Může se do mě zamilovat po sexu?

Podle mě je to přesně naopak. Setkáváte se spolu, těšíte se, až...

No a když k tomu AŽ dojde, obvykle nastane rozčarování. Tak tohle je ono? To je to celé? Vážně? Ty nejkrásnější chvíle, které klasici tak opěvují ve svých dílech?

Spíš, než nabídnout dívce svých snů své přirození takřka na dlani /mravokárci jistě prominou/, bych se chovala, být Vámi, tak trochu tajemně. nespěchat, na nic nechvátat, právě naopak, všechno spíš pozdržet. Dívka bude natěšená, tak ji trochu nechat, ať si to užije. Z Vaší strany žádný spěch. Na co? Stejně ji už máte ve svých rukou. Takříkajíc "na háku".

Po sexu se do Vás nezamiluje. Spíš před ním. Vzpomínám na své mládí, když jsme s manželem chodili, a čekali, co bude, AŽ. Nestalo se nic. Svět se nezbořil. Chovejte se nadále pěkně, slušně, nenaléhejte na ni a nechte, ať se sama situace vyvrbí. Po sexu žádnou převratnou změnu nečekejte, ona nepřijde. Vše bude tak, jak bylo před tím.

Ale je to od Vás hezké. Někdo si nedělá žádné násilí, jde přímo na věc a Vy o tom aspoň zodpovědně přemýšlíte. To je právě to pěkné na zamilovanosti. Žádné "vyhrnu si rukávy, praštím s tebou do trávy..."

Tak to nechte, jak se to samo vyvine. Nepočítejte ale s ničím převratným, co zastaví svět. Jen se 2 lidé prostě měli rádi. A i to je krásná a velká věc, aspoň pro vás dva. Jaga.

City se nedají vynutit a pokud mezi vámi nepřeskočila jiskra, je to marné a sexem si můžete i to kamarádství mezi sebou zničit...