Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chci se zeptat tchyně mi nabídla, že by si vzala syna 8 let k moři letos, že mladšího 5 let ne, že je malý a neumí plavat.Že prostě jen jedno, že ona ví že nerada dělám rozdíly, že budď oba nebo ani jeden, ale že se mě ptá zda bych ho pustila. Jaký máte názor,mladší syn mi po cestě od tchyně brečel, že umí plavat takhle...bobek ukazoval mi.
Máme tři děti a nelíbí se mi, že dělá rozdíly,ten starší ted si myslí, že má navrh, že babi s dědou mu koupí víc a chtějí brát jen jeho...
Jaký máte názor, jak popř to máte doma vy s baičkou a dědou a dětmi...
Děkuji.
Chyba je ve vás, že nejste schopna dítěti vysvětlit, že život není spravedlivý. Jednou jste dole a jednou nahoře. Závist není hezká vlastnost, měli byste to staršímu přát a poděkovat babičce, že místo polehávání na pláži bude v jednom kole.
To není mnohdy o neschopnosti, ale o tom, že tak malému dítěti se spousta věcí špatně vysvětluje a spoustu věcí nepochopí, páč jim na to ještě třeba nedozrál věk.
Budu se opakovat, ale pětileté dítě není zas až tak malé a leccos pochopí. Ale aby nedejbože nebylo frustrované tím, že starší brácha má něco, co ono ne (a neneslo si následky do hluboké dospělosti, jak se tak hezky omlouvá kdeco ), tak to radši zatrhneme tomu velkému - musí "mít přece rozum", že ano? A současně, jako bonus, ukážeme babičce-tchyni, že ona si nebude brát naše děti jak se jí zlíbí
Ale to není o tom, že by někdo chtěl nějak tchýni srážet nebo si cokoliv dokazovat. Tento případ chce brát prostě individuálně. Každé dítě je úplně jiné. Desítce dětí to vadit nebude a další desítka bude brečet. Rozhodně je blbost říct, že dítě v 5 už musí lecos pochopit...nemusí, opravdu nemusí.
Fajn, možná je nemusí pochopit, ale respektovat rozhodnutí rodičů ano. Brečet asi bude, nešťastné taky, možná se urazí, to je v pořádku. Kdybych řešila, že moje hlídací 2-letá nemůže to samé jako 4-letý, tak se z toho zblázním. Nemůže nůžky, nemůže žvýkačku, nemůže tohle a nemůže tamto. O prázdninách nemohla na ruské kolo v dětském koutku. Ani nemukla, je zvyklá, že velký může něco jiného než ona, a vesele jsme mu ze země zamávaly. On zase chápe, že ona má jako malá výsady, kterých on požívat nemůže. Takže je to dost o výchově. Naučit děti, aby si nezáviděly a to dobré si přály... k nezaplacení!
Kdybych byla v kůži tazatelky, tak bych starší dítě poslala k moři, přežila pár hysterických záchvatů, uražených pohledů a rozčilených hlášek a pak si s mladším udělala taky parádní týden. Na zmrzku, na výlet, podívat se na něco zajímavého, co dítě opravdu vidět chce.. do kina? do dětského parku? do dinoparku? Kamkoliv, kde ho to bude bavit a nebude mít pocit, že ono sedí zastrčené a unuděné doma.
Neumím si představit, že bych něco zatrhla jednomu dítěti jen proto, že druhé chce také - ale z rozumných důvodů nemůže. To staršího nepustí do kina, až bude chtít jít na film pro 15+? Nedají mu čokoládu, protože mladší je alergický na mléko? Nedovolí mu pivko, protože mladšímu ještě nebylo 18? Nesmí si přivést přítelkyni, protože mladší ještě žádnou nemá? Dovolili vůbec staršímu chodit na záchod, když malej chodil jen na nočník, nebo musel taky chodit na nočník, aby se mladej pán neurazil? Asi jsou to drsné příklady, ale zamyslete se, kdyby v těch situacích mladší protestoval, nedovolili byste to staršímu?
Mám vnoučata 8 a 5 let a udělaja jsem to také tak. Vzala staršího k moři a pětiletému jsem vysvětlila, že až bude mít 8 let jak bráška, tak pojedu zase s ním a bráška zůstane doma. Chvilku namítal, že chce jet hned, ale měl smůlu. Tím chci říct, že 5ti leté děcko chápe více než bychom si mysleli. Obě děti bych si k moři nevzala. Na chatu klidně, ale k vodě ne.
