Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny, jdu si pro radu a posouzení z jiného pohledu nestranných osob. Přítel má ze vztahu tříletého špunta (každých 14 dní na víkend). S jídlem to byla vždy bída, úplně rozhozené zažívání (u matky sladkosti, hranolky, párky v rohlíku atd), normální jídlo pomalu nechtěla. Od konce prázdnin je to ale masakr, na snídani nic nechce, oběd sní, jen když má fakt hlad, večeři nechce, mezi tím většinou taky nic. U babičky (moje máma) má ráda polévky, to se nacpe, ale pár lžiček druhého a už se dáví, párkrát to i vyhodila.
Poslední víkend už jsem zoufalá, na snídani si řekla jen suchý chleba, nechce sýr, šunku, koblih, krupičnou kaši... a prý to tak doma jí. Problém je o to hlubší, že matka střídá partnery, teď je zase u jakéhosi na ubytovně v úplně jiném městě, kam se bez vědomí přítele přestěhovala. Sama podle přítele nic moc nejí, aby držela linii, špunt tvrdí, že doma nemají skoro nic k jídlu. Snažíme se nenutit, nabízet... ale z 90% to skončí fňukáním, že nechce - fňuká už jen, když se řekne, že jdeme k babičce na oběd. Poradí někdo? Dle mého jsou to i těžké nervy, dítě je proti nám i naváděno, pořád jiný strejda, stěhování, matka dělá dluhy a lže, kam se podívá. Strašně ráda bych špuntovi nějak pomohla, ale bohužel asi na to nemám "právo", navíc je na matce pochopitelně závislá
Nesnažila bych se být lepší než původní rodina, respektive matka a její rodiče /pokud je mají/.
Nepřikládala bych velkou váhu na stravování. Dítě tohle všechno vycítí. Neustálé nabízeníní a vymýšlení je spíše na škodu.
Jak je to zavedené ve školce? Je naplánovaný jídelníček a ten se dodrží.
Já bych naopak nastolila poválečný, jednoduchý režim. Na talíři bude opravdu minimum jídla.
Vůbec nevadí, že má dítě k snídani suchý chléb. Pokud k tomu dostane bílou kávu, méně sladké kakao, tak mu to bude také stačit. Naši předkové na tomto vyrostli.
Na svačinu kousek ovoce. Jeden druh, nebo malý jogurt, ne smetánek a podobné. Nebo půlku makovky a čaj.
Na oběd zeleninovou polévku, jenom trošku na talíři. Další může být pár brambor a vařené maso, zeleninový salát /mrkvový/. Případně jenom hustou polévku jak radí clayman. Odpoledne dětskou výživu, nebo rohlíkové jednohubky s malým kouskem sýra, nebo té šunky. Pokud by byl odpor k šunce a sýru již bych při příští návštěve toto nenabízela. koupila bych kvalitní párek /farmářský/ a dostala by jednu nožičku s kouskem chleba.
Dejte opravdu menší porce a dodržujte časy jídel. Není pravda, že si dítě nezvykne. Naopak, děti jsou vychytralé a moc dobře vycítí, co si kde mohou dovolit.
Podle mne žádné koblihy, palačinky, kakaové kuličky. Dobrý chléb, pečivo suché, později trošku máznout máslem.
Nevím odkud jste, ale dobrý chleba bývá i trošku dražší, tady se prodává Škvorecký pecen čtvrtka 15 korun, nebo Říčanské rohlíky, to se dá jíst samotné.
Jídlo třeba nakrájej na menší kousky a dej bodýlka, děti baví, když mají nějak jinak naservírované a tříleté si může napichovat samo.
Jezte spolu, nejlepší by bylo, kdyby mělo vedle sebe dobrého dětského jedlíka. Příklady táhnou.
