Je normální oslovovat se zdrobněle?

Je to miloučke, ale stydlini to nezvladaji

Já si myslím, že je to každého věc. Jak nám, každému z nás vadí, že nás někdo pozoruje a kritizuje, pak bychom měli být k ostatním stejně tolerantní, jak vyžadujeme k sobě. Komu takové oslovení vadí, ted se ohradí. A ostatním do toho nic není. Co nechceš sám, nečiň druhému!

Přijde mi to tedy poněkud střeleném ale rozhodně ne nějak urážlivé. Pokud to oslovenému nějak zásedně nevadí, nevidím problém

Ono to vadí tomu manželovi

u některých lidí je to naprosto normální, proč ne?! ...

Pokud mě tak oslovuje někdo blízký, je to v pořádku. Když mě tak osloví někdo cizí, je to nehorázná drzost. Když například zaslechnu z televize, jak jakási "vědma" oslovuje zcela neznámou volající ženu "moje zlatíčko", otvírá se mi kudla v kapse a ona vědma má štěstí, že se skrz TV nedá rozbít tlama . Tedy ne, že bych tyhle pořady sledoval, ale občas se tomu nevyhnu.

No, mezi dospělýma je to lehce přislazené. Ale asi bych se dost podivila, kdyby mému muži říkala kolegyně Venoušku. V případě, že tak muž osloví ženu, tak mi to zas tak divné nepřipadne. Říkají jí tak na pracovišti ženské, tak i on.

Po nástupu do naší stavební firmy jsem byla zpočátku překvapená, jak se naši dělníci i šéfové oslovují mezi sebou , to je samé " Zdeněčku, Mirďoušku, Mirečku, Pavlíku, Alí, Pepí, Marečku (pro Mariana) " časem jsem si zvykla a používám tato oslovení pro ně též. Na druhou stranu , když je nějaký problém, něco se po..., tak se všude linou výrazy, které jsem skoro ani neznala

Setkávlám se s tím často a nic divného na tom nevidím. Zdrobněle mne oslovuje mnoho lidí, ale i já zdrobněliny používám pro své milé kamarádky. Někdy tím člověk vyjadřujeme poděkování, např. v zájmovém kroužku nám kolegyně pro všechny uvaří kávu a my říkáme: děkujeme Věruško, jsi náš poklad. Dlouholetý kamarád mi celé roky říká jenom Janinko, asi podle knížky Broučci, jsem ale babka

Vžtdyť je to Vaše manželka, tak už byste mohl být zvyklý na její způsob řeči. Nebo s tím začala až teď u toho Lubíka? Tak to bych asi zpozorněla. Jinak mi teda tohle vůbec nevadí. A navíc, všimla jsem si, že někdy to docela i sedne. Mně také někdy kamarádi osloví zdrobněle, ale je fakt, že znám jednoho, kterému bych za to klidně ihned vrazila facku, protože to je pěknej podvraťák falešnej... Ale jelikož jsem nad věcí, tak si pomyslím své a jdu.

Suzynko, nechtel bych byt tvuj nepritel , ona v tom zdrobnelem osloveni byva casto take ironie nadrazenosti, nejen pritulna lichotka nebo vyjadreni kamaradske prizne, takze muzes zdrobnelinou jmena treba pocastovat nepritele a tim ho hezky vytocit

To je právě to. Toho chlapa ráda nemám, a dobře vím, že se mne snaží vytočit. Jenomže to je vedle jak ta jedle, vůbec nereaguji, odpovím stroze "nazdar" a nevšímám si ho. Vytočený a zklamaný je on a proto se pořád lísá a snaží se vetřít i jinými způsoby které na mne nezabírají. Ti ostatní co vůči mé osobě používají zdroběliny jsou ověření přátelé a tak mi to nevadí. A pak, nepoužívají je pokaždé, jenom v určitých chvílích. Většinou když ode mne něco potřebují, tak mne chtějí obměkčit. Někdy se jim to podaří, někdy ne. A jim to nevadí, protože mě znají.