Původní dotaz zněl "jaký máte názor?" Tak jsem si ho dovolila zveřejnit - ale klidně můžete mít jiný.
Zdravím,
já teda tohle nikdy neřešil, ale já osobně bych ho asi pustil. Tohleto nemá správný řešení. Buď budou naštvaní zbývajicí dva nebo bude naštvanej ten jeden. Vy nemůžete za to, že babička dělá rozdíly. A i když je to jakkoliv špatný, tak bych to tomu jednomu neupíral. Jen je pak na vás, abyste dokázala ukorigovat jeho "povýšené" chování ve vztahu ke zbývajicím sourozencům.
Já bych ho pustila a ostatním bych vysvětlila, že až budou staré jako on, pojedou také. Starší dcera mě jednou obvinila, že se více věnuji té mladší. Vysvětlila jsem jí, že 6 let mě měla sama pro sebe, byla jedináčkem. Nemůže poměřovat to, co je rozdílné. Každý věk má plusy i mínusy. Navíc, malá nedokáže to, co ona pokládá za samozřejmost, potřebuje mou pomoc více, než ona.
Ať uděláte cokoliv, děti na sebe budou stejně žárlit. Stejně se budou cítit ukřivděně.
Dobrý den, spousta rádců Vám dala dobrých rad a vy jste ani nezareagovala ani nepoděkovala, a to s vámi měli tolik trpělivosti a opakovali stále dokola. Tak já budu ostřejší. Vy jste nejen velmi nevděčná osoba ,ale i snacha. Možná kdyby Vám to nabídla Vaše maminka tak byste o tom nepřemýšlela. Víte kolik je babiček a dědečků, sobců, kteří si jedou jen sami na dovolenou, byť jsou zdravotně v pořádku? Pravděpodobně více než těch obětavých. Jasně, že o 5 leté, dítě, které neplave, je monohem větší starost a zoodpovědnost. a vůbec se nedivím, že si netroufnou. Co to je za kecy, bud jedno nebo oba. Vždyt to v životě nejde a o tom vám už všichni psali. Snad takovou snachu nebudu nikdy mít.
Jestli to babička může tomu menšímu vynahradit jinak - a taky to udělá, pak nejde o dělání rozdílů. Na jednu stranu se jí ani nedivím - jedno větší dítě se prostě uhlídá líp, zvlášť v cizím prostředí.
Nikdy nemůžou mít a dostat všechny děti v rodině všeho stejně - a je na rodičích, aby jim uměli vysvětlit proč.
Moje maminka má vnoučat 5 a každý rok jelo jedno do Chorvatska k moři a pozděj do Francie, prostě dvě by nezvládla. Je to složité i já jsem dnes babička a ač se moc snažím abych nedělala rozdíly, mám tu první vnučku jaksi raděj. Nedávno když u nás holky spaly, říká mi ta 4 letá, babi, ty máš jenom Kačku za kamarádku a Kačka ji odpověděla, no to není pravda ale já jsem znala babičku dřív. Ta malá se zamyslela a pak zalomila ruce a pronesla, no a copak za to můžu, že jsem se narodila až druhá? Tak jsem se zamyslela a začala se snažit víc aby ta malá neměla pocit, že ji mám míň ráda. Nechtěla bych být jedubaba jako moje tchýně, ta uznávala jen děti své dcery a naše dcera ji byla ukradená.
Myslím,že to babička myslí dobře. Máme 4 vnoučata a brali jsme je vždy po dvou, ale jsme na hlídání dva. A to dokonce 11 ti letý má cukrovku a to je už záhul. Sama bych si troufla jen na jedno dítě a určitě to starší. Takže, buďte ráda za takovou tchýni, některá nevezme ani jedno. On má člověk o vnoučata větší strach než o své děti.Od mé dcery tchýně a tchán jezdí na dovolenou každý rok a nevzali vnoučata nikdy a od syna to samé.
Zdravím, vaši tchýni docela chápu. Je to velká zodpovědnost a bere jenom to na co si troufne. Nadruhou stranu tyto věci se neřeší před dětma. O tom jste si mohly popovídat vklidu někde bokem a na tom bych se s ní i domluvil, aby se to pro příště takhle dělo... Jsem už několikanásobný dědek a s tímto neustále bojuji. Kvůli věkovým rozdílům nikdy nemůžete vnoučatum dopřát stejně. Nikdy ale vnoučeti neslibuji nesplnitelné a striktně dodržuji přání jeho rodičů.
