Bio maminka bez manžela

Jak moc je ta žena "bio", když uvažuje o náhradním mateřství? Já myslím, že to "bio" má znamenat odpor ke všemu, co nějak zasahuje do přirozeného běhu věcí. Takže paní rozhodně "bio" není. Je sobecká. Když není zcela zdravá, nemá muže (ne jen na sex a plození, ale jako životní oporu), a přesto chce dítě, je to prostě sobectví. Neschopnost přiznat si, že ve svém životě nemohu mít vše, na co si vzpomenu.

Pár slov k Vám. Neumím si moc představit, jaké to je být náhradní matkou. Jen si myslím, že já osobně bych se po porodu a předání dítěte komukoli nesmířila s utěšováním, že vajíčko bylo cizí. Bylo by to rozhodně moje dítě. Asi bych to prožívala velmi těžce, možná s psychiatrem. Sice jsme každá jiná, ale přece jen - pozor na to.

Moje švagrová se nechala oplodnit uměle - má kamaráda, který jí poskytl semeno. Už jsem to tu i řešil - bohužel se nenašel nikdo z okolí, kdo by jí to vymluvil. Já se dozvěděl o akci už pozdě.

Co bude teď? Kamarád si ji nevezme, ona bude bydlet u své matky (v důchodu). Okolí 4 a více osob se bude bez přestání starat o novopečenou matku, o mimino... v podstatě až do věku dospělosti dítěte.

Problém dnešní doby je, že zplodit dítě může každý debil. Kdo si chce koupit psa, jde si koupit psa - do útulku ho dá, jakmile se mu omrzí. Kdo chce dítě, nejde do dětských domovů. Ani by neměl šanci. Ale nechá se za pár tisícovek oplodnit nebo si koupí dítě částečně z jeho vlastní DNA.

Nikdo neřeší, jestli je schopen dítě vychovat nebo uživit. Toto se řeší jedině v případě požadavku o adopci. Až tady se právo chytne za nos a zkoumá, kolik má kdo příjem, jestli mají trvalé bydliště, jsou dostatečně schopni vychovat dítě...

Vy jako náhradní matka budete mít možnost zažít mnohé - třeba strach o dítě, které nikdy nebude vaše. A co tak klauzule, kdy si jedna strana tuto smlouvu rozmyslí? ...

A v neposlední řadě - jak se bude jako to dítě cítit v takovém životě?

Morálně je tato společnost na dně - a toto je důkazem.

Další samoživitelky bez manžela. Když to nejde přirozenou cestou, tak uměle. Každé dítě má právo na matku a otce. A potřebuje oba, to mi nikdo nevyvrátí.

Snad bych to pochopila u manželů. Ale když je člověk na všechno sám, není dítě vhodné. Paní není úplně zdravá, co když přijde nějaká delší hospitalizace v nemocnici? Kdo se o dítě postará? Co když paní brzy umře? /což může potkat každého z nás/. V případě manželů nastupuje ten druhý. V těchto případech co? Dětský domov?

Navíc: děcko nemusí být úplně zdravé. Paní ho odmítne, budete se starat Vy?

Maminka, nosící dítě pod srdcem, k němu velice přilne už za těhotenství. Pokud bych děcko nosila a donosila, nikomu bych jej nedala. Na to musí být opravdu bezcitná povaha. Nebo vidina velké částky peněz.

Je to prostě dáno přírodou. Každý z nás má něco do plusu a něco do mínusu. Být tou paní smířila bych se s tím, že prostě mít nebudu. Dítě nemá dost žen, přesto dokáží žít spokojeně. Paní může pomáhat třeba u seniorů či v dětském domově, může vést nějaké děti v místě bydliště /Sokol, ochotnické divadlo, kroužky.../ Tím bude s dětmi v kontaktu a nebude tak smutnit, že nemá to své.

Navíc to malé bude mít i určité geny po Vás. Takže dáte někomu za peníze kus sebe. Nezlobte se, ale do toho bych nikdy nešla a nemám pro to ani pochopení. Snad jen když to je dobře zajištěná a fungující rodina, kde jsou dva manželé. V tomhle případě NE. Jaga.

Poskytovat dítě do neúplné rodiny není pro dítě to pravé.

Nemyslete si, že to bude, pro vás jednoduché. Určitě nedáte pryč něco co je součástí vás, co ve vás roste, pohybuje se, žije a je to kus vás. Je to něco tak úžasně intimního a nesdělitelného, že věřte, nedáte, nezbavíte se toho. Dáte život dítěti, bezmocnému človíčkovi a pak ho pošlete do světa, kde nevíte, co s ním bude. Věřte, nedáte! A když už vás donutí, nevím, co by to muselo být, budete mít výčitky a pokažený celý zbytek života, pakliže nejste sociopat. Nebude vám chybět jen dítě, bude vám chybět kus srdce.

Lidská osoba by neměla být předmětem, který se dá koupit, či darovat. Přesně takové kšeftování se při náhradním mateřství děje. Paní by se měla smířit s tím, že jí její tělo neumožňuje odnosit dítě. Mně třeba moje tělo neumožňuje být profesionální hráčkou basketbalu a dokonce ani letuškou, neměřím totiž ani 160cm.

Těch právních sporů je tam tolik. Běžel o tom dokument. Pár si našel náhradní matku, ona jim odnosila dítě, předala, krátce po předání se nová maminka dostala do blázince, manželství se rozpadlo a dítě putovalo a vyrůstá s ženou co ho porodila, ale nikdy nechtěla, otec platí alimenty. Nebo se narodilo postižené dítě a najednou ho nechce ani jedna strana a dítě na objednávku vyrůstá v ústavu.

