Milenecký vztah vs zamilovanost

Bene,já právě ,nejsem si jista,jestli je to od něj lhaní,spíš si to zakázal,bojí se.A aby mi předstíral,že mu je dobře to určitě né,jednak peníze,majetek nemám a ví,že pokud jde o setkání,jsem stejně pro jako on.

Ano Bene,myslela jsem že se víc připojí muži a vbysvětlí jak to můj kamarád může mít.

Bene,moc pěkně jste to napsal,rozumím..No,my jsme do toho šli že půjde jen o sex,ale začali jsme si dobře rozumět v povídání,hned od začátku a já udělala vyjímku,poprvé,že může přespat dorána,ikdyž jsme se vůbec neznali,už to svědčí o tom,že jsem cítila něco jinak,pak teprve postupně naskočilo to,že bych chtěla víc,než milenecký vztah.Ale na druhou stranu si připadám sobecky,je mladý,vztahů se bojí,takže nemůžu tohle plánovat.Bylo by dostz jednoduché na tomhle zapracovat a získat ho,ale vážně nechci být manipulant a aby chudák pak ani sám nevěděl,jak do toho vlítl.To by štěstí nepřineslo,nedělám to..Budu si užívat všeho pěkného,co z něho vyplyne spontálně..díky Bene

Dobrý den. Zamilování sem, zamilování tam... ani bych neřekla, že dotaz napsala padesátiletá žena. Snad už máte nějaké životní zkušenosti a víte, jak to chodí. Proč by k vám nebyl milenec hodný a hezky se nechoval, když se jedná jen o milenecký vztah bez toho, že by se musel starat, co bude v budoucnosti. A bez toho, abyste měla na něho kromě sexu a pěkných chvil jiné požadavky. Jakmile by váš milenecký vztah sklouznul k tomu normálnímu - společné bydlení, praní ponožek, WC prkýnko věčně nahoře, finance společné nebo rozdělené apod. - tak všechno hezké naráz zmizne a zůstane jen rutina, růžové brýle spadnou dolů a tak dále a tak dále. Chápete to? Jste milenci...

Možná jsem Vás nepochopila. V tom případě se ve svém poměru mileneckém nešťourejte a nechte vše přirozeně plynout. Nějak to dopadne.

Prominte Eualie,ale vůbec jste nepochopila jak jiné to je.Je to tím,že se neumím asi vyjádřit přesně.Já se nedivím proč by nemohl být chlap milý,pozorný,užívat si to i v mileneckém vztahu,ale on se chová jako zamilovaný a tvrdí mi že ne.Věřte že dobře rozumím tomu,kdyby semnou začal bydlet,bylo by jinak.představuji si lásku,ale možnost jít si zase na chvíli po svém.Je mi 50.zažila jsem hodně,ale takové souznění duší ještě ne.

Eulalie-to je v pohodě,člověk v zamilovanosti se někdy chová jak puberták.Třeba nejste daleko od pravdy..

Zdravím

Tak znám páry kdy mezi sebou mají běžně deset i víc let ku příkladu můj známý 31, ona 42, nebo ještě třeba bývalý kolega (již v důchodu) byl od manželky o deset let mladší a fungovalo jim to celý život úplně bez problému klasicky rodina děti atd..Takže pokud by to vysloveně nevadilo vám nebo mu...

Co se týká toho citového vztahu, asi vás překvapilo že muž není jen "stroj na sex" jak to některé ženy berou když se k sobě máte takto pak zajisté mu nejste lhostejná, ale i zde asi budou určité "stupně" kamarádství-přátelství - milenectví -? a pak to "nejvyšší" a tady je spíš otázka "JAK" vás má rád, zda-li jste mu drahá jako velmi dobrý přítel anebo tam je něco víc "zamilovanost" apod., což může ale nemusí být... A pak je tam ještě další otázka, a to zda dotyčný vůbec plnohodnotný vztah (s kteroukoliv ženou) vůbec chce nebo plánuje, anebo spíš inklinuje k životu bez partnera s tím že má např. jen pár dobrých známých přátel vč. třeba vás...Pokud to chcete vědět na 100% "v čem to vězí" že třeba nechce něco víc nezbývá než si upřímně a zcela otevřeně o tom promluvit mezi čtyřma očima, jiná cesta asi není...

