Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Je mi šestnáct let, brzy mi bude sedmnáct a přála bych si tetování. Předem říkám, že si nemyslím, že se jedná o nějaký pubertální výjev, neboť si tetování přeji již od čtrnácti let a vzor se mi nezměnil, ale kdo ví, rozhodně mnoho teenegerů si říkalo to samé, žejo. Jednalo by se o malou růžičku, černobílou, vedle kotníku - místo jsem zvolila tak, aby se zalo lehce zakrýt a nevadilo mi v nadcházejících studiích ani v budoucí práci. Jsem si vědoma toho, že i starší lidé často litují svých tetování, změní se jim styl, přestane se jim tetování líbit a podobně, kor když jsem v takovém věku, kdy se lidem často názory mění (a taktéž to na sobě v určitých postojích pocituji). Samozřejmě jsem si prošla fázemi, kdy by se mi líbilo tetování přes půli zad, ale ať už to mělo význam sebevětší a podobně, vždy jsem si to dokázala racionální cestou rozmluvit, však ono malé, několika centimetrové tetování které se schová do ponožky mi nepřipadá jako zas tak strašné. Avšak stejně jsem si rozmlouvala i piercingy - strašně se mi líbil do obočí, nakonec jsem se ale rozhodla, že jej mít nebudu, protože v budoucí práci by mi v obličeji stoprocentně vadil a na těch pár let si jej píchat nehodlám už jen z důvodu, že ponechává jizvy (stále se mi tedy líbí, ale vím, že bych jej do budoucna litovala) tak jsem raději zvolila piercingy uší, po kterých ve finále moc jizev vidět není a i kdybych si je nenechala zarůst, dají se lehce zakrýt. Nemyslím si, že bych jich někdy mohla litovat - až se mi přestanou líbit, vyndám je. Ale tetování je jiné, podle mě by piercingy měly jít dokud se mi líbí ale něco tak trvalého jako tetování bych opravdu chtěla, až si budu jistá že se mi to líbí, protože je to trvalé, že. Otec je pod vlivem partnerky, která v mém věku tetování již měla a tak mi ho v pohodě dovolí, ale já toho nechci využít a raději se poradím s objektivním, nezaujatým publikem - myslíte, že bych jej mohla někdy litovat? (malé, decentní, lehce se zakryje, vybrala jsem místo, které nebude ovlivněno případným zvýšením tělesné váhy - ale kdybych si byla stopro jistá, neptám se)
Ano,budeš toho litovat,toť moje věštba.
Také jsem byla pevně rozhodnutá v 16-ti,20-ti...a vždycky jsem měla plno pádných důvodů co a proč se mi to líbí a že to myslím vážně.
Opravdu vhodné místo a motiv na těle jsem našla až ve 26-ti letech a jsem ráda,jinak bych dříve zvolila místo,které by mi časem vadilo.Ted po 35-ti letech jsem chtěla jiné tetování takže už muselo ladit s tím prvním a být na lopatce at je blízko tomu prvnímu... nejhorší zjištění je,že na lopatce má tetování snad každý.Když jsme na cvičení v tílkách vypadáme jak nějaký armádní oddíl,kdy má každý něco na lopatce a jen zblíska jde určit co.
Stejně tak mají snad všichni chlapi co jsem poznala,něco vytetované na paži.Dneska to má kdekdo,takže opravdu zvaž zda jej také musíš mít a já bych počkala.Jestli do toho pujdeš,tak dej pozor at se nencháš ovlivnit něčím současným co časem pomine.Nejde jen o srdíčka,hvězdy,jména lásek...Kamarádovi jsem dělala návh na nápis (na předloktí) a trval na tom,že tam chce"tu a teraz" Vypadá to strašně,ano pro mladého pařmena dobrý,ale ted je starší,stal se v práci mistrem a vypadá směšně,trapně.Také nezapoměn,že tetování časem modrá a "rozteče"se,takže tak krásné není na věky.Proto byl bývalý kandidát na prezidenta už jen modrý.
