Dobrý den, je mi 17 a od ledna beru antikoncepci, věděla jsem, že je to "hnus" pro tělo, ale nic víc jsem si nehledala jen jsem nechtěla, abych náhodou otěhotněla, protože jsem si anšla prvního přítele a všechny kamarádky to samozřejmě berou.
Vždy jsem byla nonstop vysmátá holka, kterou nic nerozbrečelo, ale teď půlrok? Jsem citlivá, ubrečená, protivná, hysterická, náladová, nemám chut nic dělat, bez důvodu mám špatné nálady. Beru si k srdci jakoukoliv maličkost(věc řečenou ze srandy), a z toho se potom vyklube to, že se urazím a následně hysterický pláč, úplně zbytečně.
Teď už ta situace byla tak strašná, že jsem z toho nešťastná i teď, ale kvůli tomu, co si se mnou musí přítel prožívat. Proto jsem nad tím začala přemýšlet.
Příjde mi, že mám jen černé myšlenky, nic nevidím pozitivně, myslím jen na to, co je špatně, ne na ty pěkné věci, vzpomínky. Jsem si vědoma toho, že pokud s tím nic neudělám, tak o něj budu moct přijít, uvědomuju si, že jsem nesnesitelná, možná si ani nedokážete představit, jak moc.
Chci se zeptat jestli někdo nemáte podobné zkušenosti, protože si myslím, že na tom má z vélké části vinu antikoncepce (mám Minisiston). Ale ráda bych se dozvěděla vaše názory a zkušenosti. A moc bych ocenila i nějaké rady, jak se dát dohromady, aby ze mě nebyla taková troska. Děkuji moc.
1x
Možná to nemusí být antikoncepcí. Někdy dostává psychika zabrat i bez toho. Ale promluvte si o tom se svým gynekologem, může Vám doporučit i jiný druh antikoncepce. Anebo můžete např. i přestat brát léky a používat s přítelem kondom. Uvidíte, zda se budete cítit lépe. Ale pokud toto období trvá již půl roku, zkuste se obrátit i na psychologa.
0x
U antikoncepce platí jedno pravidlo: každá vyhovuje jiné ženě. Bez jakéhokoliv důvodu.
Pro Vás existuje jednoduché řešení, antikoncepci vysaďte, chraňte se jinak, a zjistěte, jestli byly změny nálad způsobené antikoncepcí. Pokud ano, můžete vyzkoušet jinou. Jen to řekněte gynekologovi, aby věděl, že Vám nemá dávat složením stejný nebo podobný přípravek.
0x
Já si myslím, že antikoncepce s vaším duševním rozpoložením nemá nic společného. Na vině může být věk, způsob života, vztah s přítelem, s rodiči, nepokojenost s tím, co nemůžete ovlivnit, ale co ovlivňuje vás. Myslím si také, že je jen na vás, jak a kudy budete vést cestu svého života. Máte sice tělo dospělé ženy, ale mnohdy nemáte možnost udělat to, pro co jste se rozhodla. Rozčiluje vás, že mnoho nemůžete, ale mnoho "musíte", jste omezována nejen rodiči, ale celým světem, který změnit nemůžete. 
Tohle je obtížné období, které musíte překonat a jak z toho vyjdete, je jen na vás. Myslím si, že na psychologa budete čekat hodně dlouho. Měsíce a pak se s ním jednou za čas uvidíte. Než vás vyšetří a než se dostanete k jádru pudla, uběhne hodně vody a vy budete už úplně jiná. Toto je doba dospívání a návalů hormonů a neschopnost ovládání svého života, svých rozhodnutí, rozčarování z toho, že mnozí nechápou a jednají s vámi jako s dítětem. 
Já vám přeji, ať z tohoto úseku života vyjdete jako vítěz. Přeji vám hodně štěstí a laskavý osud. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.