Povadlý květák do polévky?

U květáku mi vadí, pokud začne černat. Povadlý mi do polévky nevadí, stejně tam změkne. Část košťálu do polévky dávám. Část sním syrovou. Kdysi dávno u nás žádný košťál do polévky nezbyl. Všechny (z květáku i ze zelí) mi doslova pod rukama bral manžel. Měl to velice rád.

Nevadí.

Aby příště nepovadl, oberte listy /mladé do polévky/ a seřízněte košťál rovně, aby květák mohl stát a postavte ho do hlubokého talíře n.misky s vodou. Ale ať se nemáčí květák, jen ta noha. A dejte to do spíže - světlo sklizené zelenině vadí. Vydrží tak pevný několik dní. Ideálně vyměnit vodu a trochu košťál seříznout - zkrátit.

Takový povadlý květák je vlastně v počínajícím procesu sušení. Sušená zelenina se do pokrmů přidává běžně (květák asi nikdo nesuší, ale teoreticky by také mohl), čili žádná závada v tom být ani nemůže.

-------------------
Tak jsem pohledala na internetu - dokonce i ten květák se dá sehnat v sušeném stavu.

Pokud je o obchodě v oddělení zeleniny koš či přepravka s otrhanými květákovými listy, namačkám si do 1 - 2 sáčků, u pokladny nahlásím. Nikdy nebyl problém.

Tyto listy pak nakrájím na drobno a sypu slepičkám. Jsou po tom jako draci, sežerou beze zbytku.

Košťály přidávám do hrnce při vaření krmných brambor, taky pro slípky. Při krmení pozoruji, že snědí prvně ten košťál, chutná jim víc, než brambory.

Nemusí opravdu sbaštit člověk úplně všechno. Ať se ta havěť taky trochu má, odvděčí se nám vajíčky.

A pokud jsou růžičky květáku už trochu povadlé, zaschlé, klidně je přidám do polévky. Ne začernalé. Květákovou polévku s příchutí muškátového květu mám moc ráda. Ale listy nechám slepičkám. Jaga.