Ber dítě zcela normálně, nesnaž se být matkou Terezou. Věnujte se jí spíše v klidu, s nadhledem a vymyslet spíše zážitky, i když je již zima. Dát si pozor a neprobírat, nekritizovat s tatínkem chování a jednání dítěte a jeho matky před holčičkou. Být spíše teta, nebo hodná sousedka, ne se snažit nahradit matku anebo se snažit být lepší než matka.
Jak píše jedubabička, také mám vnoučka, který nechce namazaný chleba a rohlík, pouze suchý a sní třeba 3 krajíčky k večeři.
.
Děkuji, ona ta rodina je celkově trochu nefunčkní, děda (otec matky) přišel na její dluhy a u sebe ji nechce, babička (matka matky) je alkoholička, dítě u ní moc nebývá a ani tam prý nechodí rádo.
Zkusíme tedy prostě něco dát na talíř, vezme si - dobře, nevezme - hlady neumře. Ty časy jsou u nás trošku problém :/, pořád někde lítáme... ale snažíme se .
Možná se až moc snažím jí trochu nahradit nefunčí rodinu ...
vezme si - dobře, nevezme - hlady neumře
Jenom si (všichni) dejte pozor na to, abyste jí mezitím nedali něco jiného, i kdyby kňučela, že má hlad. Ono jí ani takové poznání neuškodí - mám vyzkoušeno na vlastních a přežily do dospělosti všechny
Jen bych dodala, že i nejedlíci se můžou časem "zvrhnout" - můj dospělý synek je dodnes "ve vývinu", když otevře moji ledničku
Tohle nevyřešíte. Nedokážete změnit stravovací návyky za 2 dny resp za 4 dny v měsíci. Podle mě je to zbytečné trápení obou stran a našel bych v tom nejsnažší a zdravou cestu = polévky. Chutnají polévky? Proč by to nemohlo být hlavní jídlo? Dělejte hustější polévky, které zasytí a postupně vyzkoušejte, které budou mít úspěch. Pokud teď jí vývary, zkusil bych vývar s více zavářky (strouhanou nebo noky) a pak zeleninové a třeba čočkovou. Ze začátku řidší.
Snídaně neprojdou žádné? Ani palačinky apd? Sladké cereální kuličky? (zdraví v tom nehledám). Ale pokud do sebe ráno nic nedostane, pak tuplem nebude v poledne chtít jíst.
Večer by šla polívka klidně znovu. Vím, že to není zrovna ideální jídlo na každý den, ale co zmůžete za dva dny?
A hlavně jezte všichni spolu u jednoho stolu.
Děkuji za odpověď. Snídani jsme zkoušeli křupinky, med, marmeládu... nic. Sladké do ní cpát nechceme, chápu, že za dva víkendy v měsíci toho moc nevyřešíme, ale dítě má problém s vyprazdňováním i normáním jídlem, nebudu tohle podporovat.
Večer a v poledne klidně polévka, babička nás zásobuje , ale přijde mi, že u babičky nebo na návštěvě to sní víc v pohodě, než u nás :/, jestli je mimčem, kterému se musíme věnovat...?
JJ, jíme spolu dohromady, ale jen si přinesu na stůl, už slyším, že to je moje jídlo, abych to náhodou nedala před ni.
Zhodnoťte zda na návštěvě nebo u babičky toho sní víc nebo to jí víc v pohodě. Ono jde i o atmosféru. Věřím, že kdyby byla součástí kolektivu, který si spolu dopoledne hraje, pak je zavoláte na oběd, tak to do sebe nahrkají a už aby si zase mohli hrát a ani nebude řešit, že něco nejí... Možná se u vás až příliš soustředí na to, co jí.
Ale u nás to bylo podobné. Postupně je to lepší, ale není to tím, že by doma měl špatnou stravu.
Kolikrát sní suchou rýži a kousek masa (z donucení), polití přílohy omáčkou = znechutíme mu tím celé jídlo. Ale i tak má několik normálních jídel se kterými se netrápí. Leč že by toho snědl kila, to ne.