Chválím,že nad tím přemýšlíš a přemýšlíš správně.Třeba i já měla chvíli piercing v obočí a ted mám jen trochu jizvu,ale za ten strach,že se to kdykoli přerve,to nestálokamarádka dostala facku od matky a piercing v obočí jí vyrvala
Máš to rozumně promyšleno a proto se i divím,že stojíš o malé nenápadné tetování.Má to něco symbolizovat?je to tak důležité?právě co znám,tak i starší ženské s malinkýma tetováníma by je už nechtěly.Když jsem se kolikrát ptala,co to má symbolizovat,proč si jej nechaly,tak jen mávly rukou"to je už dávno",žádnou hodnotu to tetování pro ně už nemělo.Tak at na tom nejsi stejně,že věkem zjistíš,že to byl naprosto zbytečný krok.Protože jestli zůstaneš nepotetovaná,zařadíš se časem mezi vzácnou menšinu.Věř mi,že takových"neposkvrněných"bude málo
Dobře, děkuji To tetování se mi skutečně líbí. Již jedenáct let navštěvuji školu výtvarného umění, takže i návrhy si dělám sama a podobně, načež jednak symbolizuje mou oblíbenou květinu (což ale beru s rezervou, za dva roky to může být orchidej, že) a zároveň květinu, která je zasvěcena měsíci, ve kterém jsem se narodila. Byla to také květina, kterou jsem pradědečkovi položila na hrob po pohřbu, jako malá. Přitom do většího tetování jít nechci, přijde mi to jako větší riziko a podobně (nezakryje se, kdyby došlo nedej bože na odstraňování apod.)... ale tak nějak dám na rady všech tady s tím, že si růžičku nechám vytetovat, POKUD se mi to stále bude po maturitě líbit stejně, jako teď. To mi již bude dvacet let a podle mě ty necelé čtyři roky budou dobrou zkouškou, jestli se mi nezmění vkus, místo a podobně. Pokud do růžičky na kotníku budu zblázněná stejně, jako nyní, půjdu do toho. Pokud ale ne, bude to pro mě poměrně jasný signál, že je zbytečné si něco tetovat, když se mi to po tak krátké době, jako jsou čtyři roky (neboť když vezmu v úvahu průměrného věku, kterého si lidé dožívají) přestane líbit, i kdyby šlo o nějaký pozměněný detail. Děkuji moc za názor
moje tetování jsou zase narcisy,také jsem vybírala něco co se mi líbí,z čeho mám příjemný pocit a jako holka jsem chtěla jemné tetování,květy.Školu jsem bohužel žádnou nenavštěvovala,ale kreslím pro lidi různé věci a někdy návrhy tetování
a kamarád,už dávno dospělý chlap,chtěl udělat návrh,že to nechá na mě.Tak jsem ze sebe vydala vše,přemýšlela jaký je,co by se hodilo,co jej baví a at to ladí s tím co už má na sobě vytetováno.Zaskočil mě,chtít se nechat tetovat a nemít představu,to je šílené
Jak tu bylo napsáno - netetovat. Dnes už se rozšiřuje názor, že nadměrné tetování je známkou nevyzrálosti a nesebevědomé osoby, která musí na sebe za každou cenu upozorňovat. A je to pravda.
Taky nejsem vyloženě odpůrcem, ale odsuzuju tetování jen pro tetovani samotné a jeho "modernost" - mají to všichni, tak já taky! Pokud to někdo bere jako umění a tělo jako plátno, dobře. Pokud si ho nechám udělat jako symbol (čehokoliv pro mě důležitého), taky dobře - je to určeno jen pro mě. Třetí variantou je ztráta krátkodobé paměti (viz Memento s Guy Pearsem) ;-D
Je dobré to doopravdy zvážit, ale to vlastně děláte. Tak je to na vás... M.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.