Hádky a neshody

@katrin1 - co by jste doporučili, abych nebyla taková

Heřmánkový čaj

Přišla paní k lékaři - modrá, zelená, zbitá.

"Co se Vám stalo, paní?”

"Když se muž vrátí napitý z hospody, pokaždé mě takhle zmlátí. Co mám dělat?”

"Udělejte si heřmánkový čaj a když se vrátí muž z hospody, kloktejte. A po týdnu se ukažte.”

Po týdnu přijde paní k lékaři, žádné stopy po pranici.

"Zabralo to, nezmlátil mě.”

"Já to věděl! Stačilo držet hubu...”

Když je žena hrubá a sprostá, ať už na kohokoliv, není to její dobrá vizitka. Chápu, dnes už nejsou ty jemné slečinky, jako kdysi v 19. století, ženy jsou emancipované, ale přesto se k nim výrazy starého mořského vlka nehodí.

Jste zřejmě nervózní, máte problémy s psychikou, když ventilujete své pocity zbytečnými vulgarizmy. Mě vychovala zkušenost a taky věk. Nejsem výbušné povahy, ale přesto, když mám chuť občas ponadávat, řeknu si - ale co, když nejde o život, jde o ...A uklidním se.

Věk - jsme s manželem už za zenitem. /67 a 70 let/. A i když mě taky občas něčím naštve, já si říkám - proč mu v našem věku nadávat? Může se stát, že za nějaký čas nebudu mít nadávat komu. A budu se pak kát a vzpomínat a hanbit se, proč jsem na něj za života byla zlá a hubatá. Tak to ne!

Takže ne - vše se snažím vyřídit slušně, bez emocí a hrubostí. Dokud se máme, proč si ten život zbytečně kazit?

Plánujete s pánem rodinu, děti, společné bydlení. Ale pokud své chování nezměníte, klidně se může stát, že se sebere, odejde a nebudete mít nic. Chlapi nemají rádi hrubé sekernice, které je častují nadávkami.. Navíc, pokud Vaše výlevy slyší někdo další /třeba léto, otevřené okno.../ budou se mu chlapi smát, jak ho ženská drží zkrátka. On to neustojí a bude rozchod.

Tak se zamyslete, chválím Vás za to, že jste si toho vědoma a že o svém chování přemýšlíte. Teď to ještě uvést do praxe. Je to všechno ve Vašich rukou, tak si nepokazte život. Jaga.

Ahoj,

sama s tím mám vlastní zkušenost, také jsem to donedávna takto provozovala, ale už jsem se snažila vše vyřešit jinak. Možná jsi takovýhle způsob řešení problémů viděla u tvé rodiny a přišlo ti to do teď normální. Podívej se na svoji původní rodinu, protože ta tě ve většině situací ovlivňuje. Já studuji VŠ, takže jsem si spousty věcí uvědomila až teprve, kdy nám byla doporučena si přečíst knihu: respektovat a být respektován. Je to nový způsob chápání respektujícího přístupu, který mě se velmi líbí. Já sama za sebe mohu říci, že přečtení knihy mi pomohlo se na vše dívat poněkud jinak. Nevím, jaká jsi osobnost ty, ale já jsem velmi přemýšlivý typ a když jsem zjistila problémy v mém partnerství, začala jsem koukat na přednášky od Jeronýma Klimeše, který se záležitostmi vztahů zabývá a velmi srozumitelně umí vše podat. V pohodě je můžeš pustit na Youtube. Nevím, kolik ti je let to neuvádíš. Ale myslím si, že kdyby mi někdo před pár lety poradil toto doporučení určitě bych mu poděkovala. Nevím ani, jak dlouho váš vztah trvá a jestli spolu bydlíte, to se taky na všem podílí. Prostě je třeba si sednout, sundat růžové brýle a s použitím rozumu si uvědomit, co komu vadí a zjistit, jaké řešení je ideální pro Vás oba. Trošku se zamysli nad tvým vztahem a představ si, jestli takovouhle budoucnost si umíš představit i s dítětem.