Buďte ráda,že vezme aspoň jedno,ono hlídat 2-3 vnoučata u moře není žádný med,ta zodpovědnost,obavy babičky,to si ona sama dovolenou moc neužije,protože o vnoučata se člověk bojí více než o vlastní děti a co si budeme povídat,ono to ani není levná záležitost a to nemluvím o další útratě.Vím o čem mluvím,měli jsme vnučku u moře když jí byly 4 roky a ty nervy aby se jí něco nestalo! Je jak ,,z hadích ocásků,,plavat v té době ještě neuměla ale s nafukovacím kolem se vrhala do hloubky bez zábran a my museli mít oči s prominutím i ,,v zadku,,! :--))
Ten mladší se bude cítit normálně, pokud mu to vysvětlíte., Jak jsem psala i moje mamka brala k moři a pozděj na poznávačky vnoučata jen po jednom. Trauma z toho neměly a těšily se, že za rok jede on nebo tamten. Zbytečně z toho děláte vědu.
V naší rodině by toto asi problém nebyl. Mám pět vnoučat (3 + 2) a jsem rozvedená. Od nějakých 4 - 5 let pobývají ti nejstarší u mě nebo bývalého manžela bez rodičů, a to většinou jeden nebo dva kusy . Ti dva často nejsou sourozenci. Exmanžel bere každý rok jedno vnouče k moři. Rodiče mého zetě berou staršího vnuka pravidelně na chatu, i u moře s nimi byl.
Ti ostatní jsou zatím buď opravdu malí, nebo si z průběžného chování rodičů a prarodičů odvozují, že i na ně se dostane. A že i pobyt doma s rodiči nebo dalšími prarodiči bude docela příjemný a zajímavý.
Známý jezdíval k moři zase jen s mladší vnučkou. Starší už pobyt s dědoušem a bábinou nelákal. I takto je možné se na problém dívat. Hlavně byste neměla dopustit, aby si nejstarší syn myslel, že je nejdůležitější. Měla byste dětem nabízet i zábavu, ve které se jejich "důležitost" různě prostřídá.
Dobrý den. Podle mého si vaše tchýně na hlídání dvou dětí u moře prostě netroufá. Jedno dítě se ohlídá lépe než dva divoši. Takže ji chápu a nevidím v tom zlý záměr. Možná, až by vyrostl ten mladší, pojede s babičko příště zase on. Nebo by tomu bylo tak, že bude jezdit stále jen ten starší? Podle toho pak suďte. Já třeba hlídací babičky nemám, obě dvě jsou to už hodně staré paní, takže toto nemusím řešit.
Souhlasím s plno názory co tady zaněly,takže já to vídím,že bych jí to odkývla.
-uhlídat více dětí,není potom dovolená,obzvlášť pro prarodiče,kteří cítí větší zodpovědnost a také už nemají tolik sil
-děti budou žárlivé,soupeřivé pořád,když né tohle najdou si jinou věc.
-těm menším bych to vynahradila,ono taky neuškodí,když si od sebe odpočinou.
Já osobně hlídání nemám ani dovolené.Jedni prarodiče staří,fyzicky by to nezvládli(špatná chůze i s holí,vratkost),druzí jsou mladší,ale oba dva na záda,takže s tím pohybem je to na štíra.Sami přiznali,že se na hlídání obou necítí.Děti jsou zatím malé,ale hyper a potřebují pevnou ruku a hranice,jinak jsou špatně zvládatelní.Jsou jednovaječní,tudíž oddělení nepřichází v úvahu,jsou na sebe hodně fixovaní,myslím(spíše to vím jistě),že více jak na mě
Já myslím, že většina tu moc nepochopila o co tu jde. Zastáváte se tchýně, že vlastně ona je ten borec, který chce vzít děcka k moři, ale na dvě si chudina netroufá. Oprávněnost je jasná, ale pro děcka nepochopitelná.
Já myslím, že tazatelce spíš jde o to, co na to ta děcka. Jestli nejsou zvyklá na to, že jeden něco co druhý ne a najednou se to stane a ještě v tom, že to jedno pojede k moři... No já nevím, mě osobně by se to nelíbilo. Já bych jí nabídla ať je raději vezme oba a jede s nima někde tu v Česku a až i ten mladší bude starší, tak ať je veme oba k moři. Ale zase paní píše, že má děti tři, tak co ten nejmladší?
