Jsem divná máma, babička?

Nejste divná. Z dítěte roste rozmazlený fracek (prominte mi ten výraz), který jestli to tak půjde dál, přeroste rodičům přes hlavu.

Díky za názor - když jsou u nás, snažím se dítě trochu usměrnit, ale nesetkávám se s pochopením...

Dle mne už přerostl a bude hůř...

Maminka by měla co nejrychleji změnit výchovu. Nejenže s dítěte vyroste rozmazlenec, ale bude velká šance, že z něho může vyrůst i neúspěšný ztroskotanec. Dítě bude zvyklé z domova, že může mít vše, ale pak narazí v práci a v životě celkově, když zjistí, že všude jinde to chodí jinak a nebude umět na to nijak reagovat. Znám bohužel spousty lidí kolem sebe, kteří přešně takto dopadli a mohla za to hlavně výchova jejich rodičů...

Nikoliv naprosto normální a soudná.

Víte, ono je všude něco. A těch, kde se sejdou pro nás ,,normální,, mladí i staří je čím dál méně.

Moje bývalá kolegyně má snachu, která vyznává zdravý životní styl a vegetariánství. Pro nás je normální dát dítěti jakékoliv jídlo a mnohdy se neřeší ani kdy, nebo nějakou sladkost.

Víte, jaký je problém, když máte něco uvařeno a oni přijdou nečekaně, nebo spíše hlídá, a malý vnouček prohlásí, jé tady to voní, co to máte na talíři, chci také. A když mu babička dá maso s omáčkou, a on to s chutí sní. A když vnoučka vrací a máma se ptá, co jsi jedl a on říká pravdu, nesmí lhát a máma se na babičku velmi zlobí. Tak když budeš malému dávat co nesmí, tak ti ho víc nebudu dávat. No a babička musí ustoupit.

Myslím, že malé dítě maso potřebuje, ale rodiče mají hlavní slovo.

Takže nejen u Vás se řeší rozdílné názory na životní styl.

Strašný. Neuvěřitelný, jak matka-kráva (pardon) dokáže dítěti¨, potažmo babičce, takhle ubližovat.

Zdravím , je fakt, že těžko dítěti nařídit, kdy má mít hlad a kdy má spát , to je dobrá utopie. Na druhou stranu se dítě má odmala učit základním návykům a dennímu režimu, mezi které patří i načasování svačiny, oběda atd. Máme maminy, kterým dítě hází snídani po zemi, protože tohle ono jíst nebude, protože chce dneska koblihy a ne chleba. Maminy, které denně stojí ráno v obchodě, protože děti den staré rohlíky prostě nejedí. Maminy, které doma honí dítě s talířem v ruce, aby do nich dostaly aspoň pár lžiček. A protože dítě nesní oběd, tak aby nemělo hlad, může se kdykoli dojíst sladkostmi ze spíže a lednice... Ve školce žádný takový problém nemáme.

Přesně tak a o tom to je.. Dítě potřebuje denní režim. Rituály a potřebuje mantinely. Je to potom úleva jak pro dítě, tak pro rodiče, ale chce to velkou důslednost a trpělivost, čehož dnes spousta lidí není schopná.

Kdybych měla nechat na dítěti, kdy bude jíst, pak nebude jíst nikdy, protože na jídlo není, kvůli hraní, čas. Druhá babička synovce když hlídá, tak ho nedokáže donutit, aby se najedl, protože on řekne, že jíst nechce. Pak ho večer vrátí a synovec si stěžuje, že ho bolí bříško.. No z čeho asi.. z hladu U malých dětí, které se teprve učí na záchod, opět pomohou rituály, kdy se posadí na nočník např. poté, co se ráno vzbudí, zkusmo přes den a než se jde spát. Na čůrání totiž také není čas. A se spinkáním je to to samé.. Dítě si bude chtít hrát do úmoru, bude padat únavou a přesto řekne, že nechce jít spát..

Já jsem např. nechtěla spát po obědě. Ale měla jsem mladší sourozence, takže jsem si povinně musela jít "odpočinout" a byl prostě klidový režim..

Za mě je špatně ve výchově každý extrém a nejsem vůbec zastánce trendu moderních metod výchovy, kdy rodiče poslouchají své dítě než aby to bylo naopak..

Já bych se na to podívala i ze strany dítěte. To nemůže za to, jakým způsobem ho rodiče vychovávají. Děti člověk má rád nebo ne. Nemyslím si, že jste divná. Ale myslím si, že láskyplné pocity by ve Vás třeba nevzbuzovalo ani vnouče, které by bylo podle Vašich představ. Někdo to tak má holt nastavené.

"Kapko", vidím to přesně, jako Vy, děti má člověk rád nebo ne...

