Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Urazi se po hadce i na dite

Od: janca111 odpovědí: 14 změna:

Dobrý večer,
zacinam byt bezradna… Nebudu vypisovat vse od zacatku. Mame za sebou urychleni vztahu ve smyslu 1 rande, po pul roce hypoteka, bydleni, financni krize, rodinne dohady i problémy.
Jsme spolu 6 let. Kdysi jsem znicila jeho duveru ke mne fackou a postavila jsem tim z jeho strany urcitou zed. Jista mira odmerenosti… Jsem z detstvi a minulych vztahu poznamenana. Mam tendenci se divoce ohrazovat pri pocitu krivdy nebo povysovani. Nemam problém si priznat i pred nim vinu, omluvit se…
Kdyz jsem otehotnela, misto zlepseni se veci zhorsily… Ve zkratce, pri zjisteni ze cekame mimi se neprojevil, pri prvnim kopani nereagoval, po porodu (ani tehdy) mi nedal ani pusu, ani neobjal, nic. Po navratu domu presne 20 dni fungoval. Byl mily, venoval se maly, pomahal mi. Mela jsem tezky porod ackomplikovane hojeni… Snazila jsem se venovat male a poklidit, atd… Udelat doma to, co zvladnu. Presne 20. Den vecer vsechno skoncilo, . Nestihla jsem udelat veceri, mala ne a ne usnout a uz se urazil. Druhy den byl odmereny, omlouvala jsem se, ale i tak nic. Ba naopak zacal, ze doma mam bordel a o malou se staram spatne. To mi zlomilo, probrecela jsem 4 dny, citila se k nicemu… Od te doby delam doma vse sama, tedy i to s cim mi pomahal… Male se venuje porad, to mi uklidnovalo… Po mesici se zase srovnal, da se rict… Jenze teď nastala dalsi zabomyssi valka, tentokrat protoze jsem nedala na jeho radu od bezchybne kolegyne z prace ohledne male… Zase urazeny, dotceny…
Budiz, chapu, ma to v povaze, kdysi jsem mu ublizila, budovala se znova duvera, … Nejsem rozhodne bez chyby ani viny, ale posledni dobou… Takove blbosti. Vrchol vseho, ze za cely den se ani nepodival na malou, delal jak kdyz neexistuje… To uz je prehnane! Ke mne at se chova urazene, ja uz jsem diky male zplachovaci, ale ona to odnaset nebude… Ze v hadce padlo komu vyhrozuju, ze odejdeme, ze mala zustane, ja at si delam co chci a nebo ze co si vubec myslim, ze mu vyhrozuju, ze s ni odejdu… Okej… Snazila jsem se mu mysvetlit, ze teď jsme rodina a ze nikdy nedopustim, aby ho mala videla ve spatnym svetle, ale ze musi chtit sam a ze je jinak dobry tata, tak at si to nepokazi urazenim se a tahanim do toho male…
Problem je… Tohle videt me totalne zlomilo. Uz mam toho urazeni se dost. Nikoho nema, tomu verim, opravdu… Spis mi ma nitkani vse oplacet nebo mozna kdyz vidi, ze jsme si bliz, tak rychle neco najde, aby si me moc nepripustil k telu… Ne, nejde si s nim promluvit o tom, vazne. Neumi to, jen se urazi nebo mlci…
Nechci male trhat rodinu, to ne. Ale vztah mezi nami… Uz asi dobry nebude. Ja se hodne uklidnila a srovnala, cekala jsem, ze on taky. Neni cas na zabomyssi valky a nechci, aby se tohle ucila mala.
Ja… Uz mu asi neverim… Nevim kdy zas udelam podle nej preslap a zase bude urazenej a dokonce i na malou.
Ma tohle smysl lamat pres koleno? Je nejaky zpusob jak ho vylecit? Zkousela jsem zrcadlo a nic, vse delat na jednicku a nic, odejit a nic…
Asi znam sama odpoved. Jenze porad tam jeste neco je a neverim, ze po tom vsem to zrovna teď skonci.
Dekuji za reakci a omlouvam se za preklepy a absenci hacku a carek, pisi pres telefon.
Dekuji za rady…

