Nejste přihlášen/a.
Dobry den,potrebovala by jsem nejakou radu,protoze uz jsem uplne na dne,Syn si nasel pred rokem pritelkyni,Ze zacatku to celkem slo.Obcas jsme si zasli treba na zmrzlinu apod. Po nejake dobe vsechno zacalo.Syn jen co prisel z prace,ani se nestihl nekdy najist a uz mu volala a musel jit za ni. Nemohl se mnou zajit ani jednou tydne na nakup,Kdyz uz sel tak mu treba behem peti minut zavolala i trikrat a mela reci ze kde je a proc se mnou jel.syn byl ke mne vzdy pozorny,pomahal mi,odvezl mne k lekari kdyz jsem potrebovala a vsechno proste skoncilo.lecim se na onkologii a nezvladam to ja se syn najednou zmenil. Dopadlo to tak ze ona nasla podnajem a syn se odstehoval. Je to sice kousek,ale ona mu stale vic zakazuje byt se mnou v kontaktu.takze syn kdyz jede za mnou tak si neco vymysli . a pokud je s ni tak mi ani nezvedne telefon ani neodepise kdyz neco nahoodou potrebuji.nabidla jsem jim at bydli u mne oba. Syn by i souhlasil,ale vse se ridi podle ni. uplne jsem se zhroutila,musim brat antidepresiva. prisim o nejakou radu jak syna presvedcit aby pochopil jak s nim manipuluje a aby se vratil domu. Dekuji
Dobrý den. To si musí s přítelkyní Váš syn vyřídit sám. Má právo na svůj život a partnerku si vybral on sám. Myslím si, že čím více byste se ho snažila přesvědčovat, tím by to bylo horší. I když je to pro Vás těžké, budete se s tím muset smířit. Jestli s ním přítelkyně manipuluje, na to si musí přijít on sám. Pokud je s ní šťastný a vztah jim klape, přejte mu to. I když by neměl zapomínat na to, že má i milující mámu, které je potřeba pomoci když je to třeba. Měl by používat svůj vlastní rozum, ne rozum své přítelkyně!
Víte čemu nerozumím? Proč celou situaci chápete jako podraz na vás? Jako kdyby jste přišla o něco, co je pouze vaše. Vy jste porodila a vychovala syna proto, aby byl váš, jen váš? Ne, nemyslím si. Všichni máme děti, veliká většina z nás máme děti z domu a máme vnuky a pravnuky. Naše děti mají svůj život a své rodiny. Ale s tím rozdílem, že součástí rodiny našich dětí, jsme my. A uděláme pro to, aby naše děti byly šťastné, všechno. Neuděláme nic pro to, abychom je rozdělili. Štěstí našich dětí je pro nás prioritou, nejvyšším zákonem.
Syn je zletilý a svéprávný a má právo na vlastní život, i když vám se to nelíbí. Stejně tak mu nelze cokoli zakazovat - je na jeho rozhodnutí, zda a jak přítelkyni ne/vyhoví.
Zkuste se se synem - bez emocí, výčitek a případných útoků na jeho slečnu - dohodnout, jakou pomoc skutečně potřebujete a jak vám on bude schopen a ochoten vyhovět. Napadá mě třeba, že by s vámi nemusel na nákup jezdit, ale pořídit ho při nákupu vlastním a dovézt - ale to už záleží na konkrétních podmínkách.
A i když to bude znít ošklivě - každá dívka nezajásá nad soužitím s partnerovou maminkou.
Bohužel se ptáte nesprávně. Nemůžete přesvědčovat syna, že jím jeho partnerka manipuluje. Budete muset přesvědčit sama sebe, že Vám syn věnuje tolik času, pomoci a pozornosti, kolik Vám věnovat může.
Jakmile začnete "nasazovat" na jeho partnerku, omezí syn styk s Vámi sám od sebe.
PS: Také bych odmítla společné bydlení se ženou, která by se snažila mého partnera "očkovat" proti mně.
Tak to je jasné, že syn bude se svojí přítelkyní a nic nezmůžete. To musí on sám chtít.
