Co koupit vnučce k Vánocům?

Co nějakej dětskej výukovej notebook nebo tablet? Děti to baví, uči se přitom a některý jsou i s výukou cizích jazyků, pořídí se do tisícovky...

Dobrý den, co třeba kolo - nebo nástroj pro jakýkoliv jiný sport, se kterým by dítě mohlo začít (asi byste se měla poradit s rodiči), třeba tyčku pro mažoretky, nebo lyže. Nebo by nemusely být špatné výtvarné potřeby.

Kolo, koloběžku, lyže, bazének, to vše má

Co třeba čepici, šálu, sluneční brýle. Tím nic nezkazíte. A nějakým pěkným tričkem s obrázkem taky ne, dětskou peněženkou na krk, kabelkou.

Nezkazím, ale je to zbytečnost, když to má

Čekám desáté vnouče, víte jak mně je před vánocema? I když 4 z nich jsem "vyženila", tak pro všechny jsem darovací babička. Naposled jsem to řešila knížkama. Podobně staré holčičce jsem dala knihu ze skládanek puzzle ke každé pohádce , taky dostala tabuli na psaní křídou. Naštěstí ti starší už mají svoje koníčky, tak jednomu model letadla na slepování, foukací harmoniku, druhému balon na basket, třetímu sadu rydel, cyklistický dres, plavecké brýle, plavacího hada jako nadlehčovací pomůcku , dalšímu šachy, jinému elektrickou násobilku, dalšímu křečka, zavírací plastové pískoviště / nakonec to byl bazének/, malou flétnu - od čtyř už se dá učit, pořádné barvy a štětce, vtipnou deskovou hru..

Dobrý den, jak to zvládáte finančně? Jsem na to sama ,důchod necelých 10 000, 6 vnoučat a co nadělit a hlavně za kolik?Sice jsem to hodně omezila, ale stejně mi to dělá starost.

balzarko, obdivuji vás, že si s tolika dárkami dáte takovou práci. Moje babičky to vyřeší penězema, a maj klid, takže to zůstává na nás rodičích a to je pak peklo, děti si rychle spočítají kolik tisícovek vlastně dostanou od příbuzenstva a pak čekaj jestli to tak skutečně je pod stromečkem. Nelíbí se mi to, ale babičky mají tisíc výmluv. Když dříve naše starší děti před dvaceti lety dostávaly maximálně stovky, tak to ještě šlo, ale ted?

Takže něco neobvyklého, co udělá radost. Například sáňky a doufat, že bude sníh a že máte někde vhodný kopec pro sáňkování. Nebo někde koupit nebo nechat někým šikovným vyrobit krmítko pro ptáky, společně ho můžete pověsit nebo dát na tyčku na zahrádce a společně chodit ptáčky krmit a dívat se na ně, případně koupit knížku o ptáčcích, aby je vnučka mohla vidět i na obrázku. Pěkný kobereček k postýlce. Knížku pohádek pro děti a hned jí můžete při každé návštěvě nějakou pohádku číst a pak ji společně vyprávět panekám nebo medvídkovi. Uvidíte, jakou mají malé děti paměť a jak samy spustí. Reflexní vestičku nebo reflexní kšandičky pro vycházky při snížené viditelnosti - zimě sluníčko zapadá už v 16 hodin a i děti mají mít mít reflexní prvky, stejně jako dospělí, aby byly vidět. Nebo jasně zeleného kulicha s reflexní barvou a ouškama, aby to byla legrace. Atd...

Když byla vnoučata takto malá, koupili jsme malou dětskou kuchynku a malou dílničku, tak velké to bylo cca pro tří až čtyři roky, obsahovalo kuch, linku, ponk, docela to bylo funkční, ale bezpečné...to už je pár let, co jsme to kupovali. V kuchynce byly různé spotřebice i v dílně náčiní, děti hned začaly pracovat

Dobrý den, ty kamenné prodejny-hračkářství (ale i obchoďáky typu Tesco) mají vždy Vánoční katalog (plný obrázků hraček i s cenami), tak to s vnučkou projděte, určitě holčičku něco zaujme. Obchody se jmenují např. Dráčik, Sparkys/HM Studio, Pompo, Bambule aj.

