K čemu využít osušky?

Hospodyňky a hospodáři. Já bych z toho udělal dlouhý válec. Takový jak jsou ty válcové polštáře, ale udělal bych takový dlouhý vycpaný salám. Pak bych si to dal do postele. Damašek je supr a na utěrku škoda

Kdesi jsem viděl ze starého povlečení pytle na prádlo. Schovat to do damaškové cichy může být luxus. Otázkou je praktičnost a jak je kdo zvyknutý.

Možná pěkný závěs.

Co takhle jako dekoraci do koupelny - na obkladačky, na dveře... Fixovat by se to dalo pomocí samolepicích suchých zipů. Na ten textil by to asi bylo nutné přiheftnout.

Já bych z toho opravdu udělala ty utěrky, pokud to není moc tlusté, ale jestli to dobře saje (což u damašku předpokládám), nemělo by to vadit.

Nebo z toho ušít dva povlaky na menší polštářky, někdy se hodí.

Pokud se dá odhadnout, že byly ty textilie zakoupeny v 60. - 70. letech, tak s největší pravděpodobností byly původně určeny ke stolování. Měla jsem po jedné tetě narozené v roce 1902 kompletní výbavu. Osušky froté (už tehdy!) i malé ručníky lněné, ložní prádlo (i to se zde zmiňovanými otvory a brokátovými vsaďkami). Nic podobného samostatnému kusu damašku v té velké výbavě nebylo.

Umím si představit stůl s tmavým ubrusem a přes něj s bílým pásem.

Před časem jsem o něco větší ubrusy dávala místo prostěradla do dětské postýlky vnučce. Také jsem staré ubrusy a hodně staré povlečení přeložené na polovinu dávala kdysi mamince do postele jako podložku. Nedávno jsem větší množství starších bavlněných nenapínacích prostěradel věnovala místní nemocnici. Nemocnice požádala o starší bavlněné povlečení a textil vhodný na zmíněné podložky.

Jago, péči o nemohoucí maminku znáš. Pokud ty látky sama nevyužiješ, nevyhazuj je. V nejbližší nemocnici nebo domově důchodců se mohou hodit.

Zdravím. Na osušku po koupání damašek není vhodný, na těle i s mokrými vlasy je přeci jen dost vody, to damašek neutře do sucha. Moje babička si šila menší povlaky na jen málo nacpané polštářky (a to máte vhodný rozměr), které musely být bílé, aby se hodily ke každému povlečení a hlavně, aby se daly vyvářet. Sloužily na to, aby pochytaly všechnu špínu z hlavy a polštář od soupravy pak zůstal déle čistý. Moje mamka je nechtěla zahodit, tak si zvykla je používat, a moc si to pochvalovala. Tak třeba by vám to posloužilo takto. A nebo jestli máte nějaké kapny (s tou dírou uprostřed), tak by se mohly ty díry podšít těmito kusy damašku, aby těmi "povlékacími dírami"nebyla vidět sypka, protože dřív se šily prošívané deky z brokátu, který zpod té díry koukal jako paráda. A když brokátové deky zmizely, podšívaly se ty díry "něčím", co mohlo být vidět a mohlo se to vyvářet s tou kapnou. Tak snad toto... Ida

Zdravím. Tak mě ještě napadá, že byste mohla oba ty díly uprostřed spojit pruhem širší bavlněné krajky a používat jako ubrus. Pokud by byl ještě na váš stůl malý, mohla byste ještě oba stávající kusy uprostřed rozstřihnout a ještě i tady pruhem krajky rozšířit. A to by z toho vznikl vyloženě parádní ubrus. Ida

Jago, podle vaší fotky je to jistě ubrus. Dřív byl v tzv. "parádním pokoji " hned u dveří odkládací stolek, kam se ve vyšší společnosti připravilo pohoštění a pak odložilo použité nádobí, které služka odnesla z pokoje bez rušení sešlosti. Řekla bych, že máte 2 ubrusy na tento odkládací stolek. Ida

To budou malý ubrusy na nějaký servírovací stolek. To spojení bavlněnou krajkou by nebylo marné. Výsledek - větší ubrus.