janm-děkuji také vám za názor,ječte budu vaše slova rozmýšlet než zareaguju,je to k zamyšlení

janm-K tomu,jestli jsem si uvědomila,že muž není stroj ne sex..Tak samozřejmě že moje zkušenosti sahají,že rozlišuji stroje a pak jsou i ti,kteří dají k tomu to pohlazení a vše jak se má.Ale tohle je opravdu jiné,bud je opravdu hodně citlivý a nebo zamilovaný a kecá mi tu ,že né,nebo má hodně velkou slabost na mne a zamilovanost drží na uzdě,bojí se toho.Tak já také,mám strach se zamilovat naplno.Lhostejná mu vážně nejsem,chová se ke mně jako muž,jak má být,mám v něm oporu.Ale i on odemne,přece jen oba máme za sebou těžké věci a řekl,budeme si pomáhat..Není to takový ten uknouránek,ale já sama poznám,když něco zpracovává a je třeba mluvit a docela jsme k sobě hodně otevření,jen se ho přece nemůžu zeptat,nebo mu říct.A nekecáš mi náhodou,tvoje city mi říkají trocu něco jiného.Jednou se stalo,že měl přijet v pátek,ale byla z toho sobota s omluvou a pravý důvod neřekl.Pak jsem z něho vytáhla,že zpracovával,no něco ve smyslu,bál se sám sebe,možná mně,aby jsme to s těmi city nepřehnali.Nakonec měl ale problém zase odemne odjet,bylo mu semnou dobře.také si rozumí perfektně s mým synem,stali se z nich přátelé a když se syn zeptal,kdy se zas uvidíme,tak odpověd,ted to nevím...,byla jsem tam já,že..Ale komunikujeme pořád,ikdyž jezdí na víkendy,nedá mu to..Co vím,nesmím nic uspěchat,tlačit na něho a nechat volný průběh

Ivzez,nejspíš to tak bude..,nesmím spěchat,ale je to náročné.díky

janm-Díky vám moc,rrozumím.Ještě se tu zmíním až budu mít větší jasno.Ted se mezi náme něco děje ,ale musím vyčkat,až se ozve.Nic nevím,jen to,že můj dotaz třeba může být brzy bezpředmětný.sice postrádám logiku,ale neozval se,řešil něco z minula a dnes měl přijet.Ach jo

Tak snad to nebude už papiňák Ale možná že by to ještě nebyla tak velká rána, možná by to šlo slyšet jen ze Zlína do UH. Ale co jednou odejde, to jednou zase přijde a ještě lepčí

Neozvat se je také takové "krátkodobé řešení" možná ale také čeká že se třeba ozvete vy (i když měl-li přijet pak omluva je na jeho straně pokud slib nedodrží) tak aby jste na sebe nečekali vzájemně a nakonec nezavolal nikdo (vtip) No pokud se s vámi rozejde pak mimo důvody jež nikdo z nás nemůže znát tam může být i to co jsem psal, má obavu z toho co může nastat a tak možná zvolí "rychlejší bezpečnější schůdnější cestu" , byť vás to asi bude oba bolet také, ale možná méně než po vztahu delším kdy si již vztah plně připustí a přijme ho za svůj...

Anebo je to ještě "prostší" mohl zhodnotit svůj vztah k vám a zjistit že se z jeho strany nejedná zas až o tak "hluboký cit" a proto usoudil, že by bylo možná lepší vztah raději ukončit než v něm dále pokračovat a dávat vám synovi i sobě falešnou naději, neboť také platí že "citům neporučíš", člověk by i kolikrát "chtěl" ale pokud srdce říká NE, pak se s tím většinou musíme smířit i když se nám to třebas nelíbí