Naše děti pak vystřižené obrázky s konkrétními hračkami nalepily na papír, nakreslily tam obrázky a to byl dopis Ježíškovi, ať Ježíšek sám vybere, co se mu bude líbit

Problém u nás je, že sice děti psaly dopis Ježíškovi, ovšem podle obou babiček a švagra prý také "mají všechno", vůbec nikdo z nich na ta přání nehleděl (prý že to jsou blbosti, nevkusnosti, nebo že s Legem si prý nikdo nehraje apod.) a tak pokaždé obdrží nějaký "hodnotný dárek" (posledně dřevěné kuželky, přitom již dvoje mají...nebo kovové sáně přičemž máme dvoje boby a jedny dřevěné sáně atd - vždy je to objemnějśi werk, který si NIKDO nepřál a jen překáží (nebo se to ani nedá zprovoznit - díly do sebe nepasují např. čínské noname napodobeniny vkládačky Quercetti, nebo na tom nejde regulovat hlasitost-čínské noname "tablet" co hraje 1 příšernou melodii a obrázek na papíru jezdí dokola), ale takový dárce pochopitelně vyžaduje, aby děti (slušně vychované) "projevily radost" a je nutno jásat a sehrát radostnou scénku, která je akorát přetvářkou. Vrcholem bylo - to byly dceři 4 roky - rozbalovala dárky a první 3 byly ty "nevyžádané" (panna s vaničkou, puzzle a ještě něco) a tak se chudinka přede všemi rozplakala, že její dopis Ježíškovi nepřišel. Podotýkám, že se ani nedá říct, že babičky vyberou levné věci a děti si napíší o drahé - tak to není, spíš u té starší generace (v naší rodině osoby nad 70 let) je pocit, že vědí vše nejlíp a když koupí 5 kusů něčeho (na aukru), je to "větší trhák" než jedno Lego za 170,- Kč. A my pak sháníme to z Ježíškova dopisu, protože když dítě si přeje konkrétní panenku nebo Transformera (autíčko), tak mu to rádi obstaráme, navíc to děti znají třeba ze školky a opravdu po tom touží a pak si s tím i denodenně hrají, nejsou to žádní rozežranci kteří si píší o "hodinky s vodotryskem"...je mi z toho smutno

Liduško, v každém katalogu jsou zastoupeny i levnější položky do těch řekněme 200,-Kč (o které si naše děti píší "směrem k babičkám") mám oba před sebou, ale nejraději kupuji v Dráčiku, neboť tam mají zastoupeny i výrobce, které v těch ostatních krámech nevedou (např. anglické) Samozřejmě chápu, že z důchodu dítěti nekoupí např. kolo, lyže - ani to po nich nikdo nikdy nežádal. Víte, naše děti jsou jedinými vnoučaty v obou rodinách a není to prostě o penězích, jako o tom ukázat nám a našim dětem, že máme pitomý vkus, jsme prý zavaleni "konzumem", že oni lépe vědí co je vhodné a sami to vyberou apod. Jenže JÁ jsem pak nucená se dívat, jak je dítě zklamané nad nefunkční čínskou stavebnicí (která má návod neodpovídající obsahu krabice), rozpraskaným bagrem s ostrými hranami nebo koukat ve skříni na závěsnou zahradní houpačku (kterou si asi máme navrtat do futer?!) nebo látkový "pokojový" stan pořadové číslo 5. Zase mám obavy to dát pryč, když se na to při návštěve nedejbože zeptají (i když ty kovové sáňky šly z domu za 14 dní - jely jen na velmi uježděnem sněhu a sedátko bylo z dřevěných prkének které byly ale namontované podélně, tedy dítě za jízdy/tažení ujíždělo jakoby dozadu...). Achjo A Mimoni - to ty naše babičky fakt nikdy neslyšely

Ze zkušenosti vím, že děti mají hrozně rády prostorová leporela (takové ty rozkládací knížky, ze kterých vystupují protorově poskládané části). Bohužel to v jejich neopatrných rukou často jen hoří.

