Dobrý den,
potřebuji poradit s naší dcerou. Za měsíc má tři roky a poslední dobou je až nesnesitelná. Vím, že třetí rok je takový kritický, ale uvítala bych nějaké rady, jak se nezbláznit a zvládnout to spolem.
Jeden z problémů je, že najdenou není schopná normálně usnout. Dřív jsem malou uložila, do půl hodiny spala. Stalo se, že zavolala, že má žízeň ale bylo to v normě. Teď ji zaháníme do postele i hodinu a půl. Hned má hlad - přitom před půl hodinou ho neměla, hned jí vadí tma, hned jí vadí světlo, hend chce mít otevřené dveře jen aby jí rušilo, jak spláchneme na wc... prostě pořád něco.
Další problém je s tím jídlem. Má velice velký hlad, ale nejraději by jedla jenom suchý rohlík, případně rohlík se sýrem, ale stejně sní jenom ten sýr a rohlík akorát tak okouše. Už jsem zkoušela jít na to stylem "máš hlad, tak jez, jestli hlad nemáš, nejez". Bez výsledku. Ten hlad dostane až má vyčiětěné zuby a leží v posteli. A ani to kolikrát nesní všechno. Jedla by jenom suchý rohlík nebo chleba, kroasantky nebo mlse. Což jí samozřejmě nedávám pravidelně, ale jednoduše ví, že to doma je. Ale nemůže přece jíst celý den jen kroasanty, jablka a syrovou mrkev s papirkou. Zajímavé je, že ve školce jí i to, co vím, že jí doma vyloženě nechutná. Jak na to? Do nedávna jedla uplně v pohodě.
Poslední problém je obecně vymýšlení si a vztekání. Dřív, si nechala vysvětlit plno věcí, teď se k vysvětlování ani nedostaneme a už chytá histerák, takže veškerá snaha o vysvětlení je zbytečná. Snažíme se s ní mluvit, vysvětlovat, domlouvat se... poslední dobou platí jenom vyhrožovaní, vydírání, a na zadek. Ne, že bych toho využívala, ale kolikrát není jiné cesty. Zvlášť, pokud není čas čekat, až se madam vyvzteká. Vím, že zkouší hranice a že je to normální, ale musí být nějaký univerzální návod jak každý den nekřičet a zároveň neběhat, jak ona píská - nechat jí usnout o hladu, když nechtěla jíst před chvílí? To ale bude usínat o to dýl. tak prostě svolíte. Je to chyba, ale nevím, jak z toho ven.
Děkuji za rady a přínosné podněty.
14x
To nekonečné vysvětlování je trend poslední doby, podle mě dost hloupý. Nikam to nevede, viděla jsem to u vnuka (4 roky). Vysvětlovali oba rodiče, když už nemohl jeden, nastoupil druhý. Nechápala jsem. Když jsme vnoučka hlídali, prostě se šlo ven, pak se jedlo, pak se spalo. Nevím, proč bych mu měla vysvětlovat, že se bude papat (pořád se ho PTALI, jestli bude spinkat, jestli chce papat, jestli půjde ven..). Výsledek byl jasný, děcko zpovykané a totálně nejisté z možností, v nichž si nedokázalo vybrat. Nemělo žádnou jistotu, co se bude dít, vlastně to bylo na něm a on tu odpovědnost nedokázal nést.
Bohužel, dnešní biomatky to vidí jaksi jinak. Neuvědomují si, že si jen přidělávají práci.
měli jsme to naše generace stejné, tohle opravdu tesat, ale i dnešní maminky na to přijdou, že to bylo špatně. Ale kolikrát bude pozdě 
9x
K tomu spaní: Proč jí nečtete pohádku? Moje zkušenost s dětmi i vnuky je, že při pohádce se dítě zklidní a někdy zaspí dříve, než pohádku dočtu. Navíc ta chvíle v postýlce před spaním a blízkost spojená s uhlazením polštáře, s pohlazením tvářičky a pusinkou na čelo je něco moc pěkného pro dítě, pro rodiče i prarodiče.