Jako matka od dvou dětí bych nikdy nikomu dítě nenosila a když, musely by to být milionové částky, rozhodně ne umrněných 300tisíc, jako je cena obvyklá. Po předání dítěte zbyde ženě hodně zraněná duše a může zůstat i natrvalo nemocné tělo. Leda by nosily dítě ty psychické trosky, co nemaj žádný mateřský pud, porodí někde samotné doma a po porodu odkládají dítě v lepším případě do baby boxu, v horším vyhazují do popelnice, v nejhorším je rovnou zabijí.

Nevím, jestli jste už porodila, každopádně každé dokončené těhotenství a porod odnese žena zdravotně. Při každém těhotenství dostávají zabrat žíly dolních končetin. Při každém těhotenství jde bederní páteř do hyperlordózy, dochází k diastáze břišních svalů. Ne každá má to štěstí, že se jí to vrátí zpět. Pokud speciálně necvičí, přestavená páteř a diastáza zůstává a máme tu problémy se zády, svaly nedrží vnitřnosti kde mají být, objevuje se reflux, porodem oslabené a většinou nástřihem zraněné pánevní dno, které žena neposiluje a neuvolňuje, odmění se jí v pozdějším věku inkontinencí. Hemoroidy, strie.

Těhoteství je velký nápor na organismus, může zhoršit stávající onemocnění, může se objevit jiné. Já říkám, že dokud jsem neměla děti, byla jsem naprosto zdravá. Třeba u mně se při druhém těhotenství objevila RS. Zatím mě neomezuje a hlavně mám krásného zdravého 5letého syna, se kterým je sranda a který mě miluje. Celý den za mnou chodí, říká že mě miluje až na konec vesmíru, pusu dá jenom mě, hladí mě, myje mi záda. To je moje satisfakce za útrapy, co mi těhotenství a porod přinesly. A teď si představte, že bych byla náhradní matka, dítě odevzdala, zůstala bez smyslu života a bez nutnosti fungovat kvůli dítěti, RS by nebyla jen sranda co zatím nic nedělá, ale objevila by se v agresivní formě, která dokáže během pár měsíců člověka plně invalidizovat, posadit na vozík a odkázat na druhé, protože se člověk ani sám nenají. Znáte příběh Anežky? Maminky, která RS měla už před těhotenstvím, ale právě těhotenství a porod jí nemoc zhoršily do té míry že se sama už ani nenají, natož aby se postarala o své dítě? To je hodně draze vykoupené mateřství, ale ona má pořád syna, kterého vidí růst a který jí dělá radost. Náhradní matce by zbylo jen zničené zdraví a prázdná náruč.

Asi před 14 lety u nás byla ubytována paní z Phy v pokročilém stadiu těhotenství, která se rozhodla pro jednu paní, co měla nějakou zdravotní kontraindikaci, děcko odnosit. Vypadala zdravě, zdatně a v tomto stádiu si ještě přivydělávala v kavárně a roznášela letáky. Jelikož žila sama se svými třemi dětmi /17,14,11/, tak odnošení dítěte měl být počin, za který utrží peníze, o což jí šlo. Brala to velmi racionálně. Jakoby si všelijaké ty eventuality ani nepřipouštěla. Řekla mi, že to má celé právně ošetřené, všechny eventuality. Co nevím, zda ona paní, pro kterou děcko nosila, zda má partnera. A kdyby neměla? Dneska je každá druhá samoživitelka. To ji chápu.

Zdravím. Pokud uvažujete stát se náhradní matkou, měla byste mít všechny informace. To znamená, nejen znát zdravotní rizika svá i "nošeného" dítěte, ale i rizika právní. Proto je nanejvýš vhodné, abyste požádala svého lékaře o veškerá vyšetření a vyslechla doporučení či nedoporučení v souvislosti s náhradním těhotenstvím a porodem, ale požádala o konzultaci i svého právníka. Bude potřeba sepsat smlouvu, na které by se měl podílet i váš právní zástupce. Určitě bych se nespoléhala na to, co mi poví "objednatelka" dítěte. Celá "věc" je poněkud na hraně a stát se může cokoliv. Vše byste měla mít předem právně ošetřené, abyste se po porodu nedostala před soud a do vězení. Teprve, až budete mít všechny informace pohromadě, pak se rozhodněte, zda se náhradní matkou chcete stát, nebo ne. Ida

Pokud to správně chápu, tak paní poskytne vajíčko, které bude oplodněno nějakým dárcovským spermatem, a vy jí to dítě odnosíte...?

Podle mě to problém tady u nás v ČR je, pokud paní bio matka nemá domluveného nějakého partnera, který s ní bude žádat o umělé oplodnění.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve svém § 6 odst. 1 stanoví:

"Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně"

Ono i když žena nějakého partnera má, který s ní o umělé oplodnění požádá, tak odebrat vajíčka jedné konkrétní domluvené ženě a zavést je jiné ženě asi není úplná samozřejmost na každé klinice.

Prostě náhradní mateřství u nás nemá žádný právní rámec a je to dost riskantní pro obě strany... Paní bio matka by si ideálně měla zajet do nějaké jiné země, kde to legislativa umožňuje.

Rád bych požádal @jedubabka o názor. Radíte konzultovat s více právníky. Český právní řád náhradní mateřství neuznává, v ČR je tedy nelegální takový postup. Lidé to řeší obcházením platných zákonů.

Případná smlouva je tedy neplatná - odporuje dobrým mravům dle zákonů ČR.

Za otce bude považován ten, který souhlasí s oplodněním. Dítě v případě sporu zůstane 100% ženě, která dítě porodila.