S bílým damaškem jsem se také potýkala. Když jsem se před padesáti roky vdávala, moje babička mi koupila bílé damaškové povlečení. Nikdy jsme v tom nespali. Našila jsem si z toho dva ubrusy, dva ubrousky a když jsem potřebovala potáhnout sedáky židlí v obýváku, kus cíchy jsem rozstříhala, obarvila na tmavě hnědou a potáhla sedáky, mnoho let to stále vypadá pěkně.

Určitě to patří na stůl. Je pravda, že v 60. a 70. letech se u nás pásy přes ubrus ani jiné "druhé" ubrusy nepoužívaly. Ale od svého tatínka jsem se kdysi dozvídala různé zajímavé informace z textilního a oděvního průmyslu. Pracoval jako ekonom v malém oděvním družstvu, ale jezdil nakupovat látky do velkých českých textilek. Ve zmiňovaných letech tkaly a pak i šily české továrny cokoli, co si zahraniční zákazník přál. Vyrábělo se i pro země zámořské. Vyrobilo se o malé procento více kusů, než zákazník objednal. Něco se umazalo, někde byl v látce kaz. Přebytky se pak objevily i v českých obchodech. Většinou jako zboží druhé jakosti.

Dobrý den, udělejte z toho polštářky na spaní. Mám doma ještě po babičce, která byla švadlena, ušitých několik damaškových povlečení a je to velmi příjemné spaní. Na damašek nedáme dopustit, dnes je to ale poměrně drahý materiál a pracný na údržbu. Slyšela jsem, že dámy, které nechtěly mít pomačkané tváře nebo vrásky od spaní, tak si kupovaly hedvábné nebo kvalitní damaškové polštářky. Jinak mě další využití nenapadá.

Nevím, nevím, osuška - nikdy jsem to neslyšela. Myslím, že by to špatné sálo. Co střihnout a ušít malé polštářky? 40x40, 50x50 nevím, jaké máte sypky.

Jako utěrky používám bílé pleny, co zbyly a nejsou vůbec špatné. I když je občas musím vyvařit, ale je také pravda, že starý damašek /po zničených povlečeních/ sál dobře a měla jsem ho roztrhané na různé handry.

Není to na stůl, natáhne se to prostředkem? Používají to v Prostřenu, povětšinou barevný šifon.

Je docela možné, že to bylo zamýšleno do koupelny, dříve se nic nevyhodilo a jestli zbyla látka ...

Dneska už asi bohužel, možná mě napadly látkové ubrousky na stolování, ale zase na bílém bude všechno vidět /mastnota, rtěnky/.

Je to sice kvalitní, ale dala bych to do kontejneru. Už bych se s tím nechtěla prát, žehlit.

A nebo je nějak precizně sešít a máte přehoz, deku.

Nebo povlaky na polštářky nebo zástěry. Závěsek na chalupu. Nebo povlak na delší sedák na lavici...

Pokud je to zajímavé, i tašku bych z toho ušila.

Napadají mě závěsy do okna (na utěrky je to škoda, navíc nejlepší utěrky jsou lněné; bavlna hůř saje).

A není to nějaký pléd přes ramena?

Dříve se takzvaně "strojily" tabule-jídelní stoly. O svátcích, nebo výjimečných píležitostech a když byli pozváni hosté. Na stůl se dával velký bílý damaškový ubrus a na něj, pod omáčníky, se dávaly tyto menší "ubrousky". V případě, že při servírování hostitelka ukápla omáčku, nebo sos, tak nezašpinila celý ubrus, ale pouze ten ubrousek a ten vyměnila, aby byla tabule stále dokonalá.

Koukám, co tu je nového a vidím fotku toho plátýnka.

No, za mě to už je překonané.

Balila bych do toho chleba a šup do dřevěné poličky.

Nemá se do igelitu kvůli plísni.

A za nějaký čas to hodila stejně do kontejneru na textil.

Ať je to co je to, tak já bych se toho v žádném případě nezbavoval a pokud možno to ani nijak neupravoval. Máte v rukou skutečnou kvalitu, kterou dneska neseženete ani za velké peníze. Samozřejmě je to vaše věc, co s tím uděláte, ale já bych si to nechal už jen pro ten pocit, že to mám .