Vaše nabídka společného bydlení je úplně zcestná. Vy víte, že jsou zde problémy ze strany té dívky a dala jste jim nabídku.
Vzpamatujte se a postavte se na svoje vlastní nohy bez syna. I když jste těžce nemocná.
Je to syn, kterého máte ráda, nikdy na něj nezapomenete, ale nemůže od něho něco vymáhat nátlakem.
Najděte si ve svém okolí svoje známé, další příbuzné, i vzdálenější, sousedy, nebo kamarádky, spolužačky a je požádejte o pomoc, pozornost a pozvěte na návštěvu, nebo popovídání v kavárně, cukrárně. Též můžete požádat o pečovatelskou službu, diakonii, dovoz nákupu do domu /větší města/, městský taxík již také někde funguje apod. Všude je možnost dovozu levnějších obědů od městského úřadu. Buďto se berou obědy ze školních jídelen, nebo z domova důchodců, jídelen a tak.
Berte to, že syn se odstěhoval někam daleko za moře a nemáte od něj kontakt. Nezměníte to, tak musíte být silná. A nevyčítat. Pokud ho máte ráda, tak se upozadíte, protože nebudete na něj vyvíjet tlak. Když on je doma spokojený a mají se rádi, tak matka pro dobro syna /nebo dětí/ vždy ustoupí, byť by sama trpěla. A slova, aby se vrátil domů, že s ním mladá manipuluje, tak to nemůže přece říkat, vždyť nic z jejich života nevíte.
Není to správné, já vím, správně mají vztahy mezi generacemi fungovat, ale když se prostě něco takového stalo, tak nápravy nedosáhnete svým vyčítáním, vydíráním, zlobou, prosbou, očerňování druhé strany, byť by to z Vašeho pohledu byla pravda.
Hodně sil, nejste v takové situaci sama, to mi věřte.
.
Syn není váš majetek, prostě se osamostatníl a pokud vztah vyhovuje jemu, respektujte to. Léčíte se, berete antidepresiva, to je ale váš pro blém a váš život. Sama mám RS jsem na inv. vozíku, neobtěžuji a plně si uvědomuji, že když já nelyžuju tak ten zdravý může a nebude semnou sedět doma a jezdit po doktorech. U nás v Brně funguje soc. služba co za poplatek k lékaři vozí, nebo si můžete objednat tzv. sociální taxi od Dopravního podniku cenaje 50,-, eventuelně je i nárok na sanitu. Radu jak přesvědčit syna aby byl u maminky a žil její život odemně nečekejte. Nákupy z domu ( na PC umíte) na Rohlíku, nedělám jim reklamu ale ta služba nemá chybu.
Rada neexistuje. Nemyslím si, že byste nebyla ráda, že syn si žije svůj život, ale je vám jenom líto, že v době, kdy potřebujete pomoc s přepravou, ale hlavně povzbuzení od obou - a ono se nedostává. Jeho partnerka bude asi ten typ, co má ráda doma ponpantofláka, loutku, možná je i tak trochu sobecká. Taková žena mužům vyhovuje v době jejich zamilovanosti. Nic s tím neuděláte, syna nepřesvědčujte, nedá na vás. Fakt se soustředte na svůj život, nervování vám škodí.
ien,také jsem psala,divím se,jak takové příspěvky může někdo vyplodit,psala jsem výše. to sem píší nějaké zatrpklé ženy,co je synové opustili a přejí to i jiným matkám? jak píšete vy,je to matka, je přece normální,že se chce stýkat se synem,a popisované chování jeho přítelkyně přece není normální!ženy,vzpamatujte se!tazatelce je tu vyčítána sobeckost a jsou jí dávány rady,ať se zaopatří sama. Proč? Proč by jí syn nemohl odvézt? Proč by si nemohli zavolat? Někam vyjít? Opravdu,s tím jsem se ještě nesetkala.
Tazatelko,vaše city i postoje jsou normální.Dejte tomu čas,žijte a držte se.
no,já jsem promovaná psycholožka,byť tu práci nedělám,ale koukám,že vy z jejích pár řádků vyvodíte naprosto všechno...tak se mějte hezky a jen tak dál
gismo, nebo to také může znamenat, ať se raději vrátí domů, než být s takovou nesnášenlivou přítelkyní.
