Jak udělat dobrý jogurt v jogurtovači?

- můžu doplnit, že po použití jistě desítek různých druhů jogurtů (asi vždy jen obyč. bílejch) jsem ještě nenarazil na "mrtvý" - vždycky se něco jako jogurt udělalo...; samozřejmě se výsledná chuť vyrobenýho jogurtu více či méně liší podle použitý značky jogurtu;
cpát do jogurtovače se dá kdeco - když se dá jako vsádka kefír, udělá se něco jako kefír; když se dá podmáslí, kupodivu se neudělá něco jako podmáslí, ani jako kyselý mlíko, ale zas spíš jako jogurt; zkoušel jsem jako vsádku i skyr, ayran - taky vzniklo něco podobnýho...; zkoušel jsem kultivovat nějakou dle mě hnusotu jmenující se snad buttermilk, a vzniklo něco dost podobnýho tý hnusotě...

- vsádky (samozřejmě rozmíchaný) můžou bejt malý, i míň jak desetina

- větší hustotu při použití plnotučnýho mlíka potvrzuju (i chuť je pochopitelně jiná), je ale otázka, jestli kvůli tomu stojí za to ho používat; hustota závisí i na vsádce a době ohřívání;
mlíko jsem vždycky používal krabicový...

- výsledná chuť a potřebná doba dělání se liší podle druhu vsádky (asi se liší i podle druhu jogurtovače, ale moc velký rozdíly bych nečekal); obecně platí, že po první vsádce z koupeného jogurtu je doba ohřevu nejdelší (běžně přes 12 hodin) a výsledná chuť nejmíň kyselá, s opakovaným používáním vsádek z udělaných jogurtů se doba ohřívání zkracuje (i pod 8 hodin), a přesto kyselost zvyšuje (a obvykle hustota snižuje) - posun ke kyselosti si vysvětluju tím, že s opakovanýma vsádkama se kultura pořád víc kontaminuje divokejma kvasinkama, tudíž ubejvá původní jogurtová kultura

- jogurt podle mě nikdy nemůže bejt uspokojivě hotovej, dokud nepozbude "huspeninovou" konzistenci (samozřejmě ještě před tím je několik prvních hodin naopak pořád tekutej, když se ještě kvasinky dostatečně nepomnoží) - to se dá poznat zamícháním, ale poznat, že jogurt už má požadovanou kyselost, se z teplýho vzorku podle mě poznat nedá - to je potřeba fousek odebrat a nechat vychladit (chuť teplýho, a aspoň jakžtakž vychladlýho jogurtu se značně liší);
zamíchání během koncový fáze ohřívání je podle mě vysloveně vhodná, protože se tim rychlejc přejde z tý smrkancovitý huspeninový fáze (mně se ovšem míchá lehce, dělám jogurt v jogurtovači s jedinou litrovou nádobou)

- chuť (i konzistence - vždy tekutější) výslednýho jogurtu (anebo i kefíru) je vždycky, i po použití první originální vsádky, po použití plnotučnýho mlíka, jiná, dle mě vždycky horší než původní jogurt nebo kefír (takže tvrdím opak toho, co prakticky bezvýjimečně všichni hodnotitelé domácích jogurtů...);
výhoda domácí výroby ovšem je výrazně (několikanásobně) nižší cena a eliminace nutnosti neustálýho tahání jogurtů z krámů (krabicový mlíka mám v lepším případě nakoupený i na pár měsíců dopředu);
experimenty se zahušťováním pomocí práškovýho mlíka apod. jsem nikdy nedělal (napadlo mě, že by se dalo zkusit po udělání jogurtu zahustit ho ohříváním, ale takový složitý patlání si odpustím)

- když se nechá jogurt stát na teple, tak více či méně zkvasí, tím vznikne zas chuťově jinej produkt, kterej může někomu chutnat, velmi mírně zkvašenej (navinulej) jogurt se dá použít jako další vsádka s tím, že vznikne o něco víc zkvašenej jogurt, při víc zkvašený vsádce může jogurt vytýct během ohřívání z nádoby a skoro jistě z něj vznikne syrovátka a vysražený tučnější chuchvalce - tahle směs se dá přemixovat, nebo přepasírovat přes jemný sejtko, takže vejsledek je zas něco jako zkvašenej jogurt, ale je to práce navíc

- a jinak pozor, neni vhodný umejvat dno jogurtovače, na kterym stojí nádoby/y, hned po skončení ohřevu (např. vyteče-li jogurt z nádoby na to plastový dno) - zahřátej plast může prasknout

==
a pár "receptů" na závěr:
- obyčejný rohlíky, bagety, nebo tousty namáčíme do jogurtu... (-:
- kulatý piškoty se v misce zalejou / vyskládávaný se postupně zalejvaj jogurtem (tady je podle mě žádoucí, aby byl jogurt dost kyselej), nechá se nějakou hodinku v chladu odstát do nacucání piškotů

(s jogurtem se jistě dají dělat i složitější věci, třeba používat místo vody / mlíka na těsto)