Mamince se tahle výchova vymstí. Ona ho později nebude zvládat, jelikož se dítě nenaučilo, kde jsou hranice, co může a co ne. Co je dobře, co ne. A nebude to umět rozlišit ani na veřejnost ani ve škole. Podstata jeho postoje k realitě bude asi taková, že já jsem tady, tak se snažte, správné je jen to, co já chci, proč já?, oni mi musí pomoct a hned. A školy nabíraj asistenty, protože takových rozmazlených egocentrických dětí je stále víc. Pokud bude maminka chtít,abyste jí děcko pohlídala, řekněte ano, ale podle mých pravidel. Dejte tohle mamince vnoučka přečíst.

U nás se o dětech a výchově, přístupu k nim, hodně mluví. Já jsem bývalá kantorka z MŠ a moje mladá je fyzioterapeutka v dětském stacionáři. Jen vám musím říci, že jsem si uvědomila, že jak ona vychovává své děti, to je její a pouze její rozhodnutí, její zodpovědnost. Ke svým dětem se chová jinak, když jsou sami a jinak přede mnou. Např. dá mu všechno, protože chce, abychom měly spolu klid na řeč. Já o její celkové výchově nemám vůbec ani páru. Tak nějak to bylo i u mě, když mi můj tata nadával, že jsem na děti mírná, že jim mám lištit a bude klid. Věděl prd! To, že jim do výchovy budete řečnit, aniž by se vás někdo na něco ptal, nic nezměníte, jen si mladou proti sobě poštvete. Dítě velice rychle pochopí, co si může dovolit mamce a co vám. Co budete chtít vy, k tomu ho veďte. Co mamka, to je její věcí. Pokud se nezeptá, neřečním, neradím. Znovu opakuji, je to její zodpovědnost. Jestli vám mohu trošku poradit, zařiďte si s mladou jedno odpoledne, den, noc s vnoučetem o samotě. My to takhle praktikujeme mnoho let. Pátek odpoledne, až do soboty dopoledne je malý u mě. Kluci se občas vymění. Užíváme si spolu, mladí jdou do tělocvičny nebo na nějakou kulturu, na večeři. Pravidelně, kluci jsou v pátek u babiček a dědečků. Všichni si to skvěle užíváme. Plánujeme a na každý pátek se těšíme.

Ještě musím dodat. Jak vaše dcera mluví a vzpomíná na babičku, tak vaší vnukové budou vzpomínat na vás. A bude zcela lhostejné, jak jste to vy myslela dobře! Babička nebychovává! Babička hladí!

Babkazov - Jo, babička jen hladí, když přijdou vnoučata s rodiči jen na návštěvu. Ale když je má doma pár dní, tak by taky mohli vynést babičku z domečku nohama napřed! Já se dětem věnuju, těším se na ně, ale musí taky poslouchat. Moje dcera s tím nemá problém. Ale jestli tazatelka s jejich matkou ano, a není to dnes tak vyjímečné, měla by přitvrdit na matku a jasně jí říct, že u ní doma budou platit její pravidla, jestli chce děti hlídat, tak to musí akceptovat. Touhle americkou výchovou si akorát ti mladí honí triko, jak jsou zrovna oni originální, a jediní uvědomělí široko, daleko. Jen ještě netuší, jak ty děti ničí. Mantinely musí být, aby dítě vůbec vědělo, kam až může zajít a co si dovolit. Jinak terorizují nejen babičku, ale i široké okolí (např. v restauraci, když je jim všechno dovoleno). Druhá věc je, co z nich pak vyroste. A že dítě nechce spát? Nezájem! Někdy je už přetažené a naopak spát potřebuje a když ne? Tak je asi něco špatně, protože zdravě utahané dítě usne. A když se mu nechce? Ono mu nezaškodí být chvíli v klidu, jen samo se sebou, může rozvíjet fantazii.

Blešíku, to, co říkáte, to jste jakoby na půli cesty. Doma u rodičů je jedna věc a u babičky je druhá věc. Jak si to každá ve svém domově udělá, takové to má. Jiná pravidla platí u rodičů a jiná u babičky. Maminka může přikazovat, ať se nějak u babičky chová a je tomu tak? Ne. Totéž platí se školkou nebo školkou. Děti stejně nedělají to, co jim rodiče doma říkaji, připomínají, nařizují. Že? Jednou jsem seděla v autě, před školkou, ve které jsem učila. Čekala jsem na něco. Nebylo na mě vidět. Týýý jooo, nestačila jsem se divit, jak se chovaly děti se svými rodiči. Největší rozdíl byl v dětech, které byly ve školce tiché, skromné. Najednou se nestačím divit, jaký to je tyran, když ho vede táta. Představte si, že mu dokonce sednul do kaluže. Jak milá, usměvavá holčička vříská na maminku, která táhne dvě tašky. Jak se dítě rozběhlo přes silnici. Ani se mi to nechce všecko vzpomínat! To nebyly ty moje klidné, sladké děti, na které se stačí jen podívat a mírně zavrtět hlavou. Ale také vzpomínám, jak jednou byl v šatněl veliký křik a pláč. Vyděsila jsem se a vlítla tam. Babička měla bílý dámský kapesníček a tím děti pleskala a ostrým hlasem říkala: "Tak ty se nebudeš oblékat?!" A děcka řvala, jako by je mlátila ostnatým drátem. Záleží na tom, jak pravidla nastavíme a v těch hranicích udržíme. Ne jinde, ale u sebe, na svém území. Věřte, že to děti velmi rychle akceptují. A vůbec nemusíme říkat: "To si můžeš dovolit doma. U mě ne!". To je moc legrační věta.