janm-Tak a nemáme co řešit..Bohužel se mi už neozval,důvod neznám.Poznání,že se neumí zachovat jako chlap,zřejmě nedokázal říct,že je konec.Asi v tom bude jiná žena,ikdyž tvrdil,že jede za bývalkou,vrátit ji věci,aby měl už od ní pokoj a pořád mu nevolala a vyjádřil se o ní nepěkně,že ho ponižovala a je svi..Nesedělo mě k němu nějak,že by nedokázal něco říct a tak jsem iměla strach,že se mu něco stalo a nakonec se ho obyčejně zeptala,.Nevidím v tom podlézavost.Napsala jsem že mi nemusí nic vysvětlovat a jestli je vpořádku,že zřejmě zpracovává něco nelehkého.Neodepsal.Nevěřím,že by si s ní něco začal,ikdyž určitě měla plán ho dostat.Možná se pere s tím faktem,že ona je mladá a nešlo by jim to a já v letech,asi ho to hodilo zpátky,nebo netuším,co se stalo.Kdo ví,třeba šlo ještě o jinou ženu.Přitom si plánoval,že hned ke mně přijede a pořád mluvil jak nám to funguje.Nerozumím ničemu.Asi jak jsem stará,tak jsem hloupá.Měl by jako chlap napsat a něco říct,ale to není,takže jsem o nic nepřišla,jen to hodně bolí..

ellen- To je mi líto, žel i tak to chodí, ať je to s ním jak chce, měl se alespoň ozvat a na "závěr" říci pár slov...Co se týká těch "bývalých" ze začátku je tam vždy nějaké riziko že změní názor a budou se chtít "vrátit" i kolikrát se tak děje, většinou je to proto, že si od toho nového, nové slibují jisté věci které se záhy "nevyplní" a jsou-li v pozici těch kdož vztah před tím ukončili mívají tendenci kontaktovat zpět bývalého a "vrátit se". Ta "jeho" předešlá mohla např. zjistit že ten její "nový" není tak "hodný" a nenechá si od ní "s.át" na hlavu, ale samozřejmě jeho odchod či jen odmlčení se od vás může mít i naprosto jiné důvody. To že jste se ho pokusila kontaktovat "VY" není nic špatného ba naopak pokud nic neřekne myslím že na to máte přímo "právo" vyzvat jej aby se k tomu vyjádřil řekl jak se situace má...Není zač se stydět a co si vyčítat, tak to prostě chodí...

Rozchod pokud tam o něco šlo většinou vždycky bolí, to je riziko každého začínajícího vztahu, je těžké přijmout že nic na tomto světě není věčné a ne každý vztah opravdu vydrží "až do smrti"

Aneb jak také řekl jeden velký učitel a lékař lidských duší Buddha " i ve smíchu jsou slzy".

janm-Tak ještě nová informace.Udělala jsem poslední pokus a napsala,že kdyby se někde zamiloval,nebo mi řekl,že už mě nechce vídat,že by mě to nebolelo tak,jako když neřekl nic.Přišla oodpověd,že je ještě v Praze a že probírají kamarádčiny milence a že přece jen jsou ještě pořád kamarádi a že se dnes bude vracet.Takže 5 dní probírají její milence a určitě spolu nespí že jo.No to určitě..Napsala jsem že jsem měla strach co s ním je.Vyjádřil se,že je v pohodě(no to věřím) a že jsem hodná,nemusím mít strach.Na otázku jestli se semnou chce dále vídat,klidně napíše,že určitě a že se mi ozve jak dojede domu.Neskutečné.Nj.chlapec,když chce mít 2 ženy,já jsem blíž,tak ev.obě ale nezvládá.Byl u ní a mě neřešil,že píši jestli se mu něco nestalo.Plně zaměstnán povídáním o milencích.Já snad lehnu.Vůbec ted nevím co bylo lepší jestli když nepsal a nebo ted co mi je jasné.Asi když to budu chtít ukončit,stačí mu říct,že jsem se do něho zamilovala a bude šmitec

Měla jsem představu o milenectví,že milenci jen spolu,jinak se tomu říká promiskuita.

