Zmatená

Jo, jo, trošku se předvádí, to patří k mládí.

Zkuste mu napsat ještě jednou, jestli se nezlobí, ať se ozve.

Mohl změnit názor.

Jenom si popovídat, je vidět, že mu trošku ležíte v hlavě. Nemá cenu něco pitvat, proč se tak choval. Jenom zkusit, jestli byste si měli o čem povídat, společné zájmy. Posedět na chvilku u pití a případně se projít.

Odmítla jste ho. Určitě ho to zamrzelo a dotklo se to jeho ega. Vy jste dala na to, co si o něm myslí ostatní. Holt nezapomněl a dával Vám to najevo. Pokud nemá potřebu Vám psát a vídat se s Vámi, nechte ho být. Nestojí o kontakt s Vámi, tak se nevnucujte. Třeba má někoho, kdo ho má rád takového jaký je a to Vy jste nedokázala. Tak si žijte svůj život a netrapte se tím co bylo kdysi..Život jde dál a on si ho evidentně také žije bez Vás a nechce se ráchat v tom co bylo..

Le, já si myslím, že ty máš sebevědomí, vědomí si sebe, někde pod mořkou hladinou a ještě níž. Nechápu, proč se tak staráš o to, abys klukovi, který tě jednoznačně a neoodiskutovatelně nebalí, křivým pohledm ublížila. A i tak jaké ubližování? Vybrabčila jsi mu konto? Rozmlátilas mu hlavu nebo auto? Neblázni! Narovnej se a nechej se dobývat a nepros o laskavý pohled! Nejsi žádný chudáček, který je vděčný za drobky.