Dobrý den,
je mi jasné, že tato situace se někomu může zdát dětinská, ale já jsem vážně zoufalá - jde mi především o spravedlivý přístup ze strany rodičů.
V našem domě vždy bylo nějaké zvíře, ať už rybičky, morčata nebo posledních 9 let je to pes. Asi před rokem jsem si vzala od kamarádky zakrslého králíčka - neplánovaně narozené mládě. Nějak v té době si brácha přivezl papouška. Mohu říct, že se svými rodiči i bratrem mám poměrně hezký vztah, ale situace se poněkud zvrtla. Králík - samička - minulý rok v únoru podstoupila kastraci, je hodná, občas sice kousala mříže a netrefila se do záchodku, ale věřím, že kdyby mi rodiče dali příležitost, pochopili by, že je čistotná.
Problém je v tom, že rodiče mají nějaký předsudek, že králík smrdí, a "vyhodili" ji před dům do králíkárny. Samozřejmě ji pouštím na trávu na postroji a sem tam také na terasu, což je ale komplikované, protože teď na jaro si tam mamka nasadila květiny a taky je tam pro mě obtížné ji chytit, protože jsem, právě kvůli její izolaci, nemohla zvládnout výchovu a naučit si ji na jméno. V králíkárně se navíc příliš nechce nechat chytit, jediné, co strpí, je braní si pamlsků z roky a krátké pohlazení a já se bojím, že náš vztah brzy půjde do háje.
Naproti tomu brácha má papouška v kleci v kuchyni, kde (papoušek) celé dny "kdáká" a dovádí mě k šílenství. Několikrát mě i vzbudil, protože jeho pískot prostě jde přes zdi slyšet a brácha mu odmítá přes klec přehazovat deku. Navíc je kolem jeho klece neustále nepořádek, který se sice uklízí, ale mě rozčiluje především fakt, že i rodiče jej mají evidentně raději než mého králíka, což popírají. Brácha není ochotný přistoupit na kompromis ani na doskuzi (je mu 15) a i rodiče evidentně stojí na jeho straně. Z papouškova neustálého pískání mě bolí hlava a ani zavření dveří příliš nepomáhá. Rodiče teď ještě ke všemu navrhli, že králíka (s králíkárnou) přestěhují do kotce ke psovi (jsou kamarádi a na sebe zvyklí), aby na něj před domem nepršelo, což na jednu stranu jako argument beru, ale nojím se, že další izolace od naší rodiny víc ublíží našemu vztahu. Králičice je na mě navíc posledních několik dní zlá, když ji chci pohladit, tak na mě útočí, nechce se nechat chytit a když už je puštěná, tak se mě straní.
Jde mi především o to, aby rodiče uznali, že i králík (s jehož pořízením souhlasili) je součástí naší rodiny a nezaslouží si být izolovaný mimo byt, zatímco bráchův papoušek může volně létat po celé kuchyni a dělat nepořádek. Občas sice králíka do bytu "propašuji" když nikdo není doma, ale to mi přijde nefér a nechci dělat podrazy. Mým snem je, abychom s rodiči dosáhli kompromisu, nějaké dohody, podle které bychom byli všichni spokojení. Takto se já jen trápím, zatímco brácha může mít pocit, že celá naše kuchyň pattří jeho papouškovi.
Děkuji za rady.
2x
Dobrý den. I když se Vám to zdá být nespravedlivé, asi se s tím budete muset smířit. Ne každý má rád všechna zvířata. Pokud rodiče mají výhrady vůči vašemu králíkovi, pak jim ho nevnucujte. Mají holt raději toho papouška. A neznamená to, že by stáli na straně bratra. Prostě jim vadí ten králík v bytě. Rodiče ho jako součást rodiny neberou, povolili Vám ho, ale to je tak všechno. Věmujte se mu venku, starejte se o něho, ale nevnucujte ho rodičům. Chápu, že Vás to mrzí a jste na to citlivá, ale zkuste chápat i rodiče. Pokud nemají ke králíkovi žádný citový vztah, nezmění se to. K papouškovi si ho asi dokázali vypěstovat. Každý to holt má jinak.