S tím, že jim nekupujete drahé dárky, bych si starost nedělala: průměrné čtyřleté dítě se mnohem více dívá na počet dárků (a samozřejmě, aby se mu líbily) než na cenovou náročnost. Tedy raději více pěkných a užitečných "hloupostí" než jednu drahou věc.

A nejlepší je, když dáte hodnotné dárky pod stromeček a těšíte se, jak děti budou reagovat a oni to ani nevybalí, protože se porvou o tu bublinkovou folii, ve které bylo něco zabaleno. Všichni tři chtějí "pukat" ) .

Balzerko, máš naprostou pravdu. Vnučce byly tři roky a pod stromečkem jí nejvíce zaujal obalový materiál .

aja, těžko radit,když píšete,že všeho má hafo. A protože nevím co všechno má,nemá cenu radit nějakou konkrétní věc.Jenom vím,že čtyřleté děcko má kolikrát větší radost, jak jste napsala, z úplné maličkosti než z nějakého drahého dárku.Protoýe nezná cenu peněz, je mu to šumafuk.Jeho musí hlavně ten dárek zaujmout.A je jedno jestli je to něco, když to přeženu, za korunu nebo za tisícovku.Malé děti jsou velmi zvídavé a rádi něco tvoří.Co se tedy zaměřit na toto.Jako velice dobrý nápad, který tady někdo zmiňuje, je napsat s vaší pomocí dopis pro Ježiška, co by si přála.Taky jsem to tak praktikovala, dokud byly moje dcery malé.Pověsily ho venku na balkoně a ráno byly nadšené,že si ho Ježíšek vzal.Např.moje sestra mimo jiného koupila před dvěma lety svoji tehdy čtyřleté vnučce 2 knížky-" Motýli" a "Poznáváme zvířata" (s autentickými fotografiemi).A moc ji mile překvapilo,že zrovna z těch měla vnučka největší radost.Do dneška si v nich stále listuje a když se sejdeme na chatě poučuje nás, co a jak se jmenuje, protože mi to samozřejmě nevíme.Je evidentní,že ji to zajímá.Sestra uvažuje,že ji proto letos koupí další knihu "Ptáci", těch nám v okolí chaty lítá na určování taky dost.Já mám zase zkušenost se svými vnuky,když byli malí, tak je vůbec nezajímali tzn.měkké dárky jak je nazvali, protože tušili, že se v nich skrývá ošacení a to nebylo pro ně vůbec zajímavé.V prvé řadě šli po dárcích tvrdých.Dnes jsou už dospělí, tak mají priority jiné.Stejňak, nejkrásnější vánoce jsou, když vidíte ty rozzářené dětské oči u stromečku, nemám pravdu?.

Liduš, víš, ona je moc velká chyba, že "vnučka všechno má". Čtyřleté dítě a má všechno? A na co se potom těší? Z čeho má radost? Vždyť přeci k životu patří to, že "všechno nemůžu mít". I malé dítě by mělo mít plno nesplněných přání.

Moje vnučka to nemá lehké, je ve střídavé péči, tatínek se ji snaží vychovávat ke skromnosti a kupuje jí jen věci, které potřebuje ke sportu, dále oblečení a sem tam nějakou poučnou hračku. I když je to smutné, ale u tatínka se má malá daleko líp a maminka se to snaží kazit to zmazlováním a kupování blbostí. Oba rodiče jsou velcí sportovci, malá ve čtyřech letech dobře plave, bruslí, lyžuje, tudíž všechno má. Já za ní jezdím 2x měsíčně, když ji má tatínek a právě na vánoce je to moc těžké, jednou má Ježíška u táty, jednoui u mámy a jednou u mně, u mně bohužel až po třetí. Takže bych chtěla udělat taky radost, ale je to opravdu těžké, když jsem tak vzadu.