@Danuska1 > nenapadlo Vás představit si na místě synovy partnerky sebe? Jak nadšeně byste se spolu s ním stěhovala k "tchýni", která by na Vás nasazovala, která by Vás osočovala ze sobeckosti a z toho, že svým partnerem (jejím synem) manipulujete?
Obávám se, že byste nebyla dobrý psycholog (dobře, že se tomu nevěnujete).
Mě tam nejvíc zaráží poslední věta:
prisim o nejakou radu jak syna presvedcit aby pochopil jak s nim manipuluje a aby se vratil domu.
Za prvé, syn si na to musí přijít sám. Každý si musí na všechno přijít sám, to je normální. Vidíme jen jeden pohled, ale pokud je přítelkyně opravdu taková meg*ra, alespoň ho to trochu vyformuje do dalšího vztahu a dá si na to příště pozor (snad).
Za druhé (!), syn nemá domů. Domov je to váš, vy bydlíte u vás doma. Syn tam pouze vyrostl, teď je ale načase, aby roztáhl křídla a uletěl z hnízda pryč. Pokud je dospělý, což pravděpodobně je, je jedině dobře, že se osamostatňuje, že si našli vlastní bydlení a táhnou ho sami. To nejhorší, co by vás mohlo potkat, je nesamostatný mamánek, co si ani sám nevypere a bude na vás závislý. O to spíš s vaším zdravotním stavem, kdy se potřebujete soustředit hlavně na sebe a svoje vlastní dobro. Možnost spolubydlení s rodiči je určitě možná a u starší generace stále ještě běžná, ale taky dost nešťastná a bez vyhlídek na spokojenou budoucnost. Je dobře, že to mladí zkusí spolu sami.
Syn by určitě i nadále měl zůstat po vašem boku, ale už jen jako syn, ne jako partner a služka. Osamostatněte se, jako to udělal syn. Hodně štěstí s léčbou!
Aha,takže je v pořádku,když syn nepomůže mámě s rakovinou? Tak to já žiji tedy v jiném světě než vy a jsem za to ráda.
Napsala jsem paní, ať tomu dá čas,jen čas ukáže,jak se vztah syna s tou dámou i vztah k matce vyvine. Syn je stále syn, i když tzv.samostatná jednotka. A říct se to dá paní i jemně, když čtu,že je na antidepresivech. Trochu empatie...
Jinak paní přeji, ať čas vyléčí její nemoc i vztahy se synem. Pakliže je jeho přítelkyně opravdu intrikánka a maniulátorka, pravděpodobně (i když ne jistě) na to přijde i syn. Bude to pro něj životní lekce, každý musíme své prožít,i váš syn.
Obecně připomínám ustanovení zákona o pomoci rodičům ze strany dětí:
Nemyslím,že paní by to nárokovala,ale je dobré to vědět,kdyby se ocitla v tísni nebo někdo kdo najde tuto diskusi
Danuško, ale paní chce syna jen pro sebe. Nedokáže se smířit s tím, že o jeho lásku se musí dělit s jinou ženou.Syn se změnil, už není mamánek, je to jeho život a určitě mámě pomáhá dle svým možností. Na převozy k lékaři jsou sanitky (syn úpravděpodobně pracuje) a paní si ještě stěžuje, že s ní jednou za týden nejede na nákup. Není třeba každý týden zaměstnávat syna objížděním supermarketů s mámou, stačí delší interval a běžný nákup doveze syn/pečovatelka atd.
Nikde se nepíše, že by syn matku zanedbával. Že semtam nezvedne telefon? To je normální, má jinou práci, však se matce ozve později. No holt si paní bude muset na tuto situaci zvyknout, že syn se nebude točit jen kolem ní, ale že má i svůj život. Přeji tazatelce uzdravení a čím dříve tohle pochopí, tím dříve se zbaví antidepresiv.
