Předem se omlouvám,nevím kam přesně tohle zařádit,tak jsem to napsal jsem.Poslední dobou se na mě toho valí ,že všech stran moc.Jsem kluk, který žije přátelstvím a bez přátel si to neumí představit.Nedávno (měsíc) si moje nejlepší kamarádka našla přítele a od té doby jde naše přátelství do háje.Chápu láska... hrozně ji to přeju.Chyba asi bude prostě ve mě.Byl jsem zvyklý být s ní pořád, říkat jí všechno a najednou nic.Ze dne na den,se se mnou přestala bavit,baví se tak, že kdykoli začnu mluvit otočí se,neposlouchá. Myslí si ,že jí to nepřeji. Jsem hrozně urážlivý člověk a jsem kvůli tomu na ni naštvaný a snažím se s tím něco dělat,ale tohle prostě nejde jen tak vstřebat.Hrozně mě mrzí ,že ví jak na tom psychicky jsem,kvůli rodině,vztahům,chování a přesto se chová tak jak se chová.Nechci po ní ,ať je jen se mnou, ať mi pořád volá nebo tak...ale ať nedělá to co dělá,neříká ostatním,že jí to nepřeji,že cokoliv udělá je u mě špatně.Ten měsíc mi život příště bez ní připadá prázdný,cítím se hrozně sám...a nevím co mám dělat.
5x
A žádný "až se s ním rozejde,přijde za mnou". Nejlepší rada,která je a funguje, je: Začni žít SVŮJ život, začni jinak jíst, cvičit, navštěvovat nová místa, odstěhuj se, udělej změnu pro sebe.
4x
Vy si myslíte, že je to Vaše dobrá kamarádka, ale vypadá to spíš, jako by to byla Vaše láska. Chováte se tak. Třeba tím, že s ní chcete být pořád. To dělají manželé. S kamarádkou se můžete vidět, popovídat si, navzájem si s něčím pomoci. Nebo se nemusíte vidět třeba několik dní a přitom být kamarádi pořád.
Ale Vy si na ni děláte nároky opravdu jako na manželku. Prostě si našla svého milého a ten je pro ni víc, než kamarád. S tím se musíte smířit. K vodě by Vás proto pustit neměla, samozřejmě v roli kamaráda, ale jistě chápete, že ten chlapec je pro ni víc. Navíc máte jednu ošklivou vlastnost pro kamarádství: jste hrozně urážlivý a hned se naštvete. Takhle to píšete sám. A to nejsou opravdu dobré vlastnosti pro kamarády. Měl byste se učit toleranci. Každý v životě, koho potkáte, nebude přece poskakovat, jak se líbí Vám. Každý, i Vaše kamarádka, má právo mít svůj vlastní názor. Připadá mi, že za kamarádství považujete spíš "otroctví". /aby byla se mnou, poslouchala jen mě.../
Potřeboval byste asi milostný vztah. Ne kamarádku, ale milou. Pak byste prožíval to, co své kamarádce zazlíváte.
Musíte se ještě hodně učit. Kamarádství je rovnocenný vztah, neznamená, že jeden bude mít navrch a ten druhý ho bude jen poslouchat. A přeji Vám, abyste jednou našel opravdové kamarády. Musíte ale začít pracovat sám na sobě. Jaga.
A taky Vám neradím upínat se jenom na jednoho člověka. Kamarádů můžete přece mít mnoho, jen chtít..
3x
Myslím, že se budeš muset smířit s tím, že tohle se vrátit nedá. Ona už je na Tebe alergická. A jestli jedná nefér, tak jí to řekni. Možná to dělá proto, aby Tě definitivně setřásla. Asi jsi na ní příliš visel. Ta jistota a oddanost, k tomu urážlivost, pro správné kluky netypická, je nepřitažlivá. A přiznej si, že si odporuješ. Jestli je zatím Tvé nízké sebevědomí, když říkáš, že se bez ní cítíš zoufale sám a přitom napíšeš, že jí tu lásku hrozně přeješ. A byla to kamarádka nebo láska? Máš v sobě trochu zmatek. Na mne, jako holku, působíš jako moc měkkej... A co máš dělat? Zvednout hlavu a říct si, že jedna etapa je za Tebou. Něco jsem zažil, něčím jsem se poučil, a je tu přede mnou další etapa, do které vykročím volný, nezávislý, zralejší. Tak to v životě chodí. Rozchody a nové šance. A pokaždé to zahojí čas. Teď musím mít nějaký program, abych na to nemyslel, nějakou činnost. Zkus změnit životní styl. Máš nějaké zájmy, koníčky, sport? Na to se zaměř. Zjisti si možnosti. Kurzy, kroužky, oddíly, sbory, akce, výlety...a všude je možné potkat novou kamarádku. Jen nefňukat! Teď, když se nedá mezi lidi, tak si choď aspoň zaběhat do přírody..
2x
Zdravím. Tak to není kamarádka a nejlepší už vůbec ne. Sotva si našla vztah, ztratila zájem o Vás i vaše kamarádství. Ale na svůj život má právo a Vy si holt budete muset najít jinou "vrbu". Třeba si to ani neuvědomujete, ale dělal jste si na ni větší nároky, než o jaké stála ona. Pokud jste hodně urážlivý, pak je to pouze Váš problém. Váš problém je i Vaše psychika. Není to problém té vaší kamarádky. Buď si najděte novou kamarádku, nové zájmy, nebo zkuste psychologa. Ten Vás vyslechne také a také se mu můžete svěřovat se vším co uznáte za vhodné.
2x
Také si myslím, že si odporujete.
Na začátku píšete, že žijete přátelstvím a bez přátel si to neumíte představit. Hned z této věty na začátku jsem usoudila, že máte plno přátel.
Ale dotaz potom pokračuje jenom o té nejlepší kamarádce.
Tak jak na tom jste? Jsou ještě nějací jiní přátelé?
Potom se přátelte s nimi, ale to neznamená, že je budete zahlcovat svými problémy.
Zřejmě jste tuhle jednu kamarádku bombardoval svými problémy a to řeknu, to přestane bavit.
Pokud chcete mít fajn přátele, musíte spolu něco plánovat, bavit se, vymýšlet nové věci a ne se rýpat jenom v sobě. Sám to i tak cítíte, že máte problémy, psychika, něco v rodině.
Mě by to také otravovalo, kdyby mi kamarádka pořád fňukala na rameni.
Možná jste ji začal i trošku pronásledovat? Necítila to tak?
Takže pozitivně, vesele, žádné mraky, stížnosti. Na tom nelze stavět.
Teď už moc místa k setkání nebude, budete muset pracovat sám na sobě, zabavit se na dálku, přece jenom je tady omezení v kontaktech, setkávání se na veřejnosti.
Věnujte se své rodině, možná se najde někdo, kdo bude příznivě nakloněnn a budete si oporou. Babi, děda, strýc, teta - nepotřebují něco pomoci? A na oplátku oni mohou popovídat něco o svém dětství, jak žili oni, jak se seznámili. Můžete si ty vzpomínky i zapisovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.