Takový hloupý dotaz bych měla - jak byste chtěla dokázat, aby vždycky všechny děti měly všeho stejně? U jednovaječných trojčat by to asi bylo jednodušší, ale ani u nich by to nešlo na sto procent.
Jistěže většina pochopila, oč jde. Problém je v tom, že naopak někteří nechápou, že babičky už nestačí na totéž, co rodiče, ani to, že rodiče nemají právo prarodičům diktovat, co/jak mají dělat.
Babička dala nabídku (má k tomu dobré důvody), rodiče mohou, ale nemusí přijmout. Ale proč odmítat nabídku, když jde jenom o to, vysvětlit dětem situaci?
Naufrago uvedla výstižné příklady, přidám další: Mladší může chodit do školky, kam starší už nemůže. A starší chodí do školy, kam mladší ještě nemůže. Také byste trvala na tom, že buď oba totéž, nebo ani jeden ani jedno?
To už zase převádíte do extrému. Tak jsem to nemyslela. A navíc, proč tu nabídku řešila před těma děckama?
Také chápu, že tchýně nemusí stačit na obě děti. Ale stejně tak je může vzít na méně náročnou dovolenou tu v tuzemsku a vzít obě.
A jak jste to tedy myslela?
Ostatně proč by babička měla brát dvě děti kamkoliv, když chce vzít jenom jedno - a zřejmě k tomu má dobré důvody? Jaký je rozdíl mezi dovolenou u moře a "méně náročnou dovolenou tu v tuzemsku"? V obou případech bude muset uhlídat děti dvě místo jednoho.
Když to shrnu - babička nabídla, že vezme staršího chlapce k moři, mladší brečí a matka je dotčená tchýninou "nespravedlností". Takže babička je ta špatná, co "zavinila", že malý pláče a velký nepojede nikam. Upřímně řečeno - stát se to mně, pravděpodobně by s dalšími nabídkami byl konec.
Musíte uznat, že je sadistické vzít jednoho a druhému více méně do očí říct, že na něj kašlete.
joe. Jak "kašlete"? To není o kašlání. To je o tom, na co se babička cítí. Je to o úhlu pohledu. Někdo vidí, že je sklenice poloprázdná , jiný že je poloplná
. Někdo vidí, že je děs a běs, že si baba dovolila nabídnout moře JENOM jednomu dítěti
. Jiný vidí skvělou babičku, která ,ač nemusí ,vezme aspoň jedno dítě k moři
Zdravím. Tak já jsem vaši odpověď @floro, pochopila takto: tchýně je mrcha, která si chce jet na dovolenou k moři a vůbec nebere ohledy na to, že tazatelka ji potřebuje dát na hlídání děti 2 a ne se zbavit jen jednoho. A tak je nejlepší řešení, aby tchýně se vší samozřejmostí upustila od svého rekreování a koukala jet někam v tuzemsku, aby se mohla plně věnovat hlídání 2 dětí, nejlépe všech 3. Floro, koukám jako blázen...
Paní tazatelko, buďte ráda, že máte tchýni, která myslí na vaše děti a je ochotná vzít s sebou na svou dovolenou staršího klučinu. Vy jste matka a vy nejlépe znáte své děti a dokážete jim vysvětlit, že to jinak nejde a bude to tak, jak vy + otec, nebo-li dospělí, rozhodnete. Ida
Ne, to jsem nenapsala, mě o tchýni nejde. Napsala jsem, že všichni se jali hájit tchýni, ale tazatelce nejde ani tak o přístup tchýně (ikdyž to také), ale jak to rozhodnou vůči dětem. Aspoň tak to z tazatelčiného dotazu chápu. Ne že tchýně je taková nebo maková a že tazatelka jíchce strčit děcka na hlídání. To už si tak nějak domýšlíte vy. A ano, plně chápu, že dovolená s dětma je dost náročná. Já si také dokážu představit, že další rok se něco stane (a to klidně může - zdraví, finance apod.) a k moři už se ostatní sourozenci nepodívají. A víc už se o tom s vámi nechci bavit, prosím, protože vy jste si v tom našla úponě něco jiného.