5x
Jen zkouší co si může dovolit. Co řeknete to ůatí, v klidu jí to vysvětlíte. Např. spaní - večeře, zoubky, umýt, vyčůrat, pohádka a spát. Pokud řve a něčeho se dožaduje, tak zajít co se děje, když nic důležitého tak vynadat proč řve, hezky říct že má spát (a spí se potmě) a odejít. Ano nechat jí usnout hladovou - večeře už byla, ráno bude snídaně a koukej spát. Chvíli bude řvát, tím se unaví a usne. Nechat vyřvat. Když nevydržíte tak zjistí že řvaní funguje a přijdete = bude řvát furt. Když zjistí že to nefunguje tak přestane. Přijít zkontrolovat je důležité kdyby něco opravdu potřebovala horečka, na záchod apod., jdlo ne - večeře byla měla se najíst. Napít klidně ano ale pak spát.
No, oni to zkouší a brzo pochopí, že pití jim nikdo neodepře a pak čurání taky 
chytří jsou jak opice.
5x
5x
Konečně to tady padlo. Období vzdoru. A pro rozvoj osobnost je žádoucí, aby si tím zlomem dítě prošlo. jde o sebeuvědomování. Už to není Pepíček chce, ale Já chci. Tam se doporučuje obrnit se trpělivostí a dítě nechat vyvztekat.Až se pěkně vyválí v kaluži, tak doma škopek a at´ si tu bundičku vypere.Je to boj, ale je tam světlo na konci tunelu.
Hůř na tom jsou matky, které s dvouletým prckem dosud vše konzultovaly. Jaký chceš jogurt? U regálu s pětadvaceti druhy. Dítě si vybete ten s lentilkama a matka mu ho rve z ruky, že ten ne. 
Někdy stačí počítat, když ví, co pak nastane, ale to asi později...
4x
Zkušenost mám pouze s tou večeří. Když se syn nimral ve večeři, připomněla jsem, že další jídlo bude až ráno. Nevnímal, odešel od stolu. Po hygieně byla pohádka a spánek. Nemohl usnout asi hladem a řval na celý panelák " Maminko, aspoň kousek suchého chleba mi dej". Podotýkám, že suchý chleba nikdy neměl. Nedostal nic, ráno jedl za dva.
Druhý den na večeři se sám zeptal, jestli bude ještě nějaké jídlo. S klidem jsem odpověděla, ano bude, ale až ráno. Sám od sebe snědl půl večeře a třetí den mu už na talíři nezbylo nic a chtěl přidat.
Ano, nechejte dítko vyhladovět, nechceš jíst, nejez, hlad tě donutí.
4x
Heslo dne: PŘEŽÍT! To, co píšete, z toho usuzuji, že jste dítě vedli hodně dobře. Teď je doba, kdy se tvoří osobnost dítěte více bouřlivěji. To přejde. Dítě nemá jinou možnost jak si prosadit své, než zlostí, vztekem. Je to vývojový stav a je to normální. Jídlo a spaní, to je totéž. Až to přežijete, všechno najde svou cestu a bude dobře.
Jen musíte vyvažovat laskavost a projevy lásky s důsledností a přísností. Nic nesmí převažovat!
4x
To je mi líto, aspergr to není žádná sranda! Za celoživotní praxi ve školce, jsem se několika setkala. Jen si myslím, že ve 3.roce života ještě nikdo s psychiatrů a psychologů, nic nepozná. Zajímá mě to, poptám se fyzioterapeuta, který pracuje celý život s "jinými" dětmi, jestli tenhle syndrom nenese i jiné spešl fyzické projevy.
Manželka je velmi trpělivá učitelka, proto asi syn projevy nemoci snášel lépe. Bohužel se to teď horší.
Další příznaky a projevy jako nesoustředěnost, neschopnost přijmout informace... Jednu dobu jsme třeba řešili předpokládaný problém se sluchem. A ono ne, slyší, ale nevnímá.
Podle mě to funguje v každé době. Dítě nechce chápat. V kooperaci s tradičním návrhem už to většinou jde.
Za nás to fungovalo ano,proutek rostl všude v okolí. Ale dnes bohužel se nesmí...syn má 43 let a respekt stále,1x se řeklo pěkně,po 2 zvýšil hlas a po 3 výchova našich předků. Našim prarodičům se vykalo,mělo to něco do sebe. Byl respekt. Když se dívám okolo sebe jak děti mluví s rodiči,jak vzteky dupou v obchodě když něco nedostanou...to bych asi neudejchala...to by bylo facek
Také mnohdy stačil jeden přísný podled tatínka a bylo po vztekání. V horším případě to spravila vařečka, kterou rodič ani nemusel použít, stačil jen ten podled na ní ...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.