Jak na med z pampelišek

Dajko, souhlasím. I když si děláme domácí marmelády a džemy, tak přece je nám všem jasné, že těch vitamínů v nich moc nezůstane po tepelném zpracování. proto se snažíme vařit co nejkratší dobu, ale u vitamínu C je to jedno, ten mizí už přístupem vzduchu. Ale jsou tam vlákniny a hlavně si je děláme doma s láskou, bez barviv a dalších konzervantů. proto také džemy a marmelády doma dělám. Ale tenhle pseudo-med z pampelišek teda ne. To si raději koupím pravý med od včelaře. Pampeliška přece nemá žádné pektiny které přirozeně želírují, takže to zhoustnutí udělá jenom cukr a musí ho být hodně a musí se to vařit tak dlouho, až se hodně vody odpaří, pak je to ale příšerně sladké a vůbec nic kromě hrozné spousty cukru v tom není. Nebo se do toho musí přidat pektol, jako do marmelády. Pak to je trochu hustší, ale s medem to nemá vůbec nic společného. Je to ale už několik let taková móda. Ten pampeliškový med.

Ovšem složení má z 95% shodné ..

653543, Tohle se mi teda moc líbilo. A vůbec nebudu překvapená, že se to v přesném znění za nějaký čas objeví na internetu jako absolutně nejlepší návod jak udělat pampeliškový med. A bude to převzato a uváděno jako starodávný recept jedné zapomenuté bylinkářky. To je totiž ta úžasná moc internetového šíření různých zpráv a nápadů.

A kropení vlásků medem, to je teda opravdu ta pověstná třešnička na dortu...Fakt dobrý!

@suzymon - já bych toto zase s takovým přesvědčením netvrdila. Jen barvivo... To je jako tvrdit, že když budu vařit vývar z kuřete, tak tam už není nic dobrého. Jen špinavá voda.

Když už se budeme bavit o tom, co to (med co není med) obsahuje, tak tedy barvivo. Přírodní aroma - už to je v dnešní době velké plus, nemyslíte? A minerální látky - ty se varem nezničí. Vitamín C určitě ne, proto se při nachlazení používá tento nemed spolu s citronem.

V porovnání s medem včelím to není žádná "topovka", ale dělat z toho obarvenou sladkou vodu, tak to fakt ne. M.

@dajka

@suzymon - - přesně takhle vznikají fámy. Já netvrdím, že jakékoliv vitamíny (C) tam jsou. Píšu: barvivo, aroma a minerální látky. (O tom se snad přít nebudeme.) Vitamin C určitě ne! Nepodsouvejte mi něco co netvrdím.

A chuť i vůni, tu tedy tento výtvor má. To nelze popřít.

A ano, mohu to přirovnávat k masovému vývaru. Protože jde o naprosto stejnou úpravu vařením ve vodě.

Dále netvrdím, že je to léčivá bomba, takže zmiňovat se, že je lepší chroustat syrové pampelišky, je zbytečné. V tom s vámi souhlasím. Ovšem čaj si kořeny neosladím, že? Proto je tato úprava poměrně rozšířená. Prostě si uděláte sirup s přírodní složkou, která voní i chutná skvěle. To, že někdo tvrdí (pozor, já ne!), že je to léčivé, tak mu to neberu.

O citronu jsem se zmiňovala. Ano. Že se dává do čaje. Nevěřím, že po vymačkání citronu do čaje nic nezbyde. Céčko je náchylné na vysokou teplotu a oxidaci. Pokud vlažný čaj (doufám že víte, že horký čaj se nepije!) vypiju zhruba do pěti minut, můžu s klidným svědomím říct, že nějaké vitamíny jsem do sebe dostala. Ale co, každej máme svou víru, že?

Citron se tam dává kvůli kyselině citronové, ne kvůli vitamínu C, jak správně píše Suzymon. A kyselinu citronovou je lepší tam dát "chemickou" z pytlíku, je tam aspoň nějaká jistota množství. Dává se tam kvůli potřebě kyselého prostředí při hydrolýze sacharózy na glukózu a fruktózu. Pampeliškový "med" není roztok sacharózy. Je to vlastně ten populární glukózo-fruktózový sirup.

Mona jestli tvrdíte, že se vitamín C varem nezničí, tak nemá smysl polemizovat. Při chřipce se sice do čaje cirton mačká, ale než ho vypijete, tak je úplně fuč. Je to jenom kyselé a pocit že pijete něco léčivého. Jinak v tom čaji rozhodně žádný vitamín C už není. Ale je to Váš názor. Já mám jiný.

A přirovnávat tohle k vývaru z masa, tak to už vůbec nechápu. Nezlobte se na mne. To je přece o něčem úplně jiném. Z masa a kostí získáváme tu specifickou chuť, ale z květů pampelišek žádnou chuť nedostanete. Jsou zdravé, mladé a čerstvé lísky třeba do salátu. Dále se jedí stvoly a hlavně kořen. Teda pokud chceme využít léčivé účinky pampelišky. Z květů se dělá sirup, ale ten se nemá vařit, ale má se nechat dlouho táhnout, odpařovat tekutinu. A aby byl trochu hustší, musí se do něho nakrájet citron, ten má pektiny. Přesné poměry neznám, ale lze to nalézt.

Jen pro doplnění - účinek čaje s citrónem je pověra. Citrón je v něm k ničemu, jen dráždí. A vitamínu C je v něm i za studena asi jako v kedlubně ..

