Partner nechce finančně přispívat

Muži myslí naprosto jinak než ženy. Např. nedovedou číst myšlenky, přání a náznaky. Vůbec! Když po muži něco chceme, musíme to říci. Naprosto přesně, bez naznačování. Není třeba do takového hovoru táhat emoce, jako je třeba pocit viny. Klidně, věcně, cíleně říci, co chceme a proč to chceme. Jak to uděláte, jestli vyčíslíte nebo bude platit za jednotlivá jídla, to musíte promyslet. Já jsem měla několik let, bezvadného kamaráda a tak to fungovalo. Na víkend přišel na oběd a za něj zaplatil pevnou částku, na které jsme se dohodli. Protože platíval pivko, na které jsme se stavovali při procházce s pejsky, ale víc než jedno jsme nikdy nevypili, nabalila jsem mu ještě výslužku do krabičky a sklenice. Víte jak to je, když je žena sama. Má doma nějaký jogurt a něco co má ten den na večeři. Ale když někoho čeká, ať je to mužský nebo vnuci, pak nakupuje a utrácí jako kdyby se měla nastěhovat parta kanadských dřevorubců.

Dobrý den. Pán je zřejmě natvrdlý, nebo spíše mu to takto vyhovuje, protože ušetří. Jídlo je totiž poměrně drahá položka v rodinném rozpočtu. Pokud nechcete za něho stále platit, je nutné mu to natvrdo říci. Stanovte si přesnou částku, kterou by vám měl na domácnost přispívat - není to přeci jen jídlo, že. Také chodí na WC a splachuje, koupe se a tak podobně. Pokud odmítne a platit nebude, tak by asi bylo lepší omezit styk s ním na minimum - prostě "tento týden nejezdi, nehodí se mi to". Možná ho to trkne. Ale spíše si myslím, že ne.

Vy jste v důchodu? Jasně říct, to si představuji asi takto: Každého ixtého v měsíci mi dej 3000,- . Minimálně! To je stovka na den na stravu + spotřeba vody, praní, úklid...

Podle mne tohle dobře nedopadne. On si myslí, že už toho pro Vás udělal tolik, že mu vlastně dlužíte Vy. Já bych teda na mou povahu s takovým chlapem být nemohla, protože bych si ho nemohla ani vážit, kdybych ho musela já živit. To u mne není chlap, ale vyžírka. Teď jde ale o to, jestli u Vás pořád něco neopravuje. Ale ani tak bych tohle neakceptovala. Teda ne to, že by byl v mé posteli a u stolu. Jestli teda u Vás pracoval, tak jste se měli dohodnout na tom, že mu to zaplatíte v penězích a ne jídlem a dalšími příjemnostmi, na které si evidentně zvykl.

Píšete, že Vám je s ním krásně.To si ale nějak odporujete, když se vlastně užíráte tím nejhorším, co může ve vztahu být. Teda financema. A věřte mi, že nevyřešené finance, dokáží vztah dokonale zničit. A to dříve, nebo trochu později. Důkazem je právě Vaše otázka zde. Kdyby Vám bylo tak krásně a kdybyste si tak dobře rozuměli, tak Vás ani nenapadne jít žádat o radu do poradny a klidně byste mu vyvářela dál a nic by Vám nevrtalo v hlavě. Pode mne Vám to už leze pořádně krkem, jenom nevíte jak ho přimnět k tomu, aby Vám na domácnost přispíval. Tak ho musíte přímo požádat, aby Vám každý měsíc dal třeba ty 3 tisíce a chtít je po něm ihned. Ne že řekne ano a pak nic. A když řekne zítra, tak zítra si mu o ně říct znova a tak dál. No a ono to rychle skončí. Protože buďto je to dobrej chlap a dá Vám je hned a s omluvou, nebo nedá a když budete každý den žádat ty peníze, tak ho to naštve a už nepřijde. Teda doufám. Podle mne to ale neuděláte, protože se právě toho bojíte. Ale uvidíte, že tím nic nezachráníte. Nevyhnutelně k tomu dojde později, akorát svým nerozhodným postojem, prodloužíte agonii toho divného vztahu.

Já bych ho občas pověřila, aby nakoupil konkrétní věci - s tím, že došly. Pokud souhlasí, ať tedy vyrazí na nákup.

Každý máte svůj byt, mohli byste se třeba střídat, kdo kdy u koho bude. Pak by oba náklady vyšly ± stejně, nebylo by co řešit.

