Silikonový nebo dřevěný vál?

Cokoliv, jen ne silikon. Už takhle máme kolem sebe tuny jedů, tak proč si je ještě dobrovolně přidávat. Doma jsem všechno podobný zakázal. Sehnat dobrou kameninovou bábovku nebylo snadný ani levný, ale podařilo se a spokojenost maximální.

Tak já mám oba dva. Dřevěný normálně na stole umeju houbičkou a hadříkem bez problémů a pak ho uložím. Samozřejmě že ho musím dávat do skříňky. Silikonový se dá srolovat, ale skoro ho nepoužívám. Nevím proč. Nějak mi pořád vyhovuje ten dřevěný víc. A největší sranda je, že většinou vytáhnu napřed ten dřevěný a na ten dám ten silikonový. Ale já jsem ze starší školy. Do myčky ho teda nedávám, protože to není praktické a přijde mi, že daleko snadněji umeju ten dřevěný.

Podle vzoru své maminky jsem měla na začátku manželství dvěvěný vál, avšak nebyla jsem z něho ani trochu nadšená, všude se mi pletl, až jsem jednoho dne usoudila, že je to pro mne zbytečný krám do kuchyně. Pracuji s těstem přímo na pracovní ploše, samozřejmě na krájení a řezání mám prkénka, na pečino dřevěné a na maso a zeleninu umělá prkénka.

Za mně jednoznačně vyhrává silikonový, i když jsem taky ze starý školy. Neujíždí, snadno se opláchne v dřezu a je dostatečně veliký. A že se na něm nedá krájet? Není určený ke krájení, ale k válení, proto v ál. Na krájení jsou různá "prkánka" i plastová. Nejraději mám ta, co se dají ohnout do žlábku a vysypat z nich obsah do hrnce, bez trouseni po okolí. Stojí mi na lince u zdi a snadno si ho dám i na ten silikon, pokud budu chtít. Dřevěný vál dostaly děti na práci s plastelínou.

Proč nemít oba dva? Každý je vhodný na něco jiného.

Já mám dřevěný, velký, mám ho kde mít, nemám nouzi o prostor. Pokud pracuji s nožem, nebojím se o proříznutí, je pevný, neklouže po stole /zaklíněné hrany/, takže práce s hutným těstem je bez problémů /chleba, vánočky, mazance/. Po práci ho venku na zahradě obouchám, oškrábu a v koupelně ve vaně nejdříve osprchuji studenou vodou, a poté teplou vydrbu houbičkou. Dávám minimum jaru a poté ho osprchuji pořádně čistou, horkou vodou, kdy též používám houbičku, aby se všechen jar dostal pryč. Mám tento vál po mé mamce, která již zemřela a vál je pořád pěkný a světlý, není žádný nános mastnoty.

Pokud nemáte tuto možnost, hlavně skladování, asi volte ten silikonový a používejte ke krájení těsta umělohmotné přípravky k tomu přizpůsobené /takové kartičky obdélníkové, nebo jiné pomůcky, ptejte se v Tescomě, domácích potřebách, jistě se to bude prodávat/

Práce s potravinami přímo na kuchyňské lince nepovažuji za hygienické. Leda v potravinářském provozu na nerezovém pultu.

Každopádně ty války silikonové jsou strašně malé 60 krát 40. Válek s měřítky je ale velmi šikovný.

Zkuste na něm udělat vánočku.

Ale vše záleží na Vás, jak velkou máte rodinu, kolik pečete případně vaříte, zavařujete, hlávkové zelí do miš mašu. Jestli si někdy děláte sulc a tlačenku. Na vále se velice dobře dělají knedlíky, jak bramborové, tak houskové, šišky tam na něm dobře kynou, než je hodíte do vody. Je otázka, kdo se dnes s knedlíky dělá? Vzhledem k tomu, kolik stojí pytlík hrubé mouky a kvasnice, tak domácí knedlík vyjde jako naprosto levná záležitost. Až budete počítat po Novém roce každou korunu, kdy se v obchodech potraviny opět razantně zdraží, vzpomeňte na naše babičky a matky, které musely vystačit s málem a musely nakrmit své rodiny. A jejich vlastní práce při výrobě pokrmů byl právě ten hlavní příspěvek do rozpočtu. Nešlo se a nekoupilo se, nebyla ta možnost, a i když nyní tu možnost máme, tak si ji zaplatíme. Ale domácí je domácí, víte, co jste si tam dali. Teď jenom, jak budou mladé ženušky chtít se postavit k plotně. Nebo mladí mužové .

Každý materiál má své i proti.

Jsem velice spokojená se silikonovým. Je lehký, skladný a minimálně podsypávám moukou, těsto se nepřilepuje. Dřevěný jsem už vyřadila.

Podle toho na co. Na krájení zeleniny, porcování masa, atd jedině dřevěný vál. Suroviny po něm nekloužou, netupí to nože, a nejde to proříznout, jako ten silocon. Potom ovšem existují ještě vály z nějakého teflonu, nebo z čeho, taková bílá tvrdá hmota to je. Dnes se s nimi nahrazuje dříví v provozovnách. Ten se lépe udržuje čistý, lépe se desinfikuje. Na skladování je to to samé jako ten dřevěný. To o těch škvírách nechám bez poznámky, kuchyň by měla být čistá, i tam, kam se strká ten vál. Silikonový, takový ten měkký-rolovací, si neumím představit, jak na něm krájím cibuli nebo třeba tvrdý celer. Asi by byl brzy jak řešeto. Podle mně je k ničemu.

Na zadělávání a hlavně hnětení je vál zbytečný. Nejlíp je hníst těsto přímo na kuchyňské desce. Neujíždí, je absolutně rovná, nemá žádné spáry, těsto na ni nelepí, když je dobře namíchané..

Já volím silikonový vál. Nelepí se na něm těsto, nemusí se tak posypávat. Snadněji se udržuje a také snadněji se skladuje.

Za mně taky silikonový,lepší údržba,skladný,nelepí se na něm těsto...v Globusu za 299,-

Nemám ráda plastové věci.Naopak miluji přírodní dřevo,kámen kamenina proutí..atd.Takže za mne dřevěný.

Mám krásný velký.A uložení mám ho zastrčený vedle lednice.Ničemu a nikomu tam nepřekáží.

v dnešní době určitě silikonový vál, jednak je skladnější - smotáš a dáš kamkoliv a lépe se umývá, je to přece jen umělá plocha, do dřeva ti všechno zaleze a zůstává ve sparách

Nevařím, manželka má dva silikonové, dřevěný jen vyjímečně, pokud nestačí silikonový.

salám u řezníka v igelitu,kuchyně v silikonu,podprdy napěchované silikonem.sbohem zdravý rozume.