Odpovědět

 

 

14 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

nnervc
hodnocení

3x

Máte oba dva problémy, nemáte asi dobrý základ z dětství, žádné kladné příklady z původních rodin, nějaká traumata, jste nevyrovnaní, neumíte spolu komunikovat. Hádky, výčitky, připomínání chybného chování v minulosti, sebelítost, urážlivost, hrdost, zaťatost, omlouvání se a sypání popele na hlavu a takové samé nahoru a dolů.

Výchova a převýchova partnera k obrazu svému, ten silový atak od Vás? Muži jsou slabí a potřebují hodnou a chápající manželku. Žena dělá domov, dokáže muže pozvednout ale i zadupat.

Nevzpomínejte a nerýpejte se v minulosti, vytvořte klidnou oázu života, bezpečného domova, kam se člověk rád vrací. Nebuďte ublížená, trucujete vlastně také /sama všechno dělám/.

Člověk, když ví, že ho doma čeká naštvaná žena, tak už když se blíží k domovu, tak se v něm zvedá adrenalin a vstupuje domů s obavou, co se mu bude vyčítat, s čím na něj vyrukuje a povědomě se brání opět ústupem, nekomunikací, uražením, nebo naopak zlostí. apod..

Vaše slova o bezchybné kolegyni svědčí o tom, že jste podrážděná, bolavá a na vše reagujete nepřiměřeně. Neprojevujete zbytečně moc negativních emocí?

Dojděte do manželské poradny, zkuste meditaci, jógu. Požádejte o 1 volný večer v týdnu, kdy Vás tatínek zastoupí, a dojděte si na kosmetiku, ke kadeřníkovi, to výše zmiňované svičení apod..

Pokud máte svoje rodiče, požádejte je o pomoc. Dejte jim kočárek, ať malou povozí a máte čas pro sebe.

Možná že jste nasebe již alergičtí a nedokážete spolu a vedle sebe žít. Optejte se, co každý chcete, jak si představujete ten další život po boku. Partnerovi se také něco nelíbí, proto Vás trestá mlčením a urážením.

Podívejte se na stránky www.pronaladu.cz je tam dost článků, jak zlepšit svůj vnitřní život, a vůbec náhled na okolní svět, jak se vyrovnat s problémy, mít rád sám sebe a potom i ty druhé a podobné rady.

Myslím ale, že ten rozkol u Vás je dost velký a sami to nezvládnete a měli byste hledat odbornou pomoc. Vymluvit se, otevřít se, nejdříve vyřešit problémy každý sám v sobě, nastavit nová pravidla, sebekázeň.

Požádejte o pomoc odborníky na vztahy a chování. Alespoň se pokuste sama, když partner nebude chtít.

olinl

nnervc- vžij se do situace tazatelky a popřemýšlej, jestli by si vedle takového partnera, který nechce "spolupracovat", uráží se atd. chtěl/a nadále být. Chvíli pomáhá, chvíli ne.. Neznáme jeho náhled na věc, finanční ani partnerskou(sex) stránku, ale souhlasím s tebou v jednom-dát tatínkovi "malou" na celý den na hlídání, případně ať uklidí, uvaří, vypere-možná se mu potom nějaká "odborná pomoc" bude hodit..

nnervc

olinl: Vždycky je potřeba vyslechnout obě strany. Sem na poradnu píše svůj pohled na věc stoprocentně pouze jedna strana /možná, že by se jedna-dvě výjimky našly/.

Paní píše, že se oba dva poznali málo důkladně před společným životem. Ten základ - vklad tam prostě nebyl. Problémy byly i před početím a narozením. Nevíme, jestli děcko přišlo plánovaně, nebo mělo dát nefunkční vztah dohromady. A vztahy se jenom dále hrotí, tatínek nefunguje.