Mám tři vnoučata (5,6 a 13 let). Takže podobné situace jsem zažívala a zažívat budu. Mám je všechny stejně ráda, ale každé jinak . Dost často je nějaký program pro tu starší a ti menší začnou, že chtějí taky a že to není spravedlivé, aby oni nešli. Ale houbelec: jak už tady někdo napsal, máloco v životě je spravedlivé. Když vezmu někam starší, tak to těm menším vynahradím jindy a jinak. Možná
. Děti si musí zvyknout, že nemohou mít vše, co jejich sourozenec, protože tomu tak prostě je. A tečka. Nepustit starší kvůli tomu, že nepojede mladší, je hloupost. Menšímu vysvětlete, že se mu budete více věnovat a že si spolu doma užijete spoustu legrace. A babičku pusťte jen s tím jedním větším. Přesně - za rok za dva může vzít toho menšího, nebo když si troufne, tak oba dva.
Situace je opravdu zapeklitá. Na jednu stranu chápu Vás, že nechcete dělat rozdíly, a že chcete, aby všechny děti dostaly stejným dílem, což je naprosto v pořádku, na druhou se pokouším vžít do role Vaší tchýně. Ono hlídat a ještě navíc u vody jedno nebo více dětí je rozdíl.
Já osobně, pokud bych viděl, že díky dovolené s babičkou to mladší dítě, které nemá jet, trpí, tak bych asi nepustil ani to starší a tchýni taktně vysvětlil, že děkuji za nabídku, ale z výše zmíněných důvodů to nelze uskutečnit, protože mladší klučina by se cítil ukřivděn, a že je malý na to, aby to správně pochopil.
samurraj - tak bych asi nepustil ani to starší... protože mladší klučina by se cítil ukřivděn, a že je malý na to, aby to správně pochopil
Pětileté dítě už dovede chápat, že nemůže mít vždycky všechno to, co chce a co má jiný ze sourozenců. Nikdy jsem neměla ráda postoj "jsi starší, musíš mít rozum" - ten starší syn, myslíte, se ukřivděný cítit nebude?
Já babičce rozumím, možná, že si netroufá převzít odpovědnost u moře za dvě děti a starší dítě zvládne snáze. Kdyby vzala obě děti, bylo by to pro ni (především psychicky) mnohem náročnější.
Je na Vás na rodičích, abyste to mladšímu nějak rozumně vysvětlili, případně (můžete-li) něčím kompenzovali. Jediné, co mi na tom vadí, je, že o tom tchýně (asi) mluvila před dětmi. Myslím, že to měla řešit s Vámi bez dětí.
U nás to bylo podobné – babička dvakrát vzala k moři starší dceru s tím, že až mladší bude v jejím věku, vezme ji. My jsme na dobu pobytu starší u moře vzali mladší dceru na dovolenou jinam...
Vysvětlení bude potřeba i pro staršího → měl by vědět, že není důležitější, vysvětlila bych mu, v čem babiččina volba spočívá → pravděpodobně odpovědnost, bezpečnost...
Měl jsem svoje kluky u moře, když jim bylo 5 a 8, a žádný problém. Chápu, že tchyně má o ně možná větší obavy a větší pocit odpovědnosti, ale pokud je nějaký rozdíl. tak jen že toho osmiletého bude muset víc hlídat, než toho prcka
Můj názor je oba nebo nikoho. A jestli bych pětiletého s babičkou pustil? Tak záleží na té babičce, že, ale v zásadě ano.
Byli jsme s třemi vnoučaty postupně u moře.Dvakrát Kanáry a jednou Mallorka.A dodnes všichni radostně vzpomínáme.
Když přijdeme k vnučceK.(22) Otevřela skříňku a vytáhla skleničku.Na Tenerife na sopce Teide ve výší 3000 m nad mořem jsme procházeli mračnem.Vnučka si vzala skleničku a nabrala si mrak jako vzorek.Dodnes ji má jako vzpomínku.
Zůstává i náš vztah do budoucna na základě tehdejších vzpomínek.
JABRAKA
Jak by některé rodiny byly rády, že tchýně vezme alespoň jednoho vnoučka k moři. Druhý rok může vzít toho mladšího, který má alespoň důvod, se naučit do příštího roku plavat. Moje tchýně také jela jeden rok se starším synem (vnukem) v jeho 8 letech k moři a další rok jel samozřejmě ten mladší syn (7 let). Potřetí jela už s oběma najednou, byli už starší.a uměli oba plavat bez problémů. Vůbec by mne nenapadlo dělat nějaké obstrukce, že mají hned poprvé jet oba, nebo ani jeden. Každá rodina má jiné příbuzenské vztahy mezi sebou, bohužel.
