Proč žít dál? Chybí mi zpřízněná duše

Sakryš,tyhle otázky a morbidní sdělení se mně příčí !
Promiň,ale máš zdravé nohy a ruce? Vidíš ,slyšíš? Jsi zdravý všeobecně?

Asi ano,že?

Tak hergot žij a nelituj se !

Nežijeme proto,abychom si pouze plnili povinnosti.Život je o tom,že se má plnohodnotně žít v každém směru.

Proč se trápíš,proč se nesměješ?

Vylez se zvého nitra a běž...Běž hledat radost,je jí všude plno,pouze chtít.

Najdi si ženu - přítelkyni a radost se vrátí.

Dovoluji si napsat jeden z citátů pana Wericha : " Kdo hrozny má a nejí je,kdo víno má a nepije,kdo ženu má a nelíbá,kdo zábavě se vyhýbá,na toho vemte bič a hůl,to není člověk,to je vůl."

Moje žena by vám řekla, že máte zapšklou dědkovku. to je taková nemoc, která postihuje chlapy všeho věku, od patnácti do sta. Co s ní? Měl byste dělat něco emocionálně pozitivního, aby se vám pozitivní emoce vracely. Buďte si jistý, že pak se nějaká spřízněná duše objeví hned. Co třeba můžete dělat :

-vlastnoručně spravit domek, abyste si na stará kolena mohl užívat.

-pěstovat kaktusy. Jeden by nevěřil jak chytlavá tahle zábava je.

-jako dobrovolník chodit ošetřovat zvířata do ZOO

-postarat se aspoň o jednoho bezprizorního koníka. Víte proč? Jednak proto, aby neskončil v salámu a za druhé proto, že nejlepší přítel člověka není pes, ale kůň. Procházka s koněm je úplně jiný zážitek, než procházka se psem.

Atd.

Kolik Vám je, že máte splněno? Po splnění povinností je teprve ten život, kdy nemusíme, ale můžeme.

Pokud si nevytyčíte nějaké další cíle, nebudete mít žádná přání něco vidět nebo zažít, tak se nebudete moci na nic těšit.

Pak mi je Vás líto.

Dobrý den, pokud uvažujete takto negativně, tak nemusíte žít - můžete jen přežívat. Zdravím!

milanr - a máte psa? Jestli ne, tak si ho pořiďte a budete mít lásky, přátelství, oddanosti a radosti až nad hlavu. Hlavně Váš život dostane nový smysl a řád. Pes Vás smutnit nenechá.

pěněz dost tak si užívejte já si třeba po 30 letech udělal rybářskej lístek nakoupil vybavení našel kamarády a začal s nima rybařit

neni důvod bejt ve vašich letech pesimista dyt možností jak se zabavit je mnoho musí se jen chtít

Přijde mi, že jste se nenaučil žít sám se sebou. To pak máte špatného společníka na cestu životem. M.

Vždycky se najde nějaký důvod k žití. Starý nejste a pokud o sobě píšete, že jste ošklivý – co je na Vás ošklivého? Záleží na tom, jak působíte na druhé, co z Vás vyzařuje..Co děláte proto, abyste měl pro koho žít? Každý máme nějaké to své trápení a snad témeř každý nakonec tu svoji spřízněnou duši potká. Když hledá způsoby jak nebýt sám. A ne důvody, proč sám být a přemýšlet nad tím, zda má cenu žít.I ošklivý člověk může někoho udělat šťastným. Ale u Vás bude asi chyba v tom, že sám sebe prezentujete jako ošklivého, utrápeného starce. A tím rozhodně nejste. Určitě máte co nabídnout, aby se vedle Vás někdo cítil dobře a s kým byste si rozuměl. Tak se zaměřte na hledání takové spřízněné duše a zase budete mít život o dost hezčí..

Zkus Akce pro nezadané. Je tam program, pohoda, veselo, výlet. Jsou tam všichni na tom stejně a nikdo to tam neřeší. Přinejmenším si najdeš kamarády, budeš mít nové kontakty a něco naplánujete. Nebo se přihlas na nějaké kurzy od jazykových po taneční, přidej se ke klubu turistů či něčeho, co máte v okolí. Jen neseď a nestěžuj si. Zjisti, kde se co koná.

Tak žijte pro sebe ne?!Přestaňte s tou trapnou sebelítostí,zvedněte zadek a jděte ven něco dělat.V životě nejsou jen povinnosti.

Hodně cestujte, nemyslím přímo dovolené, ale sebrat se v sobotu, neděli někam si vyjet vlakem, autem - podle vašich možností. Pokaždé si naplánovat trasu. A věřte, že takto o samotě cestuje více lidí. Nejste sám. Možná tam někde někoho potkáte. Kupte si hezké nebo i luxusní oblečení - peníze máte - i chlap se v novém cítí sebevědomější. Ženy to mají rády, když je chlap hezky upraven.

46 let to jste ještě mladík.

Pokud máte děti, tak se těšte na vnoučata. A ve Vašich letech je velká naděje, že ještě potkáte nějakou paní vdovu, nebo i mladší /rozvedenou/ s dětmi a založíte novou rodinu.

@milanr - Všechny povinosti životní splněny.

Kde berete tohle přesvědčení? Respektive jak můžete vědět, že tady nejste jenom "do počtu"- že na vás ještě někde nečeká nějaký "úkol ke splnění"?

Mimochodem - tohle dobrovolnik.cz/... znáte? A podobných stránek je víc.

Vůbec tě nechápu, zůstala jsem sama, jsem stará, občas je mi smutno, přece se tím nebudu trápit, nějaké zájmy mám a přece kvůli tomu se nebudu trápit nebo dokonce toužit po konci