Váš odkaz na "Výživné" je mimo mísu dotazu, paní chce jen syna pro sebe !
nestačím se divit...tazatelka píše,že nezvládá rakovinu, že potřebuje podporu, že syn si musí vymýšlet výmluvy,aby za ní mohl jet-a vám to připadá normální a přirozené-a správné,chyba je podle vás v tazatelce. No,asi žiji na jiné planetě. Mějte se hezky
@Danuška,
já nevěřím tomu, že by synova partnerka tazatelčině synovi bránila v návštěvách a v pomoci nemocné matce. Nevěřím ani tomu, že si syn musí vymýšlet výmluvy, aby za matkou mohl. To by si snad žádný muž nenechal líbit, a pokud by chtěl své matce pomáhat, prosadil by si to.
Na mne ta otázka (situace) působí tak, že se matka něčeho domýšlí, že nebere v potaz to, že její syn má svůj život, že musí plnit i jiné povinnosti a že má i jiné závazky.
Pomoc je samozřejmě na místě, ale matka by měla syna nechat také "dýchat".
A to synovi chování partnerky ani trochu nevadí? Jak dlouho s ní je? To je tak slepý a zamilovaný? Zkuste nějak zajistit - třeba někoho navést, aby mu naznačil, že to, jestli bude čas trávit s Vámi nebo s přítelkyní si musí rozhodovat SÁM, ne jeho přítelkyně.
závislosti na synovi?V čem je tazatelka závislá? Že chce vídat syna a požádá ho o pomoc při boji s onkologickou chorobou? To je snad samozřejmost!Jak píše ien níže,lidi,kde to žijete..Fakt nepochopím a je mi z vás smutno.
Mně paní nepřipadá na synovi závislá, jen jí vadí, že mu přítelkyně brání, aby se s ní stýkal. O to je to horší, že ještě potřebuje pomoct.
Eliso,
dospělý syn žije se svou partnerkou v podnájmu. Jeho matka jej chce přesvědčit, že jím jeho partnerka manipuluje a chce, aby se vrátil k ní domů. Nerespektuje svého syna ani jeho volbu partnerky, chce mu vnutit bydlení "doma", přestože si syn s partnerkou zvolili něco jiného.
Na mne to působí jako pokus o manipulaci z její strany a jako snaha rozbít synovi jeho vztah.
Zkus si představit, že bys byla v roli té partnerky. Byla bys ochotna se nastěhovat k matce svého partnera, která by o tobě tvrdila, že jejím synem manipuluješ a že mu zakazuješ styk s matkou? Mně to odmítnutí nepřijde sobecké, působí na mne jako obrana před matčinou manipulací.
Věřím tomu, že kdyby tazatelka svůj přístup k oběma změnila, dočkala by se změny i z jejich strany. Včetně pomoci od obou.
Dobře, jsem ovlivněna podobným chováním rodičů, tak to zkresluje můj názor. Jestli bych v roli partnerky byla ochotná se nastěhovat k matce svého partnera, která by o mě tvrdí, že jejím synem manipuluji, si neumím představit, záleželo by na hodně věcech (třeba jestli o tom ta přítelkyně ví, že si o ní tohle paní myslí?). Ale určitě bych si nedovolila někomu zakazovat trávit čas s matkou, ať už by byla jakákoliv.
Jak již bylo řečeno- neznáme popis situace z druhé strany. A i když velice často je popis událostí poměrně podobný od obou stran, tak pocit z této situace může být na obou stranách výrazně odlišný. Za prvé - syn sice není majetkem přispěvatelky, na druhou stranu je to její krev a kde jinde hledat pomocnou ruku. Přispěvatelka nepíše zdali á manžela či partnera, který by jí měl být pomocí či oporou, ale hlavní pomoc musí člověk vždy hledat na konci svého ramene. Samozřejmě pokud vidí od okolí nezájem, tak se životní optimismus omezuje. Asi bych na rovinu, ale nikoliv ultimativně se synem včetně jeho přítelkyně promluvil a sdélil jim svůj pohled na situaci a poprosil je o pomoc. Nabídku bydlení bych také otěvřel a na rovinu se možná dozvěděl, že "mladí" chtějí bydlet separátně a pokud toto padne, tak Vám nezbyde nic jiného, než toto respektovat a snažit se potvrdit si, že oddělené bydlení s příležitostními návštěvami je lepší než společné bydlení.
