Je tady nejaky pametnik, ktery chodil do restaurace U Sojků na Letne a pamatuje jejich gulas?
2x
Dobrý den. Nebyl to guláš s masem a vařenými vejci? Jestli to je ono, bohužel jsem ho nejedl, ale viděl. Bylo to v dnešní ulici M. Horákové, ale myslím, že tam je dnes nějaká banka.
Napřed tam byla hospoda, pak banka, dnes vietnamsky meo obchod s hadrama...
Chtela jsem se zeptat, mam v hlave, ze ten uzasny gulas byl cerny, mozna bez papriky? A krasne knedliky, ne uplne hospodske? Byla jsem prilis mlada, neumela jsem ani ohrat parek, tak vychazim jen ze zapamatovane chute a fotky pred ocima.
Take myslim, protoze ted jsem jedla gulas, ktery na pive byla a prave mi tenhle evokoval. A vim, ze jsou i druhy ulse, kde neni paprika a myslim ani v tomhle nebyla. Nebo jen malo.
Až mě mrzí, že jsem tam nikdy nebyl. Jsa ze Žižkova, bylo plno hospod u nosu, kam zajít, netáhlo mě to až na Letnou 
. Ale mám moc rád taková vzpomínací témata. Alespoň jsem zagooglil tuto hospodu, prohlédl si fotky. Musela to být paráda 
Ale vyjímka byla - s kamarády srazy v Hostivaři v hospodě Na Kačabce. To bývala knajpa jak má být, na pánech se močilo na zeď a stékalo to do žlábku dole (no tohle mi zrovna nechybí ). Nedávno jsem viděl tuto hospodu v pořadu pana Pohlreicha a zaplakal jsem. Mě ty moderní interiery nesedí, přijde mi to chladné, neosobní... 
Ještě že vzadu zahrádka s kaštanama je pořád, v létě to bývala krása ten stín vzrostlých kaštanů a orosené před sebou.
@jedubabicka - koukam jste znalkyně Bohužel už jsem před pár lety Prahu opustil, takže nevím. Ale v mládí pamatuji, nebyla to tehdy zrovna moje krevní skupina, ale ta otvíračka v 5 nám parkrát vytrhla trn z paty při návratu z flámů Pamatuji i zmiňovanou "striptérku"v článku na iDnes z roku 2000. Nutno říct - bohužel, ten zážitek mi způsobil několik nočních můr idnes.cz/...
Neco ke cteni
Přijďte na Slavný Sojkovský guláš s historií.
... a něco z historie:
Vzpomínky na Plzeň (BPH VIII.): Smutná nostalgie, a především ukrutný vztek, námi vždy lomcuje zabloudíme-li výjimečně na třídu Obránců míru. Původně Belcrediho (podle rakousko-uherského politika hraběte R. Belcrediho) a poté v letech1946-51 třída krále Jiřího VI.; dnes se to tam jmenuje zase na nějaký čas jinak. A možná, že nejlépe to vyřešili Němci, když za okupace zvolili neutrální pojmenování Letenská. Zde stávala královna letenských hospod - slavná Sojkova plzeňská restaurace. Mýtický hostinský Josef Sojka začínal Na Pekařce v Podolí, následně se přesunul do šenku U Šumavy ve Štěpánské. Měl obchodního ducha, byl členem představenstva hostinských i členem časopisu Hostimil. Na Letné vybudoval vyhlášený restaurant poté, co zjistil, že tady na konci 19. století vzniká malířská Akademie. Mistři i posluchači však mívali hlouběji do kapsy a nezřídka zde proto zanechávali svá dílka. Vznikala svérázná "Sojkovská galerie", která se údajně ztratila neznámo kam. K hostům podniku náleželi mnozí známí, i sportovci, třebas včetně Pepi Bicana. Svého času restauraci pravidelně navštěvoval B. Hrabal. Měl svůj stůl a posléze i vlastní salonek, kde zbudoval "hospodskou Sorbonnu". K legendám patřil též instalatér Hadáček, který "na černo"prováděl rekonstrukci. Vedoucí neměl na vyplacení slíbené odměny a tak si Hadáček vše postupně odpíjel. Za dva roky stačil z částky 25 tis. odpít pouze 21 tis., neboť ho klepla pepka. Půllitr tehdy stával 2,10 Kčs. A hlavně Plzeň byla Plzní ... V 70. letech prakticky hned naproti byl zřízen Plzeňský dvůr, kde se scházívali aktivisté kultury spíše oficiálnější, ba přímo oficiální. Ale i Hrabalova družina, včetně V. Boudníka & spol., za čas přesídlila právě na zahrádku Plzeňského dvora. Sojkův restaurant vydržel na Letné dlouho. Přečkal hospodářskou krizi 30. let, kdy vedle obchodního domu Brouk a Babka zanikl přepychový Procházkův plzeňský restaurant, a celkem v pohodě přežil časy rudých Komančů. Leč doby "svobodného podnikání"již nikoli. Vrr. Jejich gulášek byl mistrovský a ani v Plzeňském dvoře se vůbec nesedávalo špatně. Hlavně ta Plzeň ... Dneska se špatně nedělá jenom z jejich odporných europomyjí, ale třeba též z tzv. pivní revoluce, kdy se do kelímků čepuje spodem. Brr. Přes dno jednocestným ventilem. A kelímky jsou dražší. Anglický vynález nese jméno Trufill a právě Prazdroj má na jeho využívání v Česku exkluzivitu. Chce ho odzkoušet na velkých akcích a využit snad vůbec poprvé byl na megaakci Kabátů na Vypichu 12. 9. Má odpadnout zdlouhavé "čarování"s pípou. A pivko má prý zcela zaručeně vypadat a chutnat stejně. Jistě. Očití návštěvníci koncertu však právě z pivního občerstvení rozhodně moc nadšeni nebyli. Vrr. Nostalgicky zavzpomínat dnes možno nejen na Prazdroj, ale i třeba na smíchovské. Přitom na Smíchově roku 1880 bylo, kromě jiných, 26 krupařských obchodů, 2 kavárny, 7 mlékařů, 4 vinárny, 17 níťařství, 1 obchod lampami a 21 kořalen. Pití kořalky otravuje ducha i tělo, a tak nutno ocenit, že "převážná část dělnictva smíchovského"se raději přidržovala "zdravého a sílícího piva"(dle vyjádření ředitele městského úřadu). Nejenom smíchovského. Vedle velkého Akcionářského pivovaru (dnešní Staropramen) tady působil pivovárek Jana Stejskala (Občanský akciový pivovar na Smíchově, s ročním výstavem 15 tis. hl, zrušen či přesněji zlikvidován konkurencí Staropramenu roku 1939) a pivovar a sladovna Josefa P. P
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.