Nefugují ani u dětí oblíbené těstoviny (špagety)? Třeba jen polité trohou másla, aby kouzaly a trošku osolené? To je taková stálice, kterou děti rádi.
jj, krájet jídlo na "ovečky" funguje.
Taky jsem pojem ovečky neznal... všechno co jde, chleba housky vánočka atd, namazat a následně rozkrájet na jednohubky. Je to přesně dané sousto, takže to z talíře ubývá a eliminuje to malé ukusování.
Rizoto jíme na pizzu. Tj pečlivě ho umačkáme po celém talíři na placku a pak ho vyjíme křížem. Vzniknou 4 klíny. Pak ještě jednou dělíme a vznikne jich 8. A pak už je ujídáme nastřídačku klíny proti sobě a říkáme tomu pizza. Je to blbost, ale funguje to.
Každá soutěž bude fungovat, ale musí to být hravé. Těžko projde, že vyhraje ten kdo to sní první. To je moc průhledné.
V písmenkové polévce můžete hledat jedno konkrétní písmeno a kdo bude poslední musí sníst 2 lžičky polévky. Ostatní jednu... a samozřejme dítě nesmí neustále prohrávat. Nadšení a zápal je podstatný. Chce to vhodnou atmosféru, vždycky a silou to nejde.
Se suchým chlebem bych si nedělala starosti, když ho sní. Máme v rodině dítě, které dodnes, tj. do puberty, preferuje suchou rýži, brambory bez omastku, knedík bez šťávy a žádné závady nepozorujeme.
Malá může na mimi žárlit, mít pocit, že se o něj staráte víc a o ni nikdo - už podle toho, že jinde jí líp. Nedostala by z ní třeba babička proč nejí a co by jedla? Sama, bez vás, v klidu.
Juu, ovečky, co to jeee?
Na kostičky, rohlík na plátky - na sousta prostě. A jste-li hravá, můžete každý kousek upravit trochu jinak.
Napadlo mě v souvislosti s písmenkovou polévkou - prodávají se těstoviny např. zvířátkové. Kdyby si slečna mohla vybrat, třeba by je taky jedla.
Dobře, tak to nebudeme hrotit Starší se věnujeme stejně, jako mladší, prakticky když je u nás starší, tak je přítel s ní a já se starám o mimčo. To chodí pusinkovat, když k nám přijede, tak teď z auta málem vyběhla, jak se těšila, s mimčem si trošku i hraje. Odstrkovaná rozhodně není, babička - ač není naše - tak se v ní vidí, jenže na jídlo se ptát nebude, protože hodně povolí a když malá nechtěla oběd, hned se hnala se sladkým, ať sní aspoň něco, s čímž zase nesouhlasí přítel.
Je ale pravda, že mamka rozhodně vaří lépe, než já... :/, i když nevařím špatně, může to být rozdíl.
Dobrý den Martino, obecně platí poučka, že žádné malé dítě dobrovolně hlady neumře. Nemá-li hlad, nenuťte. Snad bych jí nabídla jen na snídani kakao, na oběd ať sní aspoň polévku. Měla jsem to takto s mladším mým dítkem, které taky vůbec nejedlo a stres vůkol něho žádný nebyl. Jednu dobu bylo jen na mléku a polévkách... Hlady neumřelo, časem se chuť k jídlu vrátila, aby se zase po čase vytratila a tak pořád dokolečka. Všeobecně mám dítě nejedlíka, no.
Martino, neteři je 8 a od malička skoro nejí. Opravdu si sem tam něčeho zobne a už víc nechce. Po zdravotní stránce je naprosto v pořádku, energie a síly má na rozdávání.
Jeden můj vnuk (5 let) sní naprosto všechno a s obrovskou chutí. Ten druhý plno věcí nejí. Takže my ostatní máme třeba řízek a on jí samotné brambory, bez omaštění. A jak si pochutnává. To samé s rýží. Nandá si talíř suché rýže a baští. Nehroť to, nezměníš ji.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.