Nemám se kde zeptat, tak to zkusím tady.
Existuje nepsaná společenská konvence, která říká že s přítelkyní se nemluví o bývalých partnerech, partnerkách? Myslím jejích bývalých tak mých. Děkuui.
5x
Velmi mladí lidé ať o svých bývalých nemluví. Zpravidla mají jen vzpomínky sexuální a citové. To není vhodné rozebírat, to je velmi soukromé. Ale u starších lidí, kterým se dokonce narodily děti, nepovažuji věcné zmínky o bývalém partnerovi za nic hrozného. Ve věcných zmínkách by ale bývalý neměl figurovat jako hvězda.
normální: Ryby mě naučil jíst a připravovat bývalý. špatné: Bývalý vařil božsky, na jeho pečené pstruhy nezapomenu.
normální: Město X znám době, žila tam bývalého babička. špatné: V okolí města X znám každou mez, randili jsme tam s bývalým každé léto.
Pokud jsou společné děti, jsou rozhovory o bývalém dokonce nutné. Jeho nemoci i zahraniční pobyty mohou zásadně ovlivnit plány nové rodiny.
1x
Dle mne je lepší nemluvit a o to více se věnovat novému vztahu. Někdy je lepší nemluvit, aby druhý nesrovnával a hlavně ženy dokáží závidět, pokud by se náhodou současná dozvěděla, že bývalá byla v něčem lepší.
-----------------
Někdy záleží, jak se dotyční rozešli. Pokud ve zlém, tak si zase někdy potřebuje člověk ulevit a vypovídat, svěřit se, být chlácholen.
Záleží na novém partnerovi. Jestli vůbec o to má zájem.
Aby se hovor na toto téma někdy nestočil, tak tomu nezabráníte, pokud se bývalí partneři znali, nebo dokonce i v nynější době potkávají. Takže o sobě něco vědí /jak vypadají atd./. Potom hlavně ženy mají potřebu do něčeho šťourat a probírat to. Nedělá to ve vztazích dobře.
0x
Dobrý den, není to zrovna vhodné - negativní řeči jsou podezřelé a pozitivní nejsou vítány. Dal bych to do kategorie "na dotaz" (pokud bude zájem ze strany partnera mluvit o minulosti, ale jinak je to zbytečné). Ovšem, např. před svatbou je vhodné znát minulost a stav partnera (svobodný, rozvedený, vdovec). Zdravím!
0x
Nejen nepsaná konvence.
Nikdo nemá právo o někom mluvit s někým jiným, nikdo nemá právo informace o někom sdělovat někomu dalšímu. Ledaže by k tomu měl výslovný souhlas (a byl by schopen tento souhlas doložit) dotyčného.
Ale u nás se obecně (bohužel!) málo "ctí"právo na soukromí, které nám dává Listina základníc/....
doplněno 03.11.18 18:04:
oba dva jste potvrdili mou poslední větu > s úctou k právu a hlavně k soukromí to u nás (bohužel!) není moc dobré. @Jp neznám, ale Vy, @Ben, jste mne překvapil.
Svého práva na soukromí bychom si měli být vědomi stejně, jako práva ostatních na totéž. Tzn., že bychom se podle toho měli chovat. Tím nemíním odkazovat na Listinu. (Stejně by odkaz tomu, kdo si soukromí neváží, nebyl k ničemu.) Tím míním o bývalých partnerech nemluvit.
(Listinu jsem zmínila spíše kvůli těm rádcům, kteří sice pravděpodobně vědí, ale přesto právo svých partnerů na soukromí porušují. Někteří dokonce jeho porušování vyžadují pod záminkou, že ve vztahu nikdo "nemá mít žádné tajnosti", případně pod záminkou "důvěry"apod.)
ivzez - nějak si to nedovedu představit v praxi a soukromém životě. Tedy, odkazovat se na Listinu základních práv a svobod, když by partnerka měla nějaký dotaz k mé minulosti. Ovšem, jako nápad, jak tyto otázky vyřešit, je to snad dobré - zkrátka, nemohu poskytovat informace dokud se nespojím s "bejvalkou" a nevyžádám si její souhlas 
.
ivzez - S vaší odpovědí jste mi k smíchu, to myslíte vážně? Bože, kam až jsme to s tou svobodou dotáhli...
ben - Trefná odpovědˇ.
ivzez - úctu k právu mám značnou (možná až nadbytečnou), ale kdyby se mě nová partnerka zeptala na minulost, tak jí něco určitě odpovím (bez osobních údajů jiné osoby a pokud možno neutrálně). Já bych právo do osobních (intimních) vztahů netahal - rozumný člověk to zvládne.
@ivzez - Nikdo nemá právo o někom mluvit s někým jiným, nikdo nemá právo informace o někom sdělovat někomu dalšímu. Ledaže by k tomu měl výslovný souhlas (a byl by schopen tento souhlas doložit) dotyčného.
Soudím, že "výslovný souhlas" ke sdělování běžných informací není nutný - stačí konkludentní jednání. Při striktním dodržování bych například ani nemohla sdělit doručovací společnosti, že "paní Vopičková bydlí vedle".
To si asi trochu špatně vyložila.
Nikdo nemá právo o někom mluvit s někým jiným, nikdo nemá právo informace o někom sdělovat někomu dalšímu.
Tak to jsem pytli a opět mám asi prušvih. 
. Dnes u nás zastavilo auto a řidič se mě ptal, kde bydlí paní Nováková. Jméno mi nic neříkalo a tak pán se rozpovídal - to je ta paní co šije koňská sedla, víte, taková černovlasá a má velkého psa ... Hned nám oběma bylo jasné o koho jde, já jen dodala, že syna má na vozíčku. Řidiči jsem popsala cestu k paní Novákové.
Táááák, co mi hrozí? Dostanu podmínku a nebo mě zavřou natvrdo?
Ono to soukromí a jeho ochrana včetně sankcí je totiž dost jasně definováno v Občanském a Trestním zákoníku.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.