Ahoj, viděli jsme se spolužákem ze třídy po skoro třech letech. Brala jsem ho tenkrát jako takového poctivého kluka, je to snad i křesťan. Seděli jsme společně se třídou v kavárně, bavili jsme se o studiu a tak. Najednou si začal číst jídelní lístek a řekl nám: prcat, zprcat, já to tady zprcám. Pak nám v meziříčí jen tak řekl (asi vtip), že se kluk chtěl s holkou vyspat, ale měl vadu pé**. Vůbec jsem nechápala, proč nám tohle říká. A to nám je už 23, nejsme puberťáci. Možná ho změnilo studium medicíny, nevím...?
Tourettův syndrom? Já znám člověka s podobným nutkáním vyslovovat určité zvuky a slova (v jeho případě nejde o nic vulgárního ani nevhodného, jen je to divné). Prostě se tak uklidňuje a nemůže si pomoci; přičemž takto výrazně se to u něho projevilo až v rané dospělosti.
Asi někoho podobného potkávám v našem městě, muž vypadá normálně, sice neříká slova, ale dělá zvuky, viditelně za to nemůže. Zvuky ze sebe vyráží hlubokým hlasem, ale jinak se chová normálně, mluví také běžným způsobem, dokonce je to fešák.
Když jsem já někoho provokovala, tak proto, abych ho rychleji poznala. Díky reakcím okamžitě někoho poznám lépe, než když je v klidu a nehnutě sedí. Mohl i chtít ukázat, že dnes se s ním dá mluvit úplně o všem, že se žádného tématu nebojí a ani se už nepotřebuje stydět například za sebe. Pobouřit nebo urazit jsem provokováním nikdy nikoho nechtěla. Pokud se to stane, člověk to zjistí pozdě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.