Perete nové prádlo?

vím že by se asi mělo, ale většinou neperu..a zatím ještě žiju a fleky po těle apod nemám

(Spodní) Prádlo, ručníky a povlečení určitě. U riflí, triček, mikin (...) a ponožek dle situace. Nebojím se ničeho konkrétního (bakterie, nemoci...?), spíš mě znejisťuje to, že nikdy nevím, kde se to válelo a taky jak dlouho to skladovali v nějakých pytlích, praním to tedy jakoby "provětrám". Těch pár bakterií na vyleštěném jablku ze supermarketu taky nikoho nezabije, ale přeci si ho většina lidí před konzumací umyje, ne?

Peru vždy všechno. Z novýho vždy cítím nějakou chemii

Vzhledem k tomu, že většina tohoto zboží může mít za sebou cestu lodí přes půl světa, předpokládám použití adekvátních prostředků, aby to zboží přežilo.

Abych přežil já používám levný a jednoduchý postup - vyprat ..

Nikdy, neperu nové věci, na to jsem příliš líný. Zatím žiju.

Na krátké praní a nebo jen máchám.

Ano, vždy. Tohle mě naučila mamka, již jako dítě před 50ti lety.

Prádlo, povlečení, ručníky, spodní prádlo, halenky, košile, hlavně to, co jde přímo na tělo, ponožky kvůli chemikáliemi při výrobě atd. Silonky ale ne, ty se natahovaly jak se vyndaly z krabičky

Kvůli chemii, kvůli dobrému pocitu, a z hygienických důvodů - kdoví, kdo to zkoušel přede mnou. energiezivota.com/...

oprava - chemikáliím

Lidi neblbněte. To už bych musela musela dávno zajít na strašné vyrážky a všelijaké potvory. Svetry, nebo trika nové neperu. Ručníky a ložní prádlo jsem už nekoupila nové 35 let, ale určitě jsem to tenkrát také neprala. Spodní prádlo si vlastnoručně šiju, protože mi nic nevhovuje, jsem zvyklá na přírodní materiály a určitý střih. Teda kromě podprsenek, ty teda kupuji. Ale klidně je navléknu nové a vyperu až pak a ještě se mi nic nestalo. Ta fotka dítěte, který má po celém těle virážku, nemusí být vůbec z toho, že paní triko nevyprala, ale že koupila nějaký syntetický materiál, které její dítě prostě nesneslo a osypalo by se i v případě, že by to vyprala.

ne, neperu

Peru jen něco, spodní prájdlo vždy, ručníky vždy, pyžama, noční košile, tričky, látkové kapesníky peru. Svetry a mikiny neperu.

Peru všechno.

Nevím, jestli by praní pomohlo, tak nové prádlo rovnou vyhazuji

Neumím si to jinak představit, víte kolika rukama to prošlo?

Jednou přišla ráno sestra, že neví, co jí je, jestli má jít k doktorovi, měla na sobě modřiny, na kloubech, kolenech a na loktech, tak jsme přemýšlely, kde k nim v noci mohla přijít, napadala nás už i myšlenka na těžké onemocnění, pak mě jen tak napadlo, jestli se už sprchovala, prý ne, a tak se šla osprchovat a bylo po nemoci. Od té doby doma povlečení před použitím pereme.