@danuska - Aha,takže je v pořádku,když syn nepomůže mámě s rakovinou?
Vskutku "profesionální" reakce na to, co jsem psala - že přijde čas, kdy rodiče/děti nejsou pro sebe jediní. A ještě "odbornější" v případě, že šmahem odsoudíte všechny odpovídající, aniž byste znala stanovisko druhé strany. O napadání ve stylu "to sem píší nějaké zatrpklé ženy,co je synové opustili a přejí to i jiným matkám" ani nemluvě.
A ještě něco - všimla jste si, že tazatelka vůbec nepřipouští, že by "vina" za omezení kontaktů mohla být i na jejím synovi? Že podle ní je to přítelkyně, kdo "zakazuje" a brání"? Přece dospělý chlap si nenechá přítelkyní diktovat, kdy a jak se má postarat o nemocnou mámu - a pokud ano, je nějaký zádrhel i v něm.
@jedubabicka >
"vina" může být i na tazatelce. Jestli se snaží syna přesvědčit, že jeho partnerka jím manipuluje, je omezení styků spíše přirozená obrana, důsledek.
Podle mne je otázka, jestli vůbec někomu lze přičítat nějakou "vinu". Děti dospějí, opustí rodné hnízdo a postaví se na vlastní nohy. A rozumný rodič jim v tom nebrání.
Na mne jako pokus o manipulaci působí tazatelčina snaha "přesvědčit syna, že..." A věřím tomu, že by syn pomáhal ochotněji, kdyby se tazatelka podoných snah vyvarovala.
Rakovina= STRAŠÁK , jak lidi slyší rakovina hned vidí smrtku s kosou. Nechci to zlehčovat ale jsou i jiné nemoci, taková RS je také chuťovka a nikdy mně nenapadlo chtít po rodině aby zůstala doma, nejela na dovolenou...I nemocný se s tím musí vyrovnat a nechtít aby mu věčně někdo byl za zadkem, naučit se spoustu věcí si zařídit sám, jde to v dnešní době luxusně, objednat odvoz k lékaři, objednat si potraviny,když se z nějaké nemůže vařit tak "dáme jídlo" nemá chybu. Najít si přátele a třeba i stejně nemocné, pak klidně i dovolená u moře pro takto postiženou skupinu. Zdravý by se na takové dovolené jen otravoval, stále jen pomáhal nemocným.
Já sice nemám diplom z psychologie ale umím číst a dost takových nemocných znám, otravují život okolí a pitvají svoji nemoc. Děti nejsou zajatci, mají právo na svůj život a dospělý syn tím spíš, nebude sedět doma držet matku za ruku.
Přítelkyně může být manipulátor, Váš syn asi bačkora /pardon/. Neznáme pohled druhé strany. Trochu může být i Vaše chyba, že nějak nechápete odstřihnutí od pupeční šňůry. Syn má svůj život a když mu to vyhovuje, tak mu dejte pokoj. Domnívám se však, že většinou synové "trpí" na matky a pomoc zajistí. Pokud ho neotravujete Xkrát za den, jistě Vás k lékaři zaveze či obstará s Vámi nákup. Má-li rozum, tak na podivný přístup přítelkyně přijde sám. Chce to taky změnit Vaše myšlení - nezdravou závislost a Váš přístup. Nebo máte tendenci, aby každá žena, kterou pozná byla předem vylučovaná a syna chcete do 70, aby vegetoval s Vámi?
Myslím si, že syn v dětství a dospívání žil s "velící matkou". Vzal si to do života jako vzor. Nyní si našel partnerku (spíše se možná dá říct, že ho sbalila) podobných vlastností, jaké měla máma. Nyní mu velí partnerka a jemu to nepřipadá nevhodné. Nechyběl synovi v dětství pořádný mužský vzor? Pokud se příliš nemýlím, tak je každá rada drahá. Na samotu a samostatnost si budete muset zvyknout.
Poznámka: Bačkoroidní muži nemusí být v partnerském životě nešťastní. Mnohým to vyhovuje.Tak věřte, že i syn je spokojený, a přejte mu to.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.