Nejste přihlášen/a.
Aby už konečně po tolika dnech někdo odpověděl - čokoládu Monu Lisu si nepamatuju. Pamatuju si pěkné rifle, pak jsem si koupila průhledný plastový deštník, který budil všude obdiv. I tchyni jsem koupila pěkný, látkový, žlutohnědý deštník. Dětem krásné čokoládové figurky. Vzpomínám na velké kočky s mašlí kolem krku. Přísun bonů jsme neměli, snáněli jsme, kde se dalo.
Pak jsem vyslyšela manželův sen a zajeli jsme si koupit výkopné střešní okno na naši tehdejší škodovku - 105 GL. Jinak jsem tam viděla pěkné barevné televize, které v normální Elektře nebyly, ale na to už naše všude možně sehnané bony nestačily.
Byla to zvlášní prodejna - stáli jsme asi 30 cm od výlohy se zbožím a přitom jsme na to neměli. Jen jsme zírali. Jaga.
Nepamatuji, nikdy jsem ji neviděla. Ale můžu úplně mimo mísu, historku? Pracně jsem sehnala bony a stála ve frontě na džíny. Za mnou stál nějaký chlap. Najednou, se zezadu, přede mnou, objevila ruka s otevřenou peněženkou, narvanou, že ji musela ruka držet a do ucha mi zašepal hlas: "Dám ti kolik chceš. Za lásku." Než mi došlo co vidím a co slyším, to tedy! Vypadala jsem nejspíše jako idiot. Nedovedete si představit, jak rychle se člověk dovede zpotit!
Ještě dnes, po nějakých 50ti letech, když si na to vzpomenu, tak mi zatrne.
Zajdo
Ale stejně, dnes lituji, že jsem se nedohodla na ceně. Zajímalo by mě, na kolik mě někdo cení. Dnes ani zlámanou grešli, ale tenkrát?
Nikčo, mrzí mě to, že jsi to vzala takhle. Jen už jsem brala otázku za vyčerpanou a šla jsem dále. A také, není mi nadvakrát dobře a jsem ráda, že žiju. Jsem i dost náladová. Omlouvám se.
Tak se po ránu, když nemůžu do obchodu nudím, tak jsem zkusil google . Nemohla by to být tato čokoláda, co má ta sběratelka v galerii u čokolád z Tuzexu? Je na ní nějaký ženský portrét, Mona Lisa to tedy není, ale jako dítě jste třeba mohla mít velkou fantazii
.Je to poslední obrázek na této stránce, Chocolate caramel
Tuto čokoládu si nepamatuji, ale pamatuji si švýcarskou čokoládu Milka Suchard, to byla čokoláda, kam se hrabe dnešní její náhražka!
Davide, nudím se, tak si dovolím trošku s tebou diskutovat. Není to jen něco, čemu se říká "vzpomínkový optimizmus"? Bylo to luxusnější než třeba Nugeta, margarínová čokoška. Těch sladkostí, na které s láskou vzpomínáme, bylo hodně a my si jich vážili. Stejně tak jako nezralého ovoce, od sousedů kradené. Vzpomínáme na to všechno jako na něco úžasného, téměř mimozemského. Dnes bychom se divili, kdybychom znovu ochtnali. Ani ten chleba se sádlem není až takový, jako byl tenkrát.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.