Nikdy není chyba jenom na jedné straně. Pokud nepočítáme s nějakou psychoporuchou.

Tazatelka uvádí, že jedná impulsivně. Tím, že přizná začátek v dětství, tak by s tímto měla dříve pracovat dál a nevnášet to do vztahu. A partner by měl tu ,,zeď,, ponížení v podobě fyz. útoku, umět v sobě překonat. Že to v sobě pořád vláčí, tak to bude jako problém na kterém si postaví celý život? To ať jdou raději od sebe, trápit se takhle ve vztahu.

Chce to někam dojít, poradit se, pracovat na komunikaci mezi sebou. Není to jenom o nepomáhání.

Možná, že byl dotyčný dotlačen k soužití s tazatelkou a neuměl říci svůj názor, možná, že děcko ještě nechtěl, nebo vůbec nechtěl. Těch možná a kdyby je tam mnoho.

Nemohu stát pouze na jedné straně, toho, který sem napíše své trable ve vztahu.

Existuje i služba ,,mediátorů,,. Pokud se oba partneři chtějí dohodnout, je možné si tuto službu zaplatit.

Rozvádějící páry možná budou vědět, oč se jedná. Soud jim zadává ještě toto dopručení, ve snaze vztah zachránit, zvláště, je-li v rodině dítě.

 

hodnocení

0x
avatar libor007
Jestli to chcete mít napsáno - tak ano, odejděte od něj, problémy Vás budou trápit víc a víc. Dítě samozřejmě zůstane u matky, toho bych se vůbec nebál. Otec se s prckem přeci může často vídat i po rozchodu.

Kolego na to "dítě samozřejmě zůstane u matky" pozor... Není to pravidlo. Sám jsem příkladem toho, kdy dítě zůstalo po rozvodu u otce (a nejednalo se o starší dítě, které by samo vyjádřilo svůj názor na který by bral soud ohled). Uznávám že můj případ je nestadnadrní a v mnoha ohledech specifický, ale i tak.

Pro tazatelku - tímto Vás samozřejmě nechci nijak strašit, jen upozorňuji kolegu, že ta domnělá samozřejmost nemusí být tak samozřejmá.

 

olinl
hodnocení

0x

Život je o kompromisech a pokud je druhý nechce dělat, nemá cenu s někým takovým zůstávat. Bude/te si dělat pořád naschvály a nikam to nepovede. Ať si jde za svojí bezchybnou kolegyní z práce. Osobně by mě takový vztah nebavil, raději bych byl sám nebo si našel jiného partnera..

 

rattgel
hodnocení

0x

Podle mne jste každý dobrý člověk, ale on, podle toho co jsem četla, se ve vás zklamal, měl úplně jiné představy o vývinu vztahu, jak bude běžet domácnost, atd. Já tak nějak z vašeho psaní cítím, že jsem spíše na jeho straně. On hodně zatrpknul a neví jak z toho ven a ani se mu asi moc nechce něco narovnávat nebo řešit. On má takovou povahu, že se uráží, ale něco ho k tomu musí dohnat. Stává se to, že si partneři přestávají rozumět, když už žijí v jedné domácnosti a kdyby jste se rozešli, tak dítě bude ve vaší výchově. To by musel partner doložit vážný důvod a zanedbání z vaší strany.

 

hodnocení

0x
avatar kapkanadeje

Dobrý den. Vztah bez důvěry nebude nikdy dobře fungovat. Pro své dítě nevytváříte oba dva spokojené a klidné zázemí. To dusno a vaše hádky mu rpzhodně neprospívají. Zvažte rozchod, dítě potřebuje především spokojenou mámu a oba milující rodiče. Nemůže za vaše nálady. Partnera, s kterým jste si děcko pořídila, nezměníte. Vztah vám neklape, tak nenutte děcko v něm žít, když vy sami se k sobě neumíte chovat dobře a nejste v něm spokojeni. Je zbytečné, aby to odnášelo nevinné dítě.