Dobrý den, tak upřímně? Naprosto nechápu, že někdo může dělat takové rozdíly mezi dětmi. Já buď beru na dovolenou všechna vnoučata a případně přibírám i jejich maminky. Čas trávený s těmi lumpy je pro mě prostě úžasný a užívám si to.
jak se říká--babo raď ...dětem se to nedá takovou nespravedlnost z jejich pohledu vysvětlit...ale na druhou stranu babičku z pohledu dospělého chápu...celou skupinu by asi těžko zvládla..navíc i těch zavazadel by bylo mnohem více a o penězích už ani nemluvím a to ještě když si představím co vše se může stát a s třemi dětmi ...takže buď pojede jeden nebo nikdo...jiné řešení tu nevidím
...
Vždyť tchyně nedělá rozdíly - má k tomu racionální důvod, proč staršího syna vezme k moři a mladšího ne. Starší syn plavat umí (a mimo jiné asi bude i samostatnější než mladší), mladší plavate neumí, a tak zůstává doma.
To je jako kdyby si někdo v práci stěžoval, že jiný kolega, který je služebně starší, má víc praxe a umí toho víc, bere vyšší mzdu. Vy myslíte, že by měli brát oba stejně? Taky by se zaměstnanec, který bere méně, měl vztekat, brečet a dožadovat se, aby zaměstnavatel mezi nimi v odměňování nedělal rozdíly? To by mě opravdu zajímalo, co na to říkají místní rovnostáři.
Prázdniny předpokládám, že nabídla babička a tchán.
Vy byste měla mít zájem o bezpečí svých dětí. Vím, že plno prarodičů jezdí se svými vnoučaty, ale riziko je strašně velké. Vyhrotit situaci, buď obě, nebo žádné se mě nelíbí.
Tak by mě zajímalo, kdo všechno pojede k moři. Pokud jenom děda a babi, tak jestli uvažujete s variantou, že se jednomu z prarodičů může něco stát, úraz, otrava, úmrtí, a na zbývajícím by bylo všechno zařídit okolo a ještě starosti o dvě děti.
Nebo něco se může stát něco s dětmi. Jeden pojede do nemocnice s dítětem, druhý musí zůstat s tím druhým a nedej bože, aby se i jemu mu, vlivem stresu, se udělalo špatně .
Takže pokud dovolená se 2 malými dětmi, tak více dospělých, i kvůli hlídání věcí na pláži a případným nepředvídatelným událostem.
Nešlo by, abyste jeli všichni společně? Mladá rodina a prarodiče. Nepíšete ale nic o tom třetím děcku, takže se mohu jenom domýšlet, že to je třeba ještě miminko.
Vy jste rodič a odpovídáte za své děti, a jejich bezpečí by mělo být na prvním místě. Já bych trnula hrůzou.
Už jen ten předpoklad, že prarodiče budou hlídat v cizím prostředí, tak to pro ně až taková dovolená nebude.
Za mě je tedy ideální oba prarodiče + nějaký jiný dospělý z rodiny /sestřenice, sourozenec manžela, nebo Váš a tak podobně/ +2 malé děti.
Babička rozdíly nedělá, ale naopak, je velmi rozumná.
pohanka - Za mě je tedy ideální oba prarodiče + nějaký jiný dospělý z rodiny /sestřenice, sourozenec manžela, nebo Váš a tak podobně/ +2 malé děti.
Jenomže to bude už za jinou cenu, než dva dospělí a 1 dítě. To se taky každému nemusí jednak chtít platit, jednak jet k moři hlídat vlastně cizí dítě.
pohanka - Ano, sleva nebo druhé dítě zdarma - ale třetí dospělý za plnou cenu a buď apartmá nebo dva pokoje, což ta sleva nevyrovná.
Podle mne to není cizí dítě. Je to pořád rodina. V mnoha rodinách se najdou ještě svobodní, nezadaní mladí lidé, kteří se rádi podívají k moři /sami si to zaplatí/ a protože jich pojede více, tak dovolená může být ku prospěchu všem. Samozřejmě záleží na komunikaci a vztazích. Tam, kde jsou nějaké nevyřešené rodinné problémy, tam to nemusí fungovat, ale tam, kde se rodiny společně druží, schází při oslavách, tam taková dovolená nemusí být problém.