Váš vztah je docela zvláštní. Vůbec bych se nepřemísťovala na 14 dní k němu, pak u sebe s ním. Toto není řešení pěkného vztahu. Řekla bych narovinu, že s ním končím. Není jediný muž v okolí, najdete si jiného přítele. Tady žádnou perspektivu ve vztahu, jak zmiňujete, nevidím. Finance jsou důležité průběžně, i když nejsou zásadní pro vztah. Nemusíte být zlatokopka, aby jste byla spokojená s partnerem.

Dobrý den, tak jednoho dne prostě neuvaříte a až budete sedět "u večeře" nad prázdným talířem, tak si o tom znovu promluvíte - ovšem, skutečně to říci jasně a přímo (nic jen nenaznačovat - na to muži nejsou dělaní). Zdravím!

maja1 - Vy máte svůj byt, pán má svůj byt - on je věčně "nasáčkovaný" u Vás, tak se také občas "nasáčkujte" Vy do jeho bytu. Pán Vás bude živit - uvaří nebo budete chodit po hospodách (a on platit).

Bohužel, zatím z Vás mám dojem, že stejně neuděláte nic razantního, občas si postěžujete, pán to přejde (asi) mlčením a Vaše trápení nebude mít konce.

Tak vařte nebo chystejte jen chudá jídla. Brambory s cibulkou, rýže s trochou mražené zeleniny / rizoto/, nudle s tvarohem, čočku s vejcem, topinky s česnekem, snídaně rohlík a kyšku, či chleba s lučinou, ale bez másla. A malé porce. Když se bude divit, tak že jste minulý měsíc překročila rozpočet a maso si nemůžete dovolit, že Vám pak rychle klesá účet. Navíc když teď platíte víc i za vodu. Když bude chtít jíst lepší stravu, tak ať koupí maso, ovoce...A v klidu, prostě to tak je.

Dobrý den. Pokud rozhovory nepomáhají, zkuste mu říci razantněji – nejezdi, tento měsíc mi to finančně nevychází. Musel bys mi na stravu a domácnost přispět. Uvidíte jak se zachová. Pokud se mu nebude chtít ani tak přispívat, zkuste se s ním domluvit, že přijede jen občas. Třeba na víkend. Přece jestli o Vás stojí a chce s Vámi být, neměl by se dát Vámi živit a měl by na Vás brát větší ohled.

Já osobně nechápu jak může fungovat vztah, kdy platí za všechno jen jeden. Podle mě je zbytečný s ním něco takovýho řešit. Kdyby byl normální, tak ho napadne samotnýho občas jít a něco nakoupit. A pokud to neudělá, ani když mu to přímo řekneš, tak tě zřejmě využívá. Podle mě takovej vztah nemá budoucnost. Aspoň, já osobně bych takovej vztah nechtěl.

Docela mě překvapuje, že pána nenapadne Vám přispět. Já bych se na jeho místě cítil divně a nedokážu si představit, že bych to placení nechal jen na partnerce. A nemyslím tím jen finance, ale celkově. Jsou to i takové "maličkosti", jako zajít do obchodu a nakoupit (sám od sebe), práce v domácnosti a další. Nechci být špatným prorokem, ale nevidím ve vašem vztahu perspektivu.

Kopnúť do zadku, vyhodiť a nepúšťat do bytu !

Předložte mu natvrdo účet - "tolik a tolik platím za... pokud možno detailně rozepsat - a ty by ses měl podílet touhle částkou" - a pokusit najít kompromis vyhovující oběma stranám. Když se podílet nebude, pak "je mi líto, bydlet u mě zadarmo nebudeš". Jenže to taky budete muset dodržet.

Neuvedla jste to podstatné > jestli partner za opravy apod. náhodou nezaplatil stejně nebo více (nepíšete, kolik do Vašeho bytu věnoval prostředků ani jak dlouho už je převážnou dobu u Vás).

@maja1 - Máte pravdu, asi ho netrkne nic.

Nezbývá, než abyste ho trkla vy - pokud možno výrazně a do citlivého místa.

Já vám nerozumím... za dob komunismu se příživníci zavírali do kriminálu. Pokud nemá trochu rozumu a reaguje, jak reaguje, kopněte se navzájem a tradá hledat ideálního partnera. Nebo se naopak vezměte, nastehujte k sobě a nechte se živit vy...

Naučte se to od něj - vám to ukazuje dostatečně ne?

Na flašku vína ušetřete a podejte tento scénář.

Od 1. dne v měsíci do 15. dne bydlíme u tebe a od 16. dne do konce měcíce bydlíme u mne. Chceš ber, nechceš, tak se sbal.

Možná to v praxi není možné, ale udělala bych to jen proto, abych zjistila reakci.

______________________________

Druhá varianta - u mne budeš pouze na víkendy a zaplatíš 50% ceny jako na hotelu (ubytování + strava). Špinavé prádlo si nos domů, to i na hotelu nemáš v ceně.