 

janca111
hodnocení

Dekuji za reakce
Ano, ja vim, rozhodne nehazu vinu na nej... Kdyz se na to zpetne podivam, tak vidim do jake miry jsem z nej udelala tohle ja.
Ale je to minulost, nebavi mi se v ni porad stourat... Pred malou se nehadame, to nikdy, na to mame dostatecny rozum. Ale... Tezko se to vysvetluje... Je jinak zlaty, ale tohle najednou cvaknuti a odmerenost, urazlivist a ted uz i na malou? Proc? Vzdycky stejny postup, je skvelej, pomaha, ja udelam preslap ala nestihnuta vecere a je zle... Kdybych ja nevim... Jecela, vyvadela... Ja se jeste blbec omluvim a stejne je to spatne...
Asi uz hleda jen vyvolani "urazenosti"...
Asi uz je po vsem... Bude to porad stejny... Ja to zacla, on pokracuje az to posleme do kytek i pres to, ze mame malou...
Je mi to ale hrozne lito... Melo to byt jinak, chyby jsem si uvedomila pozde, svoje on nechce videt a pamet ma jak slon ikdyby nevim co... Takhle to byt nemelo.. To mi stve, mrzi...

 

janca111
hodnocení

Abych jeste doplnila, je to takove to pusu da jen z povinosti a kdyz se mu zrovna chce, neobejme, nepohladi, neoslovi ani jmenem natoz jinak... Jen po zpravach "flirtuje" kolem sexu. Nechci rozhazovani okvetnich listku po byte a noseni na rukou... Jen jsem chtela bezny zaklad jako vidite i u paru po 30ti letech.
A ne, neni to o povaze, bylo to tam, ja to pred vic jak 5 lety rozbila a od te doby se to veze... Dobre, nesnasim povysovani se a pristala facka a nejaky to zly slovo... Ale s nikym se netaham, doma funguju, varim, pecu, uklizim, na sex si nikdy rozhodne nestezoval, netrajdam po barech... Rozhodne dokonala nejsem, to urcite ne... Nevidela jsem si do huby... Ale zmenila jsem se. Kdyz teda nedokaze odpustit... Mel to skoncit. Proc to neudela, nechapu. A ano, rikala jsem to i jemu, bez sance reakce. ‍♀
nnervc

Neosloví, nepohladí - nemá Vás již rád. Má sice v sobě pocit odpovědnosti, postarat se, ale nedokáže s Vámi žít a být milý.

Dejte mu volnost, jak píšete, že by Vám bez něj bylo lépe, otevřete mu dveře, ať jde, že už nechcete takhle dál žít. Jenom jedna z možností, když partner prostě nefunguje a nesnaží se a Vy toho máte dost.

Možná si uvědomí, že nikoho dalšího v životě nemá, jak sama píšete, že Vy a dcera jste jediní, co mu zbylo.

Je to těžké, ten život. Každý máme, nebo jsme měli, nějaké ty vztahové trable, to mi věřte.

 

liska5
hodnocení

0x

Když spolu nekomunikujete, když se při první příležitosti urazí a odejde, tak mu napiště. Tak jako nám tady. Že to už musíte řešit, protože je to neúnosné pro všechny a nemůže to být takhle do nekonečna. Nebo tu manželskou resp. rodinnou poradnu. Tam běžte sama, chlapa se často nepodaří dokopat. Pak si ho eventuálně ten psycholog či poradce pozve.

liska5

Oprava: ...napište...

janca111
hodnocení

Dojizdet do mesta do poradny s miminkem doma... To ne.
A napsat, to bohuzel taky nepomohlo.
Vite co... Ja uz to asi vzdavam. Sam nic neresi, ani nechce... Po nastvani se na 5tydenni holcicku a delat ze neni uz nemam chut neco s tim delat.
Asi jsem potrebovala vse si vypsat a nebrat si vsechno za vinu jen ja.
Dekuji vsem

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]