Manželův zájem mne trápí

Nechápu proč za ta léta nejezdíte spolu? Udělat si nějaké kurzy a i bez kurzů můžete pomáhat v kuchyni. Bezva odreagování z všedního života.

Nebo jezdte bez manžela na nějaké své aktivity, budete si doma vzácnější, budete mít o čem hovořit a nakonec se budete mít více rádi. Žárlivost strčte do šuplíku, zamkněte a zahoďte klíč. Pokud by vás manžel chtěl podvést, nemusí jezdit na tábory a klidně se vyspí s milenkou u vás v ložnici, když budete v práci.

Tak to máš blbý děvenko taky jezdím na tábory jako vedoucí. Jsem sice sám a je mi přes 30, ale mám kolem sebe x kolegů co jsou ženatí a manželky to zkously a nevidí v tom problém. Jednomu je 54, dalším 40 nebo přes a dalšímu 30...zbytek je omladina co ještě chodí do školy nebo začala pracovat...

Tak jezděte s ním.

Když manžel někam odjede mám prázdniny a vůbec to neřeším. Toto vám mělo vadit dva roky po svatbě.

Jak já bych byla ráda, kdyby manžel na pár dní někam "vypadl". Je to neštěstí, je nasazený v obýváku u telky a PC a jinak ho nic nezajímá. Já mám několik koníčků, proto si často odcházím z domu, nyní se ještě rýpu v zahradě, v zimě dělám keramiku v kroužku pro důchodce. Pavluš, proč si nenejdete nějaké záliby a nevyužíváte volnosti, když je manžel na táboře. Třeba s kamarádkou k moři, nebo jen u nás, je tu všude krásných míst, kde jste ještě nebyla. Nebudte na manželovi závislá a něco podnikejte, dokud je člověk zdráv, pohyblivý. Vemte třeba někam vnoučata, jestli máte. Já k životu potřebuji přírodu, manžel to nemá rád a vím, že se to nezmění. Jsme spolu 46 roků. Tak at tu sedí a já vyrážím na kole.

Jezdila jsem dělat vedoucí na tábor asi 10 let. Manžel po tu dobu býval doma. Nikdy kvůli tomu nenastaly problémy. Věřili jsme si, on se choval slušně doma, já na táboře. S tím pitím to není až tak hrozné, jak si myslíte. My měly třeba s kamarádkou vedoucí dohromady láhev bílého vína a společně jsme z ní ucucávaly večer při poradách několik dní. Ožralý nebyl nikdo, jak by k tomu přišly ty děti?

Na společné srazy vedoucích jsme jezdili taky. Byla to prima parta. Já byla jedna z nejstarších. Byli tam třeba i studenti VŠ, nebo i 16 letí praktikanti.

Jednou k nám domů táborová parta přijela na Slunovrat. Bylo jich jako kobylek. Měla jsem radost, že je vidím. Na návštěvě byla i moje matka a ta nemohla přenést pořes srdce, jak to, že mi ti "cucáci tykají". To byla její slova. Nemohla pochopit, že ne táboře je to normální.

Pokud k tomu máte vlohy, jeďte dělat vedoucí taky. nebo třeba i do kuchyně. A budete tam s ním. Co já bych dnes dala za náš tábor nedaleko Babiččina údolí. Dneska jsou z něj ruiny a bují tam kopřivy. Jen spousta vzpomínek zůstala. Dokud může, ať jezdí. Jaga.

Byla jsem asi 5x na skautském táboře, vedla je moje dcera, já pomáhala v kuchyni i jinak. Ty dva týdny byl manžel doma a nikdo s tím neměl problém. Odpočinuli jsme si od sebe a každý jsme se vlastně věnoval tomu, co nás baví. Když bylo po táboře, přivezkl mne trochu ušmudlanou, ale štastnou, domů a pak teprve jsme společně někam jeli na rekreaci. Na táborech byly děti na prvním místě, my dospělí jsme poseděli po večerce, ale nepamatuji se, že by se něco popíjelo.A co chci ještě napsat je to, že zdravotník a kuchař byli tátové od rodin a doma měli manželku, která byla pravděpodobně ráda, že na dva týdny vypadli z domu.

Žárlivost nikdy není na místě, znamená jen to, že nevěříte sama sobě, že nemáte dostatek sebedůvěry. Nikdo by neměl "viset" na svém partnerovi či manželovi, každý by měl mít i své vlastní zájmy.

Najděte si něco, čemu se budete věnovat v době manželova tábora, a proti žárlivosti bojujte.

Buď mu důveřuješ, pak není co řešit. Nebo mu nevěříš a pak se rovnou rozveď. Jinak kazíš život sobě i jemu.

Dobrý den. I v manželství má mít každý svůj vlastní prostor. Někdo jezdí na služební cesty, někdo holt na tábor. Každý potřebuje někdy "upustit páru" tak mu to přejte. A najděte si vlastní relax po tu dobu, kterou máte jen pro sebe. Žárlivost je nedostatek sebedůvěry a bez vzájemné důvěry nemůže dobře fungovat žádný vztah. Někdy lidé mají odlišné zájmy, ale to ještě neznamená, že je to něco špatného. Proč byste se měla užírat tím, že manžel tráví trochu času bez Vás? Pokud ho chcete mít pod kontrolou, jezděte s ním, ale to by pro váš vztah mohlo být třeba horší, než když mu dáte nějaký prostor pro sebe. Jezděte s kamarádkama na dovču v té době, nebo si dopřejte to, nač jindy nemáte čas (kadeřník, manikůra, kosmetika, masáž, s kamarádkou vínko...) Berte to tak, že takového manžela jste si vybrala se vším, co k němu patří. A toto je jedna z těch stránek. Užívejte si ten čas bez něho, neužírejte se tím...

Pěkný den,

taky jsem trochu žárlivá,ale hlavně se o mužského bojím,aby se mu něco nestalo a tak...On o tom ví,což je podle mě dobře,že to ví,aspoň mě lépe chápe,když začnu ze strachu o něj vyšilovat.... Váš manžel by to také měl vědět. Třeba Vás ujistí,že je vše v pořádku a Vy budete klidnější.

Jsem ráda,že doma není.Je v armádě.Máme malé děti a bohatě stačí,že řvou ony,nemusí ještě chlap (kterému strašně vadí,že děti křičí) Strach o něj teda nemám,jsem realista a nemůžu mít strach o všechny blízké,to bych nedělala jic jiného... a žárlivá už taky nejsem,zjistila jsem ,že dokážu hezky žít i sama se sebou.

Takhle to mám já,ale pokud vám muž chybí a cítíte žárlivost jezděte s ním nebo jezděte vy sama jinam a myslete těch 14dní jen na sebe.Třeba by to váš vztah změnilo,kdyby neměl těch 14dní bez Vás.Možná je dobře,že to tak máte.

Tak to zkuste brát tak trochu jinak. Ne že na něj myslíte, co tam dělá atd, ale prostě se vždy na to těšte, že vypadne z domu a vy budete mít klídek zase na své kamarádky, určitě máte. Navrhněte jim nějaký výlet, oslavy, sejděte se a užívejte svobody. Vyražte si i sama někam, po obchůdkách, něco hezkého si kupte. Vyfintěte se, běžte ke kadeřníkovi a uvidíte jak vám bude dobře.

@pavlus - a je to v podstatě pro něj zábava

Promiňte - ale to zní, jako byste mu tu "zábavu" buď záviděla nebo nepřála. možná proto, že žádnou vlastní nemáte.

On tam asi nezačal jezdit "včera", že? Dřív vám to nevadilo? Máte důvod mu nevěřit?