Když už jste použila jednu větu z tohoto článku, mohla jste dodat i zbytek. Nakonec každý si může blahodárné účinky pampelišky a to jak je vyžívat, dohledat sám. Je to strašně jednoduché.

Jakého článku?

Máte ho zkopírovaný v mé odpovědi o trochu výš. Je tam doslovně opsaná jedna věta té autorky. Ale dál už jste pokračovala slovy svými. Proto jsem špatně pochopila tu větu o vitamínu C. To se někdy stává a není třeba kvůli tomu tlouct hlavou do zdi. Berte to s nadhledem. A raději opravdu dodejte ten Váš recept. Sama si ho ráda přečtu a dokonce i zkusím udělat přesně podle návodu. Pokud se opravdu povede tak jak říkáte a nebude v něm přehnané množství toho cukru a žádné chemikálie, tak Vám to po pravdě napíši. Pampelišek mám každým rokem dost a času mám také dost. A navíc ráda experimentuji.

" A minerální látky - ty se varem nezničí. Vitamín C určitě ne, proto se při nachlazení používá tento nemed spolu s citronem."

Jde o tuto větu, máte to nahoře, i s tou pomlčkou.

Ještě doplním zdroj.

bylinkyprovsechny.cz/...

Magon, povedl se ti, protože jste tam dali hodně toho cukru. A proto také ty krystaly. Ale bylo to žluté a táhlo se to jako med, viď. Samozřejmě souhlas s tím co popisuješ. Děsná doba, všechno zapatlané...

U nás pampelišky nijak zvlášť nevoní ani čerstvě utržené, natož uvařené. Chuť mají hořkou. Ale asi jsou jinde natolik aromatické, že ovoní dokonce i jablka. Kdybych to nikdy nedělala, tak budu mlčet. Ale dělala jsem to a žádné výrazné aroma to nemělo, nemohlo mít, není z čeho to aroma vypáčit. Není to vonná bylina. Je to hořká bylina.

Suzy, Ty sis asi nikdy ke kvetoucí pampelišce nepřivoněla, viď? Zkus to někdy, krásně voní, není to sice silná vůně jako u konvalinek, ale voní. A někdy si dej na prst trochu nektaru a olízni. Je to výborné - voňavé. Ale Ty ses rozhodla "med" z pampelišek zatratit a poslat do pekel, viď?

Sebod, nezlob se ale nevoní. Teď jsem šla na zahradu a schválně dvě pěkně rozkvetlé utrhla. Nevoní, ani když jsem ji prsty rozemnula. Dokonce jsem jeden květ rozkousala. Květ hořký není, ale nemá absolutně žádnou chuť, snad po chvilce lehounce sladkohořký, ale velmi nevýrazný. Snědla jsem i stonek. Tam je hořká chuť o poznání silnější, ale není nepříjemná. Myslím že mne znáš už natolik dobře, že o mně víš, bych klidně přiznala svůj omyl, pokud by tomu tak bylo. V tomto případě bys měla teď jít na zahradu Ty a udělat to co já. A jestli budeš upřímná, potvrdíš má slova.

V žádném případě jsem na pampelišku jako takovou nezanevřela, ale na tu patlanici nazývanou "med" ano. A není v tom nic a jestli ano, tak v minimálním množství a bude tam díky tomu cukru určitě víc škodlivého, než zdravého. Ale rozhodně tam nemůže být cítit výrazná vůně takovým způsobem, že by člověk který by ochutnal, měl zavázané oči a nevěděl o co jde, s určitostí poznal pampeliškový med. Řekl by že to nějaký sladký sirup, ale nemohl by určit z čeho. Ani neexistuje žádná umělá tresť s vůní pampelišky, protože pampeliška prostě nevoní. Leda tak pro kapry jako návnada, protože kapři mají rádi nahořklou chuť té pampelišky.

Pampeliška mimo jiné obsahuje hořčiny a ty jsou opravdu blahodárné. Zejména v těch kořenech, ale musí se upravit.

Ne, rýmu nemám a už jsem neměla asi dvacet let.

A žluté nosy to je normální jev, je to od pylu. To nediskutuji, jen tu vůni. Nakonec pampelišky rostou všude a každý může udělat vlastní zkušenost. Ale co opravdu voní, tak to jsou květy černého bezu, rovněž žlutý nos je normální jev a nejenom ten. Tak sirup z květů černého bezu opravdu velmi silně voní a navíc moc příjemně. Tak kdyby se udělal med z těchto květů, pak by měl vlastnosti o kterých píšeš. Klidně by ovoněl buchty, jablka a jiné...

Suzy, já nemusím chodit na zahradu, abych si něco objasnila. Miluji pampelišky, takže kdykoliv kvetou, tak si jich natrhám kytičku a s dětmi k nim voníme, až máme žluté nosy. No, třeba máš rýmu, nebo Ti prostě pampeliška nevoní

Tak teď musím nesouhlasit. PAMPELIŠKY SKUTEČNĚ VONÍ! Není to vůně nijak třeskutá (nesrovnávej s bezem), ale je velmi jemná a příjemná. Ale je možné, že ne každý to cítí (například kuřáci).

Já se též připojím - mně pampelišky rovněž voní a voní mi i ten "med". Jinak ho ovšem mírně řečeno nemám ráda, protože je to samý cukr. Nechutnalo mi to ani v dětství.