To jistě nenavozuje,tak to na začátku bylo,ale pak jsem mu řekla,že to beru jinak a dávali jsme si víc,trávili čas i jinak

Ale on s tím souhlasil,dostal šanci,že mu můžu dát víc,když tam bude více emocí ,citu.Ale do hranic nároků na sebe.

jo,jo,něco na tom bude.díky

ellen - No to víte, dnes je taková doba, vím že je docela běžné, že "bývalí" spolu neustále udržují kontakt přičemž mají již vztah např. "nový" ve kterém ale hodlají dále pokračovat, je to zajímavé ale dnes je poměrně časté že on nebo ona mají spoustu "blízkých kamarádů" + nějakého stálejšího partnera spíše než jako tomu bylo dříve tzn. on+ona a kolem více méně "vzduchoprázdno". Neříkám že je to dobré, neříkám že je to špatné tak to prostě často dnes je...

Jinak co se týká těch "kamarádek", kamarádka (kamarád) je dnes "široký pojem", sám mám dá se říct "velmi blízké kamarádky" sem tam chodíme "posedět" a ačkoli se to navenek tak může jevit nespíme spolu, je ale prakticky "nemožné" někomu "dokázat" že tomu tak skutečně je, to prostě není možné...

Čili je možné že spolu spali, je možné že spolu nespali, to těžko zjistíte a pokud to máte "na volno" tzn. nic jste si neslíbili pak na to vlastně asi ani nemáte nárok a on na vás také ne...Jediné jak k tomu přistoupit je zachovat si "neutrální postoj" (i když je to těžké) neboť máte jedinou jistotu a to "že to nevíte" to neznamená ANO, neznamená to NE. Leda že by jste to "tlačila" aby to bylo více "závazné" ("jsem do tebe zamilovaná a chci víc") ale jak sama tušíte je zde riziko že přijdete i o to "málo" co mezi sebou máte nyní...

Stále ale existují i lidé kteří jsou v mileneckých vztazích a vztazích vůbec "konzervativnější" kteří jich najednou nemají více čili že "nestřídají" osobně jsem také blíže tomu "tradičnímu pojetí" neboť ono mít rozehráto více vztahů působí zmatek jak po stránce psychické sociální tak také je nemalým zdravotním rizikem, což vše dohromady "více štěstí většinou nepřinese." Tohle si ale každý musí přebrat sám a dle toho se zařídit. Ve vašem případě by možná stačilo na začátku vznést podmínku vašeho "pouze" mileneckého vztahu a to "věrnost" tzn. že hledáte milence který by po čas trvání vašeho vztahu neudržoval žádné další intimní styky s jinými čili "tradiční pojetí", ovšem tam již hned od počátku musíte počítat s tím že možná o ty o které by jste i dost stála přijdete než najdete "toho" svého což se ale také nemusí povést nikdy...

Asi vám rozumím. Ale zase, proč tohle tak řešit? Proč přemýšlet co bude nebo nebuce?! Užívejte si každé krásné chvilky a neřešte! Nic neřešte! Ani kvasnice na svatební koláč, ani černé stuhy na věnec! Zklidněte se poděkujte osudu , že vám to dovolil. Oprostěte se všech obav a otázek a stracu a nejistoty. Jen přijímejte a užívejte si! ​ Hodně štěstí!

Děkuji.Snažím se to právě si uvědomit.Já jsem už dlouho nic tak hezkého nezažila,tak to proto asi nezvládám.Musím to nechat osudu a plynout,ale cloume to semnou všelijak.Asi se bojím že to za chvíli zkončí,nevím..Známe se měsíc a je nám strašně dobře..jen on pořád pamatuje na zadní vrátka.proč o tom mluví,má to taky nechat být,přece mi nemůže zakázat se zamilovat,následky si ponesu sama.A ví,že to riziko je.

kapka-Děkuji,moc hezky jste to napsala,v postatě to cítím stejně,jen nějak nezvládám,když bylo dlouho zle.

Souhlasím s "kapkou", jen bych dodala, že pokud by byl Váš partnerstejné věkové kategorie, jako Vy, taky by to nemuselo dopadnout dobře. Dále mě napadá, není třeba ženatý? Jinak, existují spokojené páry, které se ani po dvaceti letech nerozešly a věkový rozdíl mají stejný. Stává se to. Ale Váš vztah je v začátcích, to vztahy bývají nejúžasnější, nevíte, jak to bude, až si zevšedníte a k tomu musí zákonitě jednou dojít. Taky to můžete být Vy, kdo se s ním rozejde, až poznáte i jeho neg. stránky. Třeba se Vám něčím zprotiví, i když si to dnes neumíte představit. Když se ho zeptáte, jestli se do Vás tak trošku nezamiloval, že máte někdy takový dojem a on řekne ano, tak co tím, kromě krásného pocitu, získáte za jistotu? Jednou ta zamilovanost přejde, většinou do 2 let (podle odborníků) a pak bude stejně záležet na té hloubce vztahu.

