Proč se mu vyhýbám pohledem?

Zdravím. Možná Vás jeho přítomnost jen znervozňuje, možná se jen stydíte. Pokud je to kamarád, měla byste to překonat. Pro něho to asi není moc dobrý pocit, zkuste se vžít i do druhé strany. Je to psychický problém. Zapracujte na svém sebevědomí a zkuste ze začátku krátké oční kontakty. Nebuďte roztěkaná, nemáte se čeho bát. Já osobně se domnívám, že oční kontakt je důležitý při komunikaci. Tím spíš, pokud nám na tom druhém záleží.

To co cítíš není ani strach, ani obava. Psychologové v tomto případě používají pěkný termín : Osobní prostor. Možná sis někdy všimla, že v našich končinách je zvykem při rozhovoru obvykle stát od sebe přibližně ve vzdálenosti jedoho metru. Náš osobní prostor má poloměr přibližně jeden metr. Italové mají jiný mrav. Ital si při rozhovoru stoupe těsně před tebe a ze vzdálenosti sotva půl metru ti začne něco vykládat. Ty ustoupíš protože on je najednou nepříjemně blízko a narušil ti osobní prostor. Ital postoupí, ty ustoupíš zas, Ital postoupí zas a takhle tě během řeči pořád nahání. Zrovna tak je dost nefajn pocit ocitnout se uprostřed návalu. Všimni si, jak se v takové chvíli očnímu kontaktu vyhýbají úplně všichni. Proč to tak je? Došlo k narušení osobního prostoru. Lidi kolem sebe staví bariéru a podvědomě zvětšují tu vzdálenost, která mezi nimi je.

Co s tebou a s tvým mindrákem? Asi by to chtělo trochu potrénovat. Postav se k tomu klukovi co nejblíž a pusť ho do svého osobního prostoru.

Pěkný den,

zřejmě jste v kontaktu s ním nervózní. Já mám takový problém s více lidmi. Málokomu se dokážu dívat do očí. Asi proto,že v dětství mi nadávali,ať nečumím,tak je to takový už obranný reflex. Zkuste zapátrat po příčině svého strachu.

Proč netuším, nic takového se mi nikdy nestalo.

Pokud to nejste schopna překonat, pak zkuste koukat na nos, čelo, atp...

Pokud se nelíbáte tak to nepozná.

Když si spolu povídáte, tak zkus nestát proti němu, ale vedle něj a dívej se na něj tak jako se strany i do očí. Budeš si připadat taková jistější a budeš mít i víc odvahu se mu do očí podívat, protože můžeš každou chvíli hlavu zase odvrátit. Třeba se na chodbě opřete o zeď. Třeba to budeš postupně překonávat.