Zdravím. Pocházíte ze zcela normální generace rodičů, která děti opravdu vychovávala. Pracuji v mš, takže rozmazlené, zpovykané děti, které si hvízdnou a rodiče letí, znám plno. Prozkoumávat svět a dovolit dítěti úplně vše jsou zcela rozdílné věci. Neomezená láska ano, ale také základní pravidla a mantinely, které si malé dítě samo nedokáže vytyčit. Na druhou stranu mám i několik takových maminek, které mají děti opravdu vychované - bohužel jsou ve svém okolí za tyrany. Prostě mentálně posunutá doba, ve které jste narazila i Vy. Vnouče chodí do školky? Aby to pro ně pak nebyl šok, když bude muset dodržovat pravidla a poslouchat... nicméně s tím nic neuděláte, výchova je na matce a čím víc do toho budete mluvit, tím víc dceru budete utvrzovat v tom, že pravdu má stejně ona.

Ahoj, když jsem to přečetla, tak jsem myslela, že jsem to napsala já až na to, že já tenkrát dítě chtěla.Bohužel, bude to velmi těžké, ale já svůj názor nezměním a s výchovou, jakou popisujete u vnoučete stejně nesouhlasím Mnohokrát jsme se s dcerou pohádaly.

Ajo, nic ve zlém, ale změnilo se něco? A pak, jak se změnilo to, co je mezi vámi a dcerou? Nic se ve výchově nezměnilo, jen vy s dcerou jste se odcizily. Krk za to dám, že i Komenskému radili, jak by se mělo vychovávat a učit.

Ano odcizily, bohužel, ovšem táta ji vychovává líp.

Máme doma mininko a určitě ho nebudeme vychovávat stylem, že může všecko a vždycky. Mám na to stejný názor jako vy. Nepochopím rodiče, které dětem nevysvětlí jak se může a nemůže jíst. Takoví přijdou na návštěvu a dítě v cizím bytě rozhazuje jídlo po zemi a dělá binec.

Takové lidi bych si k sobě nezval, když neví, jak se má chovat slušné dítě. Sestra má jednu známou a k ní když přijdou na nívštěvu, tak všecko lítá a matka si stěžuje jak malý zblobí, ale ani slovo mu neřekne.

Klasika. Vy jste vaši dceru držela na uzdě, tak když vyrostla, zařekla se, že ona nebude taková matka, jako jste byla vy. Tohle je úplně běžné a vůbec se tomu nedivím.

Kolikoli, nemáte pravdu. Naopak - já měla přísného otce, až trochu tyrana a to já se zařekla, že budu jiná. Ale jisté návyky ve mně byly, takže i když přátelsky, řád jsem udržovala. A moje dcera, když s ní začala mlátit puberta, říkala, že jsem moc měkká a že ona si to se svými dětmi zařídí přísnějc... a teď je mnohem měkčí než já...

Ještě doplním informace - dcera bydlí daleko, tak přijede jednou za čas na delší dobu a pak je to tak, jak psal Blešík - zavládne chaos, brekot a křik a to je fakt o nervy. Zrovna jsem nemocná a chybí mi síly, proto to špatně snáším.

Babkazov - do výchovy dceři nemluvím, to máte pravdu, to není dobré, ale povídám si s ní o tom - i když to bude dál dělat po svém, zamyslí se nad tím a něco i uzná... máme dobré vztahy...

Jinak dítě do školky nechodí - dcera se ho bojí dát do kolektivu agresivních dětí, o kterém psala i Martinaa - ale bez MŠ nemá příležitost se naučit přizpůsobovat druhým a poslechnout, když mu řeknou, aby něco udělal. Využiju toho, že je nás tu ted víc pohromadě po delší dobu a budu se snažit trochu dítě naučit, že není středobod vesmíru... když jsou doma sami, tak poslouchá hlavně máma...

