Nejste přihlášen/a.
Zkoušel jsem udělat domácí těstoviny-300gr hladké mouky, špetka soli, 3 vejce.
Těsto je krásně vláčné a pružné. Ale po uvaření, což trvá asi tak 5 minut jsou těstoviny takové zvláštní, nikdy ne takové, jako kupované z obchodu(ne ty z tvrdé pšenice-semoliny), ale ty obyčejné vaječné, prostě mám dojem, že nejsou ty domácí tak kvalitní. Ty domácí jsou vždy takové trochu napovrchu oslizlé. Přitom vařím ve velkém množství vroucí vody.
Co s tím?
Jsem na tom špatně
Základní pravidlo - na vaření hrubá, na pečení hladká mouka, polohrubá je vždycky kmpromis,. Těsto na nudle se nesolí (slané těsto špatně schne, proto se taky vaří v osolené vodě), vyválet na tenké placky, nechat trochu proschnout - nepřeschnout, pak se nedají krájet, drobí se. Ale čerstvé vždycky trochu víc "kloužou", jelikož nejsou tak usušené jako kupované. Zkuste nudle po nakrájení nechat v jedné vrstvě usušit až se lámou a uvidíte.
Máte špatný recept.
Pohledejte jiný.
Ne hladká, ale hrubá mouka, ne tolika vajec, a přidává se trošku vody.
Základní nudlové těsto, podle Mária Hájková
40 dkg hrubé mouky /úplně obyčejná z Penny/
1 vejce
1 lžička soli
1,5 - 2 dl vody /podle toho jak mouka bude pít/
Sůl zamícháte do mouky, přidáte vejce, přiléváte vodu a nožem zpracováváte v těsto, když se nematlá, zpracováváte rukou, uděláte bochánek a necháte chvíli odpočinout, poté rozválíte a děláte nudle, tvary podle sebe. Na nudličky do polévky necháváte rozválené těsto oschnout, to asi víte.
Tady jsem pohledala počtení o nudlovém těstě.
Je tu moc pěkně popsáno, jaké budou těstoviny z hladké, polohrubé a jaké z hrubé mouky. Proč solit a proč nesolit /kvůli uchovávání/.
Jestli přidat vodu, celé vejce, žloutek, máslo.
Fotky, jak těsto zpracovávat, sušit, krájet.
Kdy nudle dělat. V létě na uskladnění - za našich babiček.
Každá domácnost měla jistě svůj recept.
Já podotknu, že praxe dělá mistra. A každý máme nějaký svůj recept a zvyklost.
Ať se příště zadaří.
----------------
Kdo chce, ať si vyhledá, co ho zajímá. Mě třeba zajímalo, co dokáže napsat autorka o jíšce. Nezklamala.
Je to čtivé, přehledné a srozumitelné.
Zásadní chyba je ve výběru mouky. Když nechcete investovat do pravé semoliny z tvrdé pšenice, tak musíte alespoň použít hrubou mouku, v žádném případě hladkou. To je konec. Pokud jste šikovný a budete se řídit správným receptem, tak musí být domácí těstoviny mnohem chutnější, než kupované. Recept psát nebudu, protože pro Vás bude daleko lepší, když se podíváte na YouTube, na nějaké video. Ale hledejte italská videa. Nevadí, jestli neumíte jazyk, hlavně uvidíte postup, jak se těsto dělá a vždycky tam máte i suroviny. I angličani mají hodně videí a opravdu dobré návody. Já Vám posílám alespoň mouku, kterou byste si mohl koupit. Ještě existují jiné druhy, já mám doma momentálně jenom tuhle.
Nejsi na tom špatně! U domácích těstovin si vždycky vybavím hlášku z Pelíšků - to muselo dát strašně práce a přitom taková blbost...
No... smiř se prostě s tím, že úsilí vynaložený výrobě domácích těstovin nebude nikdy ani zdaleka odpovídat výsledku. Párkrát jsem koupil těstoviny čerstvý (chlazený), ale upřímně - moc mi nikdy nechutnaly. Jak zabránit tomu slizu netuším, když občas vařím takový ty bavorský knedlíky, osvědčilo se mi do tý vody, ve který je vařím, nalejt před vložením knedlíků trochu škrobu rozmíchanýho ve studený vodě - množství slizuna samotným knedlíku se radikálně sníží. Ale jestli to bude fungovat i na ty nudle... ví Bůh. Já zůstanu u Buitoni nebo Barilla, ty mi chutnají i když jsou ze škatule.
Nojo, ale já si myslím, že tazatel nehledá recept na domácí nudle do polévky. To je náš tradiční recept a zdejší kuchařky ho uvádí správně. Ale tazatel má podle mne na mysli ty "italské" těstoviny, které se dělají v mnoha podobách a pojídají se jako hlavní jídlo. A u nich je postup trochu jiný a ingredience také. Takové těstoviny nebyly v naší "domácí kuchyni" ještě donedávna moc známé. Mluvím o letech před sametovou revolucí. A dokonce ani v Itálii každá hospodyně neumí těsto správně připravit. To je umění, které by mohlo být srovnatelné s dávným soutěžením našich hospodyň a kynutých houskových knedlíků. Ne každá žena je uměla a bylo to v té době dokonce i "měřítko" její kuchařské zručnosti. A stejné je to v Itálii s těmi těstovinami.
Mouku jedině hrubou, asi 20 dkg. K tomu jedno vajíčko, špetka soli a podle potřeby vlažnou vodu. Tu přidávat velice pomalu, abychom nepřelili. Těsto dlouho zpracovávat na vále, až se začnou dělat puchýřky. Zná to dobře ten, kdo dělá domácí lístkové těsto. Teprve pak je těsto dokonale vypracované.
Těsto odležet, pak dobře rozválet na tenkou placku. Dát sušit na utěrce přes opěradlo židle, to uschne nejlíp.
Na krájení vlasových nudlí mám letitou mašinku, po babičce - tchyni a pořád mi dobře slouží. Po nakrájení ještě nechat na vále nudle proschnout.
A takový mlsný jazýček, jako má můj zeť, vždycky pozná, zda jsou nudle domácí, nebo kupované. Proto je ráda udělám sama. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.