Jak být fotogenická?

Když moje matka nevěděla že jí někdo fotí, vypadala na fotkách jako pěkná ženská. Jakmile ale o focení věděla, podvědomě automaticky nasadila tvář číslo 7. Fotka vždycky dopadla příšerně. A bylo jedno, jestli se fotilo profesionální zrcadlovkou s portrétním objektivem, nebo dětským foťákem s pevným ostřením. Vždycky jsem jí říkal, ať se tváří normálně, ale to prostě v tu chvíli nedokázala.

Jinak nepočítejte s kvalitní fotkou, pořízenou sebedokonalejším mobilem ze vzdálenosti na délku tyče, či dokonce natažené ruky. Už z principu optiky taková fotka kvalitní být nemůže.

Zamyslela jsem se nad solidním výzkumem, když se paní namalovala a v zrcadle její mozek vnímal sebe jako někoho cizího. Tak takových a podobných pokusů udělali mraky a dopadalo to vždycky stejně. Prostě mozek má o svém těle určitou představu a v zrcadle sebe vnímá jako cizince. Já jsem už ve věku, kdy můj si mě mozek, za mnoho desetiletí, pamatuje jinak a když se náhodou a nečekaně uvidím v zrcadle, vždycky se leknu. Vždycky. Pamatuji sebe jinak. Paní Helenka Růžičková na sebe koukla ráno do zrcadal a povídá: Paní, neznám vás, ale umyju vás.

To, že to nejste Vy, se Vám jen zdá. Jsme zvyklí na svůj odraz v zrcadle, který je převrácený, proto se nám často vlastní fotky nelíbí. A proto hlavně ženám, protože se v tom zrcadle většinou více prohlíží ostatní to mají stejně! Ptají se, jak to, že Vy na fotkách vypadáte dobře, a oni ne Ale já to mám taky tak a když jsem prozkoumala pár fotek, zjistila jsem, jak "se nastavit", abych vypadala přijatelně. Mám tendenci mít přivřené oči, což mi nesluší, usmívám se více na jednu stranu, a taky mívám hlavu zapadlo mezi rameny, tak si při focení teď vždycky vzpomenu "vytáhnout za provázek"

Pokud je někdo fotogenický, tak je jedno čím je focen a třeba i mobilem. Jde o souhrn všech rysů obličeje, postavení, tvar, velikost očí, nosu, úst a další, jako je úsměv, pohled, ... který je ve výsledku příjemný a je "fotitelný" téměř v jakékoliv pozici. Již ne tak fotogenický typ, pokud chcete vypadat "dobře", by se měl fotit jen tak (pozice, světlo) , kde jsou potlačeny rysy které nepůsobí ve vysledku nejlépe . Někteří jsou fotogeničtí jen se na podíváte, jiní můžou dělat se sebou cokoliv a nikdy tzv, fotogeničtí nebudou. Fotogeničtí ale neznamená jen krasavice a krasavci. Fotogenický může být i 90 letá stařenka či vousatý děda. Samozřejmě se vyvarovat chyb při fotografování, což by byla obsáhlá další kapitola.

Je to složitá problematika a při focení mobilem na ni zapomeňte. Je tam mnoho aspektů které ovlivňují to, jak člověk na fotografii vypadá i to, jak vidí sám sebe. V prvé řadě jde o to, že mozek je nastaven na pohyblivé obrazy, nikoli na statické a tak je v tomto případě zmaten. Však to všichni známe v případě, kdy zastavíme video nebo vysílání v televizi, osoby pak vypadají komicky, při normálním pohybu nikoli. Aby se tento hendikep kompenzoval, je potřeba volit příslušnou fotografickou techniku a postprodukci. S mobilem toto nejde.

Hodně zhorší fotku polední slunko. O jedné svatbě jsme měli těsně před oběděm focení. No děs! Nikdo tam nebyl hezky, jako na fotkách z radnice. Tvrdé stíny pod nosem a obočím...

Jen jsem někde četla, že například obličej nejlépe vypadá, když je nafocen v úhlu něco mezi profilem a anfasem, pak tedy oblíbený "sýr", ale světlo dělá hodně, to je známá věc, záleží na šikovnosti fotícího.

co obličej, to už jsem si zvykla že vypadám na každé fotce jako pokaždé jiný člověk ale HLAS ! ježí se mi hrůzou vlasy když slyším ten svůj. když mluvim a slyším se, tak mám pocit příjemného, hlubšího hlasu. Ale když se nahraju na mobil tak se to nedá poslouchat. zkuste si to taky

Fotka z mobilu nikdy není tak dokonalá. Např. pokud jsem si zkoušela selfíčko, vypadá to naprosto děsně na rozdíl, když mě někdo fotí o kousek dál normálně.