0x
Teď jde o to, jestli ten králík fakt smrdí. Proto máte prostě smůlu, že rodiče to mohou ve svém domě rozhodnout, že králík doma nebude. Neberte to jako útok na vás. A trápení to pro vás ještě žádné není a ani se to trápením nazvat nedá. Zatím si žijete hezký mladý živůtek. Až budete mít své bydlení, můžete si tam dát třeba i dva králíky a k tomu třeba i psa. No a ten kdákající papouch, zkuste tedy sama vzít deku a přikrýt klec, když už se chystáte ke spaní, aby ráno déle vydržel být zticha. Také jsme to tak dělali, papoušek to přikrytí potom i sám vyžadoval. No, všude něco je, ale jinak se máte přece všichni rádi, píšete. To je to hlavní.
0x
Vztah s králíkem venku v králíkárně jistě neutrpí. Sousedka má těch králíků asi 9. Většinu venku na zahradě, doma asi tak 2-3. Přes půl zahrady má pro ně ohradu, kde mají kmeny a domečky, kam se mohou schovat. Vypouští je do ohrádky pravidelně, oni si tam hopkají, odpočívají, pasou se. Některý se chytit nechá hned, jiný si z ohrádky dojde do své králíkárny večer sám, jiný se musí nahánět. Ráno a večer se o ty králíky stará, krmí je a mění jim vodu. Že by nějak trpěli tím, že jsou venku v králíkárně a ne doma, to tedy vůbec.
0x
Zakrslý králík je malý oproti obyčejnému, ne?
Máš svůj vlastní pokoj? Pokud ano, tak králíka budeš mít pouze u sebe, vypouštět proběhnout zrovna tak.
Budeš dodržovat úzkostlivou hygienu, tedy denně umývat misky na žrádlo a pití, pokud nemá napáječku. Kotec se čistí podle potřeby, možná by stálo za to odstranit bobky a načůranou podestýlku každý den po příchodi ze školy, bude toho málo a nic nebude zapáchat. Samozřejmostí je pokoj řádně vyvětrat.
Vypouštění pouze pod dozorem. V pokojíku mít stále pro sebe ruličku kuchyňských utěrek na utření a vysátí, když se podaří bobky mimo klec.
Takže králík v kleci, když budeš doma, tak proběhnout pouze u Tebe v pokoji a když bude hezky, tak na vodítko a ven na trávu.
A teď to nejdůležitější. Rodiče dovolili přinést králíčka domů.
Moje rada je, stát si za svým názorem, přáním.
Máš svého malého přítele, bratr má zase svého. Máš králika ve svém pokoji, nebude nikomu na obtíž.
Vím, že někdo řekne, že musíš poslouchat své rodiče. ALE, musíš je opravdu poslouchat ve všem?
Co Ti mohou udělat? Co Ti zakáží? Bojuj! Dokaž, že za svého malého králíčka jsi ochotna bojovat, komunikovat se svými rodiči, argumentovat klidně, slušně a bez nějakých výstupům /pláč, bouchání/, stát pevně za svým názorem.
Pokud se Ti to podaří, uvidíš, že sama v sobě stoupneš v ceně. Když něco chci a vím, že to je správně, dokáži za tím jít i přes jiný názor ostatních. To, že to jsou rodiče nevadí, v životě se budeš muset prosadit proti nadřízenému, nebo jiné, výše postavené osobě.
Postav se na odpor. Vydrž. Opakuj své přání. V klidu si piš deník, kde se vypíšeš, jak všechno probíhá. Potom může zpětně hodnotit chování své i ostatních.
Něco Ti zakáží? Tak je to jejich určený trest, ty se podřídíš, ale svůj názor neměň.
Pokud promluvíš s bratrem, jaký on má z toho pocit? Je to to podle něj fér? On má papoucha a Ty nemáš nic? Nebylo by fér, aby se postavil na Tvoji stranu?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.