Nejste přihlášen/a.
popřemýšlejte jestli náhodou nevedete monolog, snažte se změnit přístup a chtít od toho druhého (zde mámy) slyšet její stanovisko ke každé vaší myšlence a to stanovisko důkladně prozkoumat ještě než ho hned zavrhnu.
pokud druhého více zapojíte, dočkáte se mnohem užitečnějšího rozhovoru a větší pozornosti druhého
Musíte to vydržet! To stejné jsem měla já se svou mamkou, bylo mi to líto, ale to je povahový rys. Nějaké domluvy nepomůžou - ten člověk to prostě nechápe. Když mamka kecala, snažila jsem se vypínat, třeba jsem přemýšlela, co budu zítra dělat a tak. Třeba si vzpomínám, jak jsem jednou přijela z dvoudenního školního výletu, moc se mi tam líbilo, plna dojmů jsem začala mamce vykládat a ona mě nenechala ani domluvit první větu a začala nějakýma hrozně důležitýma novinkama z práce...Myslíte, že malou holku zajímala nějaká Heda, co se rozvádí? No, na starý kolena jsem zjistila, že tento rys mají obecně lidi s komplexem méněcennosti, kteří chtějí, aby si jich někdo všiml.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.