Procházka s kočárkem

Jezdit můžete úplně kdekoliv a kamkoliv. My rajzovali po lese a bůh ví kde, naložila jsem se do auta a jezdili po výletech, kam normálně člověk nemá prostor se zajet podívat. Miminko je nenáročné, stačí nakojit, přebalit v kočáře a frčíte dál. V lese je fajn shodit boudu a dítě pozoruje mihotající se listí okolo.

Vzpomínám. V naší vesnici byla STS, takže od podzimu do jara bahna po kolena. Tehdy u nás řádily i pásáky. Procházela jen jedna hlavní silnice, žádné odbočky, kde by se dalo s kočárkem projet. Takže jeden den po silnici nahoru, druhý den dolů. Pokud mě potkal či dojel linkový autobus, můj načančaný žlutý kočárek se změnil dohněda. A celé odpoledne se mylo.

Procházku do vzdálenější vesnice bych byla ráda podnikla, ale nebylo jak. Těch 10 km se mi zdá přiměřených. Pokud Vás tedy s kočárkem doveze někdo autem do vzdálené obce, či se dopravíte autobusem, považuji to za dobré řešení. Nebo se dopravte někam k lesu, kde jsou různé cesty, mnohdy i asfaltové a projíždějte se tam. Je to příjemném pro Vás i pro děcko.

Jen já s hrůzou vzpomínám, jak se jelo: jeden den nahoru, druhý den dolů. A do toho ten divoký autobus. Kruciš. Jaga.

Choďte si kam chcete a jak daleko chcete (pokud to dovolí počasí a Vy a dítě to vydržíte).

Ale velmi podstatné je, jestli do té vedlejší vesnice můžete dojít něk de "po zadu" přes humna, nebo musíte jít po silnici (a to bych nešel ani sám, natož s kočárem).

Nezvládla bych denně chodit stejnou trasu, jednou stranou vesnice na konečnou a zpět. Choďte nebo spíše jezděte všude tam, kde je to sjízdné pro kočárek. Než se vydáte do 10 km vzdálené vesnice tak to udělejte obráceně, Tam se svezte autobusem a zpět pěšky. Nebudete časově vázaná na spoj. Ono na poprvé 10 km tam a 10 km zpět je opravdu dost.

Mám v paměti jízdy se třemi vnoučaty a protože bydlíme ve městě u hlavní silnice, jezdila jsem po okolí města, podél řeky a také lesem.

Snacha nazula inlajny a s kočárkem si to odbruslila. Když si nabalíš krmení pro děcko i pro sebe a bude na to počasí tak jdi klidně i delší cestu..Jen ne po krajnici, ale po bezpečném chodníku nebo stezce. Já kdysi občas vzala kočárek do trolejbusu a za městem jsem vylezla a prošla si něco na periferii víc v přírodě. Je to ale lepší ve dvou.

Vykašli se na to, co dělají jiní. Dělej to, co budeš chtít. Miminu je úplně jedno, kudy se s ním chodí nebo nechodí. Přebalit a nakojit se dá kdekoli. My jsme chodili na celodenní cesty přes 20 km. To jsme ale měli ještě kvalitní kočárek z Liberty, který něco vydrží. Většina turistických cest je s velkými koly sjízdná,

MAminky pozoruji se zájmem, a vůbec se nežinýrují kvůli okolí, ani tatínci. Maminka na inlinech je už běžná za kočárkem - proč má brusle odložit, když ji baví? Větší dítka jsou obutá do bruslí nebo mají kíloběžky. Tatínek dojel městem do parku s cruiserem pro dvě děti za kolem, vybalil deku, pití, četl pohádku - a bylo. Dítka poslouchala, hrála si nebo spala. S tím cruiserem pořádají i dovolené - cyklo. Delší trasy třeba týden.

TAkže kamkoli a jakkoli si troufnete, se zabaleným dítkem v odpérovaném kočáře klidně na skalní značku pro turisty. Procházka poblíž je klišé, spíš pro maminky co chtějí být v tom procházecím klanu, potkávat se, také se hezky pozorují. Se zájmem odhaduji rodinný příjem podle kočárkového vybavení...

Jezdila jsem tudy kudy to šlo.Takže po polní cestě ,která nebyla rozježděná ,po silnici do vedlejší obce a když bylo posekáno ,tak i po louce k lesu.

Klobouk dolů vaší energii, pokud bych mohla dát kočár před barák na zahradu a hodit nohy nahoru a třeba si chvíli číst, asi bych to vyyužila. Mimino stejně v kočáru nic nevnímá z okolí, tak je mu jedno, zda jede nebo stojí. A vy ušetříte čas pro sebe pro odpočinek nebo zálibu.. Alespoň když jsem byla na MD, tohle mi chybělo nejvíce, čas pro sebe. Turistiky si užijete až bude děcko pohyblivé.