Nejste přihlášen/a.
Najemno nakrájená cibule někdy zůstane v guláši. Není lepší tuto omáčku přecedit přes síto, aby byla sametově hladká, bez rozvařených kousků cibule?
Přesně tak, na guláš si s chutí přidám několik koleček čerstvé cibule. Tudíž mě nevadí ani v guláši.
Cedit guláš mi připadá jako neláska k tomuto báječnému pokrmu. Proč to dělat? Cibule se rozdusí, změkne, bude chutná. Já dneska budu vařit segedín. Myslíte, že ho taky přecedím a přijdu tím o zelí a cibulku? Kdepak, právě to je v pokrmu to nejlepší, tedy kromě masa. Zítra budu chystat španělské ptáčky. I tam je cibulka v omáčce výborná. Ale musí se nakrájet pěkně nadrobno. Ani na ty ptáčky omáčku cedit nebudu.
Jediné, co mixuji a následně procedím, je omáčka k slepici na paprice. Uvařím, přidám sladkou smetanu, zahustím, povařím a mixuji. Pak přecedím do kastrolu. V cedníku mi skoro nic nezbyde. Cibulka se pěkně rozvařila. Přesto vzpomínám, jak právě tu slepici na paprice jsme jako děti v pohodě od babičky jedly i s kousky té cibule. Mixér neměla a cedit to pryč by byla prý škoda.
No a potom cedím rajskou, aby byla jemná. Ale guláš pěkně nechat s cibulí, je to takové chlapské jídlo a muži si potrpí na to, aby to bylo takové "neučesané." Kdepak dát cibulku pryč, to bych doma nepochodila. Jaga.
NE!
A pokud by to někdo vyžadoval, tak vyndám maso a omáčku namixuji. Škoda cibule v cedníku!
Liško, v cedníku se cibule propasíruje, tím se šťáva zahustí, když budete mixovat zbytečně tekutinu našleháte, nebude mít barvu, ani požadovanou gulášouvou konzistenci. Je pravda, že u guláše je tento postup neobvyklý, leč u jiných dušených masitých pokrmů je tento postup vhodný.
Cedit guláš by mne nenapadlo ani v nejhroznějším snu, smetanově hladkou chci mít jedině tak svíčkovou.
No to by byla věčná škoda. Úspěchem dobrého guláše je právě ta cibule, která se stejně dlouhým vařením masa rozvaří a normálně se jí dává stejný poměr, jako toho masa. "Správný" guláš má být z hovězího masa, (nejlepší je kližka), a to vyžaduje delší tepelnou úpravu, než třeba vepřové. Nedovedu si představit, jak cedím omáčku, protože v ní je maso nakrájené na kostky. To bych musela napřed vyndat pracně všechno to maso a pak cedila omáčku a když už, tak bych ji přes ten cedník pasírovala, protože zbavit se té cibule, by byl podle mne "hřích".
Správně by se guláš měl přecedit a podávat zvlášť maso a pak ho teprve zalít omáčkou. Krom zmiňované sametové hladkosti jde taky ve veřejném stravování o to, aby každý dostal stejně masa. Možná, že důvodem je i to, že když v restauraci udržují 4 hodiny (déle se nesmí) guláš stále teplý, tak by se jim to maso rozvařilo, takže ho mají dané bokem.
Já ale doma guláš necedím, mě v tom ta cibule nevadí.
A že jsem nic takového v Maďarsku neviděl? Podle mne jsou maďaři ti praví odborníci na guláš a dělají ho rozhodně ve všech bodech opačně než píšete.
Makk, ale každý dobrý kuchař ví, že je nejlepší guláš druhý den, když je odleželý a všechny chutě se plně rozvinou a propojí.
arne1: To, co se u nás jmenuje "Maďarský guláš" Maďaři neznají, jejich guláš je nezahuštěný, to kdybyste přecedil, tak máte červenou vodu.
susymon: Každý profesionální kuchař ví, že se ve veřejném stravování nesmí podávat jídlo z předešlého dne. Doma si to klidně dělejte, to je vaše věc, nic méně se stejně dobře rozleží, i když bude maso zvlášť. Nejde o louhování masa v omáčce, ale o rozvinutí a propojení chutí koření a pod.
Cedím všechny omáčky. Pokud tam patří například zelí - segedín - tak uvařím, přecedím a pak tam dám teprve zelí. Nebo smetanu a podobně. Jde o mně chvála, že jsem dobrá kuchařka. Protože jsem ve znamení lva, tak nikdo neodporuje, ještě si přidají...
Segedin není omáčka. Růženko co cedíte na segedínu? Někdo se bude pohoršovat ale já vše vařím v tlakáči. Orestuji 2 velké cibule, přidám kostky vepř. masa, bobkový list, nové koření, petř a sůl, papriku, kysané zelí, vodu a 30min. vařím. Otevřu tlakáč, vyndám sáček z kořením a bobkovým listem. Jíška zalitá smetanou, povařit a jíst.
No jo, tak ale potom každá mluvíme o něčem jiném. NIKDY bych do segedínu nedala smetanu - fuj ! I kdybych to mohla jíst.
Nikdy také nepoužívám tlakový hrnec, protože se ho bojím. Na minulé adrese z mých mladých let mladé sousedce vybouchl a všechno měla na stropě a měla takový šok, že seděla na zemi a pořád plakala...ještě 3 dny pak koktala.
Segedín a jiné omáčky cedím kvůli koření a cibuli. U svíčkové to pasíruju. Svíčkovou peču v troubě..podle maminky a Rettigové. Dětem do ní přidám smetanu - trochu, sobě ne.
Jo, na jídlo já jsem děsný pes... Hned tak něco nesním.
Děsí mě, že se bude jíst hmyz - jsou v něm výživné proteiny. Je nás holt moc a jídlo nebude..
Snad se toho nedožiju.
Očima bych si dala ty smetany třeba čtyři. Ale já to fakt nesmím jíst a proto s nadsázkou říkám u některých jídel, která nesmím do konce života - fuj...
Ráda bych jedla dorty, čokoládu, zmrzlinu...no, nic nenadělám, ale pak právě vypadám jako exot, navíc rozmazlený i když důvod mám jiný. Takže dětem jsem dávala smetanu, mléko, sobě tablety vápníku, to jsem směla a musela. Zajímavé je, že dobře snáším maso. Asi je lepší než smetana...
Já si dokonce myslím, že problémy s potravou tu může mít víc lidí, ale všichni si zvykli, jako já...že celé desítky let nemůžu jíst třeba venku v restauraci a je to hrozně těžké, druzí jedí a vy pijete jen čaj..Nestěžuju si, protože každý má holt něco, ale jen vysvětluji, že ne vždy je tráva u sousedů zelená...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.