Přesně. Nakonec to dopadne tak, že to bude její nejmilejší dárek. Děti v tomto věku (ale ještě i později) nejlépe ocení právě různé "krámečky"; hlavně když jich je hodně, jsou zajímavé a různorodé. Vím to podle sebe, podle sestry i podle kamarádky – také jsme měly podobné kufříky, ve kterých jsme shromažďovaly poklady. Ale kufřík je potřeba vybrat pěkný, s nějakým oblíbeným motivem!

Ttřeba něco takového, ale záleží, co se jí líbí.

Mimochodem, vzpomněla jsem si na jeden svůj oblíbený příběh z knihy Dominika Pecky - Starý profesor se hlásí o slovo.

Příběh je sice z dob zjevně už dávno minulých, ale pravdivý je pořád:

JOJO, holky, to je přesně ono. Kufr užitečných hloupostí .

něco spojeného se zimními radovánkami? pekáč na sáňkování?

dovolím se přidat k tomuto tématu neb jsem babička pěti vnoučat. Pravda je že tři nežijí v čechách, takže se jedná o dárky pro dvě vnoučata, 5 letou holčinu a 10letého klučinu.dárky nekupuji nebot taky žijí v dobře situované rodině a mají vše co je tady dostupné pro děti jejich věku.Ten starší to chápe a té mladší? tak se dohodnu s dcerou a jdeme my dvě na celý den někam kde se jí líbí a kam se s rodiči nedostane často.Rozplánujeme si den , navštívím svou přítelkyni která hlídá své dva 8 měsíční vnuky a to se mojí vnučce moc líbí. Hraje si s nimi , pomáhá je krmit a venku tlačí kočárek.Potom jdeme spolu do zverinexu tam jsme pomalu dvě hod., prohlíží si to množství zvířátek na všechno se ptá do vyčerpání všeho co ji zajímá a potom jdeme spolu do prima restaurace na oběd , já ji čtu menu a ona vybírá..potom jdeme do botanické zahrady a tím uzavřeme hezký den.Dovedu jí domů je plná dojmů a těší se kam půjdeme příště, za týden za dva. a to samé s vnukem , ale to jdeme mimo jiné do musea , galerie a pod.Než hlouposti které je za chvilku přestanou bavit tak já to řeším tímto způsobem a hlavně společně pečeme cukroví, vyrábíme jednoduché ozdoby, učím je vkusně vyzdobovat interiér ve vánočním duchu. Taky zpíváme a u toho se moc zasmějeme...

v dětství našich dětí nebyl problém udělat radost dětem všeho věku. I když toho bylo málo na trhu , dalo se při dobré vůli sehnat hry, lyže, knížky a taky něco na sebe. My jezdili do Žitavy na nákupy vánoční a do polska.Dnes je všechno , děti se předhání v mobilech, tabletech atd.Raději se dítěti věnovat a jinak jim udělat radost...

To je hezké

Doporučuji stavebnici Lego.Dělají přímo pro holčičky,krabice jsou i označené, pro jak staré dítě vhodné.Výběr veliký, dítěti se rozvíjí fantazie, navazují na sebe kostičky i případných dalších lego stavebnic a dětem se při skládání perfektně uvolňují ručičky - zručnost.

Zkuste se podívat na dětskou encyklopedii s okénky, ,, Podívej se do svého těla". Je tam spousta okének otevření, některá i ve více vrstvách. Loni ji dostal čtyřletý synek k Ježíšku a i šestiletá dcerka si ji často prohlíží. Dost si u toho povídáme, jak co funguje... a není drahá.