Nejste přihlášen/a.
Mám takový velice hloupý dotaz Když připojim do obvodu se zdrojem napětí např. deskový kondenzátor, jak je možné, že teče proud a kondenzátor se nabijí, když ten obvod jakoby neni uzavřený, respektive je odďelený dielektrikem a tím pádem tam neni rozdíl potenciálů, který by vyvolával napětí?
A co rozdíl napětí mezi deskami kondíku? :-O A to se bavíme o stejnosměrném napětí!
BTW - nevím,nakolik je dotaz "hloupý" - protože je neúplný...
doplněno 12.07.12 11:57: To Bulpikn: To, že jsou desky kondíku ze stejného materiálu neznamená, že nemají rozdílné napětí! - nejsou vodivě spojeny (proto je tam to dielektrikum)... BTW - dráty vedoucí do zásuvky na pravou a levou zdířku jsou taky ze stejného materálu - a zkus je spojit! Nebo raději ne, ty bys toho byl schopen!
Rozdíl napětí mezi deskami kondíku? Však obě desky jsou ze stejného materiálu (vodiče), ne? Čili by měl být rozdíl jejich potenciálů nulový?
Mimochodem odkaz na wiki mi nepomůže, projíždel jsem všechny zdroje, tady hold mám velký mezery a nějak si to furt nemůžu představit :D
představit, no to je pk těžké..., když je v obvodu, tak na něm to napěti asi bude, néé? zamyslet se! Přehrada má také potenciál...
bussi, ani při střídavém napětí přes kondenzátor proud nemůže téci, jen se střídavě nabíjí a vybíjí, čili při změně polarity dojde ke "zkatu". Kdyby proud protékal kondenzátorem, tak by dielektrikum nemělo ůčel a byl by to prostý vodíč...
Napsal jsem něco špatně, že si zasloužim hned být urážen? Vysvětlit mi třeba, čím je způsoben rozdíl potenciálů na deskách toho kondíku? Tady se asi zase dostáváme k tomu, že se nabijí ze zdroje, ale jak je to možné?
Sorry - to nebylo míněno jako urážka, ale jako varování!/konstatování.
Takže definuji jednoduchý obvod - baterie (ss napětí) a kondík připojený jedním kontaktem na jednu svorku baterky a druhým na druhou - OK?. Pak první deska kondenzátoru má stejný potenciál jako první svorka baterky a druhá deska má stejný jako svorka druhá - OK?
Má-li baterka nějaké napětí mezi svorkami, existuje tentýž napěťový rozdíl i mezi deskami kondenzátoru - jeho vybití brání dielektrikum (izolant) mezi deskami - kondenzátor je nabit (pro jednoduchost předpokládejme, že izolant kondenzátoru má nekonečný odpor - tedy žádný proud neprotéká).
doplněno 12.07.12 12:22:Jo - a proud obvodem probíhá jen do doby, než se kondenzátor nabije - v praxi a tomto příkladu velmi krátkou dobu, protože kapacita kondenzátoru (deskový) je vůči výkonu zdroje (baterie - tvrdý zdroj) mizivá. Za předpokladu použití velké kapacity kondenzátoru a měkkého zdroje lze proud nabíjení kondíku i reálně měřit (ale to už zabíhám do velmi teoretických okolností).
Jenom tedy jestli tomu správně rozumím. Kdybych dal blizko sebe jen samotné vodiče s tím, že jedna část by byla na kladné svorce zdroje a druhá na záporné, tak se taky trochu "nabijí", byť jen nepatrně? A tím tedy, že vznikne elektrické pole mezi deskami kondenzátoru (uvnitř), tak to tedy může vyvolat tok elektrického proudu a náboj se tedy hromadí v deskách kondenzátorů?
A ještě jenom takovou pitomou podotázku, odkud se tam bere ten náboj? :D
Ano - jakékoli dva vodiče "blízko sebe" fungují vlastně jako kondenzátor a existuje mezi nimi (resp. může v případě jejich rozdílného potenciálu) napětí a tím i elektrické pole. A vodivé propojení mezi místy s rozdílným el. potenciálem vyvolá tok el. proudu (např. spojení desek kondenzátoru).
Náboj "se bere" ze zdroje. Zdrojem může být leccos - od baterky po elmg.pole Země...
Nene, nepsal jsem, že přes kondenzátor teče proud, nebo jsem se možná špatně vyjádřil.. Neměřim ti ničim, zajímá mě to z teoretického hlediska. Zkrátka na základní škole jsme se každý z nás učili, aby mohl obvodem téct proud, musí být uzavřený. Nevim jakou záhadou, ale zkrátka jsem si vydedukoval, že aby se nabil kondenzátor, musí do něj téct proud, jenomže ten obvod je přerušený dielektrikem. Psal jsem už, že je to velice hloupý dotaz? Psal, ale nějak tomu nemůžu přijít na kloub :D
Aha...
zabýval jste se někdy tím, proč do stromu práskne blesk, když mezi nebem a zemí je také několik kilometrů dielektrika?
Prostě se vyrovnávají potenciály (ve Vašem případě potenciál zdroje a potenciál desek kond.). Pokud se vyrovnávají potenciály - teče proud. Když je kondenzátor nabitý, proud neteče. To dielektrikum je tam právě proto, aby mohly být potenciály desek kond. různé.
Já opravdu nevím, jak polopatičtěji Vám to vysvětlit. Zřejmě nejste úplně z oboru a chybí Vám 1. ročník základů elektrotechniky.
no tak pravda, já na některé odpovědi tady nahoře.
Jednotka elektrického náboje je Coulomb. Když vám vodičem proteče náboj jeden Coulomb za vteřinu, naměříte proud jeden Ampér.
Kapacita kondenzátoru je schopnost pojmout a podržet elektrický náboj. Jestliže připojíte úplně vybitý kondenzátor ke zdroji ss napětí, pak se vám začne nabíjet a čím jiným se může nabíjet, než proudem?
Tak vzniká ten zdánlivě divný jev, když kondenzátor propouští střídavý proud přes nevodivou vrstvu. Proud samozřejmě přes nevodivou vrstvu neteče a nemůže téct. Kondenzátor propouští střídavý proud tak, že se střídavě nabíjí a vybíjí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.