Blesik-Né,není určitě ženatý,ani nemá žádnou jinou..Ani se ho neptám,jestli je zamilovaný..Jen jsem zmínila,že jakto,že si dokážeme dávat přece jen více citu,přesto,že nejsme zamilovaní,jakto,že to funguje a poznamenala jsem,že bych většinou žádnému milenci před tím nedokázala dát,co dávám,že to nechápu..No přece mu nevybalím,že jsem se už bohužel zamilovala.Né sice naplno,mám pořád na paměti zadní vrátka,ale lítám v tom pěkně.Neodpověděl mi tak nějak na to,jen přemýšlel..Já se bojím,že když mu vybalím,že jsem se zamilovala,tak se zasekne a nebude vědět co s tím..Jednou mi řřekl,kdyby se to stalo,že by nevěděl co s tím a že by mě přece tady nemohl nechat jen tak odejít.Tuhle mi zas říkal,že přijede i v nevhodný čas,abych věděla,že za mnou nejezdí,jen kvůli sexu..Jo,kdybych cítila opravdu,že se zamiloval,tak už bych to na uzdě neudržela a přišlo by to naplno.Jinak také vím,že většinou co na partnerovi ze začátku hodně imponuje,stává se pak protivným,tak to v životě chodí a nic si nemaluji napořád..Co bych získala tím,kdyby se zamiloval,když mi ted vlastně až tak nic od něho nechybí.No konečně bych ze sebe mohla pustit,co přidušuji,připadám si tak trochu jako papinák.

Nó, pěkně si to Elis barvíte až ten papiňák jednou bouchne, ale ne ten co si myslíte, to bude prozření Ale jo, je Vám teď fajn, tak si to užívejte. Jen bych si spíš nechal ty zadní vrátka hódně otevřené, aby to pak tolik nebolelo.. Ono v pozdějším věku to člověk přece jen hůř nese a dýl se oklepává a zanechává to dýl psychické následky.

Kene,díky,to víte že rozumím....Jinak toho se právě bojím,že mě to jednou semele.Už mám bohužel za sebou těžký rozchod,s podrazem jak Brno a zanechal těžké následky,kterých se už asi nezbavím,rozchod po více letech.Přesto zase blbnu a chce se mi explodovat

jedubabička-Dobře nebudu tomu říkat zamilovanost,ale kladná emoce,kterých asi máme víc.Musí si to člověk umět pojmenovat.Díky

Ellen - Tím, že se nás ptáte, se chováte, jako byste četla detektivku a na začátku si přečetla, jak to dopadne. Copak se chcete dobrovolně ochudit o to skvělé napětí, které vztah provází? Užívejte si svého štěstíčka dokud to jde a věřte, že to dopadne dobře. A kdyby nedopadlo, ono Vám nezbyde stejně nic jiného, než to rozchodit. Tak si to nekažte pochybnostmi už teď. Možná se zamiluje, nebo zamiloval, aniž by chtěl. A i kdyby ne, tak vztah na základě dobrého přátelství okořeněný sexem, může patřit k těm lepším a možná i stabilnějším. Ponechává totiž iluzi svobody, nezávaznosti, která může být navždy.

Snažím se to pochopit, ale něco mi tam chybí. Smím se zeptat, Vy ani jeden nemáte děti? Třeba by on chtěl rodinu a cítí, že ač si spolu rozumíte, tak něco už nepřipadá v úvahu. - Mám obavy, že jestli on ucítí Vaši citovou závislost na něm, že bude couvat. Každopádně buďte ráda, že jste mohla zažít něco takového. I když to byl jediný měsíc, tak to stálo za to! Někdo nezažije nic.