Jandule, nečetla jsem to až tak dopodrobna, ale co tatínek dítěte? Nikde jsem o něm nenašla zmínku, nebo už špatně vidím.

Zvláště, pokud je rozmazleneček kluk, otcova výchova by byla prima. Jezdili by spolu na kole, šli třeba do muzea na stará auta, v dílně by ho táta naučil zatlouci hřebík...Maminka je povolná a dítě kazí. Ale ten táta, pokud by s ním jednal, jako chlap s chlapem, netyranizoval ho, ale současně vyžadoval určité chování a poslušnost, by bylo to nejlepší, co by mohlo dítě potkat. Jaga.

Jandule,zřejmě máte zafixován v mysli obrázek všeobjímající láskyplné obětující se maminky a posléze babičky - jinak byste neměla důvod ptát se ,jsem divná,? Nejste,to jen stereotypy náhledů na maminky a babičky ve společnosti nás nutí se zabývat těmito otázkami.Máte právo žít svůj život tak,abyste v něm byla šťastná a spokojená.Nepotřebujete-li k tomu širokou rodinu nebo jste-li již unavená péčí odrostlé děti a nechcete se věnovat intenzivně vnoučatům - nedělejte to.Teď máte možnost si užívat život tak,jak chcete! A k výchově vnoučat - ať si vychovávají vnoučata jak chtějí-amer.způsob je v modě-Vás to nemusí bolet,nezatěžujte se tím, nepředjímejte černé vidiny do budoucna./ostatně zákl.škola většinou děti v disciplině srovnává/Nelíbí-li se Vašim snachám a synům Vaše působení na děti - nevychovávejte je - užívejte si s nimi j e n radosti.Pokud se Vám nebudou líbit návštěvy dětí-rozbité věci-nezvěte je s tím,že ,mám to a to,...žijte svůj život,nikomu nejste ničím povinnována a nemusíte se nikomu zpovídat proč děláte to a to.Jste-li nemocná,návštěvu rázně odmítněte.Mějte se ráda,jste báječná!Pěkné léto!

Děkuji za povzbuzení - ano, model obětující se maminky a babičky v sobě mám, u nás doma to tak bylo... nechci zasahovat do způsobu výchovy mé dcery, max. vyslovím názor, jak bych to dělala já... teď mě přijely podpořit v nemoci, abych tu nebyla sama, to je od nich hezké - jenže ten všudypřítomný chaos, pobrekávání a křik nervózní maminky mi spíš škodí... ale situace se lepší, pomalu se sžíváme - problém je v tom, že moje dcera je s děckem sama, tak se mu maximálně přizpůsobuje a ono si to pak vynucuje... prospěje mu, být i s jinými lidmi a zvířaty, na které by mělo brát ohled, v novém prostředí...

Tento model máme i u nás v příbuzenstvu. Slečince je už 11 a je to veliká holka. Od mala si též vybírala sama co chce a co ne. Mluvívala od 4 let i sprostě jako ,,pr*el, haj*l nebo třeba hň*p´´ (kdepak to asi slyšela.. ) . Její rodiče se tomu smáli, ale nikdy ji za to nenapomenuli. Dnes v 11 letech jim přerostla přes hlavu. Umí je seřvat, že si doslova sednou na prdel a nic neřeknou. Co chce, to musí dostat. Od 8 let dostává knihy o sexu - vzdělávat se musí a přece je dospělá. Od 6 let chodila sama do krámu, protože je dospělá a umí si sama koupit to, na co má chuť. Kapesné má taktéž od 6 let. Na každého vyskakuje, že ona má nový mobil, že každý mobil, který je menší je vlastně křáp, že ona chodí na balet, že ona bude jednou úspěšná a že ona má nejlepší kufr plný líčidel :D Od 5 let se maluje (nechápu!) a údajně nedávno už v počítači nalezla porno stránky a ráda je potají sleduje (dostala již párkrát vyčiněno, ale jak asi víte, k ničemu to nebylo) ... takhle dopadnout nikdo nechce... A u Vás to k tomu bohužel spěje Je mi to líto, ale moc s tím neuděláte, ještě budete Vy ta špatná, když se pokusíte do toho vstupovat... a divná nejste, jste naopak velmi rozumná a nohama na zemi. Vždy jsem nadávala na svoje rodiče, co mi zakazovali nebo jak mě vedli, ale dnes jsem, za to vděčná každou svou buňkou, když vidím případy jako tento... Pěkný den a pevné nervy

pinkbunny-je smutné,když vidíte,jak vaši příbuzní selhali jako rodiče.Bohužel,někdy tyto špatné vztahy zasáhnou i širší příbuzenstvo.Až dívka dospěje,ohlídejte si svoje ,teritorium, a pouštějte k sobě jen toho,koho budete vítat ráda.