Držím palce ať se vše ve tvém životě vyřeší.

Jestli jste sprostá na přítele v době, kdy ani žádné problémy mít nemůžete, nezakládejte rodinu. Nezvládla byste to. Děti by byly chudáci. Vztah po 4 letech je přechozený.

Já bych Vám doporučila pracovat na tom s nějakým terapeutem. Dle dotazu soudím, že víte o nešťastných následích svého chování a že se snažíte mu předcházet, ale samotné Vám to nejde.

Emoce jsou projevy, které se učí ovládat už malé děti - i dvouleťák, tříleťák pomalu začíná chápat, že nemůže vždycky začít ječet, učí se ovládat svou vůli a získává trpělivost. U většiny dospělých to dojde do bodu, že jsou schopni, až na vyhrocené situace, ovládat svoje emoce vždy. Jestli máte tento problém pouze při hádkách, tak je ten spuštěč tam a je to pro Vás z nějakého důvodu tato vyhrocená situace.

Já to mám podobně, když na mě někdo spoléhá nebo čeká - např. když jsem pracovala na jednom místě, kde se nám občas sešla fronta netrpělivých, naštvaných klientů. To jsem se taky neovládala. Ale naučila jsem se s tím pracovat sama, pomohli mi i kolegové, pomohlo mi racionální zdůvodnění (já za tu frontu nemůžu, nedělám svoji práci špatně, prostě se sešla spousta lidí v jeden čas, to nikdo neovlivní). Když to u Vás takto nejde, hledala bych pomoc jinak a jinde.

Píšete, že sprostých slov používáte na OBRANU. A v tom to vězí. Váš přítel zřejmě umí lépe a pádněji argumentovat a jelikož Vás v tom hněvu honem nenapadne zrovna tak silný argument, tak z Vás vylítne vulgarita, kterou posílíte slabý argument. No a pak Vás to logicky mrzí, protože si později uvědomíte, že to fakt nutné nebylo a že taková vůbec nejste. A tohle dělá víc lidí, než si myslíte a jsou to vzdělaní lidé, nemusí to být nějací "vidláci". Prostě se stává, že je někdo silnější v argumentech, a zažene toho oponenta do kouta, a to pak padají silná slova a někdy i rány. Sleduji různé politické debaty a tam to bývá docela častým jevem. Nemyslím ty v televizi u nás, u nás to ještě umí ukočírovat moderátor, a naši politici nejsou zase až tak "horkrokrevní"...

Než ve vzteku chcete něco vypustit z pusy, v duchu napočítejte do deseti. Funguje to.

Máš problém v tom, že špatně zvládáš vztek. Je potřeba na tom popracovat. Nemohla bys najít "skupinu" vedenou terapeutem na zvládání vzteku? Mozek vyplaví obrovské množství hormonů a toto ovládnout, není tak snadné. jen tak se zamyslím. Víš co je divné, jak nás dovedou vytáčet děti, které ihned neposlechnou nebo si vztekem vynucují svou vůli. Lískáme je, řveme jako blázni. A sami, ve svých letech, se svými zkušenostmi a výchovou se chováme jako šílení. Není to divné? Jsi dospělá, ovládej se! Nechovej se jako vzteklé zvíře!

A nebylo by možné tehdy, když dostanete vztek, odejít na chvíli se projít nebo odejít třeba do vedlejšího pokoje? To, že pošlete dítě, když se začne vztekat za dveře, docela funguje. Tam můžete nadávat, ale snažte se, aby vás neslyšelo celé okolí. Jak byste zvládala výchovu dětí? Na děti určitě nespěchejte. Možná by vám pomohla nějaká poradna, případně přechodně léky.

Tak si pořiďte děcko. Bude jiné téma. Zklidníte se. Po 4 letech se vztah nikam neposouvá, přechází se. Dříve bylo pravidlo po dvou letech chození se vzít, a do roka už bylo zpravidla miminko. Nevím ale kolik vám je.