Děti mívají slevu podle věku.
A některé cestovky mnohdy za jedno platbu ani nechtějí. Nebo druhé dítě zdarma.
Jako možné řešení mě ještě napadlo, jestli by se s babičkou nedalo domluvit, aby si teď nebo později na jaře nebo krátce před cestou k moři na pár dní nebo na týden nevzala mladšího synka a nepřipravila mu nějaký pěkný program. Pro chlapce by to mohla být částečná kompenzace.
Rodina by mohla finačně přispět na nějaký pěkný výlet, na vstupné atd.
Věřím tomu, že občasné víkendové i delší pobyty jednoho vnuka, tak nějak na střídačku, by zamezily žárlivosti mezi dětmi, celkově upevnily a zklidnily současné napětí a obohatily babičku i kluky.
Vím to podle sebe. Jedno vnouče - radost nad radost a oboustranné prohloubení citových vazeb. Dvě vnoučata vyžadují hodně pozornosti a tři vnoučata - bába mele z posledního .
Ahoj, byli jsme čtyři sourozenci a babička nás brala všechny pohromadě a nedělala rozdíly. Troufla si s námi i k vodě, ale museli jsme poslouchat, kdybychom zlobili, příště bychom s babičkou nešli. Myslím si, že to bylo i na domluvě naší mamky s babičkou, jaké si obě stanovily pravidla, abychom poslouchali a babička byla ochotna nás hlídat. Neumím tedy posoudit, co by odloučení sourozenců způsobilo, ale jen mohu ze zkušenosti dítěte říct, že kdyby nás tehdy od sebe odloučili, kdyby babička hlídala pouze dva starší sourozence, že by to jiště neudělalo dobrotu ve vztahu nás čtyř.
Možná máte pravdu, ale my jako sourozenci jsme necítili, že by mezi námi dělali rodiče rozdíly. Možná byli, ale tak nepatrné, že se nedaly dětskýma očima ani postřehnout. Samozřejmě, teď jsme dospělí lidé kolem 35 let a možná právě teď rodiče dělají teprve rozdíly (které cítíme), protože každý z nás si vybudoval jiný život. Každý z nás je jinak úspěšný a to se teprve odráží i ve vztahu k rodičům.
Když mám narozeniny, dělávám tatarák. Podle teorie, že buď všichni nebo nikdo, by ten tatarák musela dostat všechna vnoučata. Ale jedna vnučka má 34 let a tatarák miluje. Měla by dostat kuře jako dva vnoučci, kluci 10 a 12 let? jenom proto, abych nedělala rozdíl? Rozdíl mezi vnuky je, ať se nám to líbí nebo ne.
Dělala jsem občas rozdíly i mezi vlastními dětmi, protože to prostě nejde, aby měli všichni všechno stejně - a žádné následky to na jejich vztahu nezanechalo. U vnoučat to samé - a nestěžují si ani ona, ani jejich rodiče.
Je pravda, v každé rodině je to jinak nastavené, to přiznávám. Co se týče rozdílů, tak samozřejmě, pokud se jedná o stravování, tak každý máme rád něco jiného. Já spíš měla na mysli tu materiální stránku a rozdělení pozornosti atd. Já zakladatelce řekla pouze svůj názor z pozice naší rodiny a jak říkám, každá rodina to má nastavené jinak.
Já tedy nevím jak kdo .Ale osobně bych se tchýně optal letos vezmete 8letého vnuka ,mladšímu bude příští rok šesta tak pak pojede on a třetí rok pak ... Pokud by sdělilapro mne zápornou odpo,že ne že vezmou jen jnejstaršího pak to je trošku na mladší vnuky zrada a asi bych to nesvolil!Aler záleží opravdu na okolnostech a vztazích v rodině!
Není povinností prarodičů vychovávat a starat se o vnoučata. Svoje děti si vychovali a teď jim nikdo nemůže mít za zlé, že si chtějí odpočinout a žít si život v klidu podle svých zálib a možností. Pokud se chtějí věnovat vnoučeti, neměli by si jeho rodiče klást podmínky a tím vytvářet napětí v rodině. Naopak citlivě to vysvětlit dětem. Jinak to uškodí nejen dětem a prarodičům, ale hlavně rodičům, protože se jim to vrátí jak bumerang v chování dětí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.