. Takhle bych se normálně asi nechovala, a hrozně mě to mrzí, nechci s nikým ani mluvit, kamarádka mě chtěla navštívit a já už chci být prostě sama a s nikým nemluvit. Bojím se, že tím ubližuji miminku, tím svým chováním. Ale opravdu se těším až budu máma, ale ted mám takové výkyvy nálad a nevím jak to mám řešit, a hlavně nechci udělat něco, čeho bych potom litovala. Měli jste to nějaká z vás taky? a jak jste to řešili?
Já jsem tohle období zažila už hoooodně dávno, 53 let, ale stále pamatuji, jak jsem se cítila špatně. Po těle i po dušičce. Byla jsem jako verlyba, měla jsem skvrny, jako mýval, na obličeji, nemohla jsem spát, ani ležet, ani sedět, státe jsem čurala jako koroptvička, pálila mi žáha, otékaly mi nohy, bolela mě prsa. Jéééžiši, jak já byla ošklivá! A můj můž? Co by se mu na mě mohlo líbit?! A vidíte. Líbila jsem se mu, miloval mě takovou, jaká jsem byla. Toto je období, které přejde a až se malé narodí, život bude naprosto jiný. A nezapomínejte, že toto se vám stane 1x, 2x za život. Dbejte na sebe, upravte se, usmívejte se! Na světě je krásně a do toho usměvavého světa přivedete tvorečka. Když budete takhle depresivní, ubližujete nenarozenému dítěti a narodí se uplakánek depresivní. Hodně spěte, choďte na procházky, trochu cvičte, usmívejte se a hledejte všechno, co vám zpříjemní nejednoduché období života. Už to nebude trvat dlouho. A pak napište, jestli máte holčičku nebo hošíka. Předem gratuluji.
Takové otázky je lépe dávat na eMimino. Ale určitě říct gynekologovi. Hormony dělají své. Třeba taková laktační psychóza není sranda.
Teď máš být silná, pohodová a spolehlivá máma a na prvním místě je miminko. Neshazuj se obviňováním!. Jestli je to jen Tvá doměnka, tak mu ubližuješ a Vašemu vztahu také. Ono často takovéto jednání vžene chlapa do náruče jiné, aniž by to chtěl. JInak sem zase napiš, když Ti bude hůř. Ale určitě tyto výkyvy sděl lékaři.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.