Usměrnovací mustek

Nejlépe vstup-zem a výstup-zem.

Radši bych volil to trafo 12V, proč zbytečně plýtvat energií, která se zbytečně ztratí stabilizací z 24V střídavých (přeněji 34V po usměrnění a vyfiltrování ) na pouhých 5V Téměř 29 voltů krát odebíraný proud se bude muset někde ztratit na teplo - bude potřeba zbytečně velký chladič.

Sice se píše že u novejch typů to není nutné já tomu ale nevěřím nouzově aspon na výstupu

Jo, proti starým jsou stabilnější a mnohdy se to obejde bez blokačních kondenzátorů, ale někdy to má tendenci kmitat, když se tam dají nic se tím nezkazí.

Asi tak nějak jo a ty 100nF by měli bejt keramiky.Svitky nebrat.

Na stabilizovaných 5 voltů stačí bohatě stejnosměrných 8 voltů to znamená kolem 6V střídavých je minimum. Takže těch 9 bude stačit až . až. Chladič musí byt podle celkové výkonové ztráty - podle toho z kolika se na těch 5 voltů stabilizuje krát odběr proudu.

To schema není správné pro stabilizaci 5 voltů, to je zapojení 7805 pro využití pro stabilizaci většího napětí. Ty odpory tam nemají být, ta střední noha patří přímo na mínus a ten druhý odpor vynechat.

To schema je vysloveně špatný ten dělič na vystupu cca 1/100 výš kolik by jsi měl výstupní napětí přitom na vstupu nějakech 12 V ss

výstup 12 když má vstup 9 V?

Na vstupu je 9 st z šehož je cca 12 ss

Vystupním odporem 470 teče cca 10 mA což na 5K udělá 50 V

ted jsem si všimnul že tam je 50k to už je total nesmysl

Jak píše bmbx - 7805 je navržena na stabilizaci +5V s proudovým omezením. A je dobrým mravem na vstupu a výstupu 100 N keramický kondenzátor proti zemi. Adaptace 7805 na regulaci (stabilizaci) vyšších napětí je možná odporovým děličem nebo "podepřením" - vložením mezi 7805 a zem zenerku, LED atd. Ale pak se zboří proudová charakteristika stabilizátoru. Raději použijte na plynulou regulaci LM317 za pár korun s jednoduchým zapojením

Hele a není jednošší vzít jakjekoliv zdroj z počítače kterech se válí všude plno a předělat ten?

Jasan jen před 7805 musí bejt kondík a dej si pozor na typ některý mají menší povoleny vstupní napětí

záleží jaký máš trafo a můstek

Těch 24 V je ne hraně šp. napětí se blíží 35 V. Ale zase stačí menší kondík. Nechce se mi to počítat dal bych tam 2G a na těch 100nF taky nezapomen.

ale to je pro konstantní proud!

OK, možná bych zvýšil kapacitu na vstupu a dal elektrolyt i na výstup. Někdy se pak dává na výstup odpor aby se C vybil.např. 1k.

Já bych jen doplnil: C1 použít alespoň 1G/25V. R1 min. 1k. A má-li dávat zdroj 1A, tak bych použil 78S05, která umí 2A výst. proudu.

C2 dej větší řádově mikra a ž desítky. A zatěž to nějakým malým opdorem

Ono záleží na jaké účely to bude sloužit, většinou ten odpor není vůbec potřeba. Ten se tam dává jenom v případech kdy není žádoucí aby ten kondenzátor zůstal nabitý i pod odpojení zdroje od napájení, kdy výstup není zatížený - kdy to není žádoucí? Většinou to bývá u regulovaných zdrojů, nezatížený třeba jen tak náhodou nastavím na vyšší napětí a pak si vzpomenu, že potřebuju nižší nastavím to a připojím k tomu něco, kondezátor zůstane nabitý na to vyšší a neštěstí je hotové.

Jo to by bylo dobře, ideální kapacita je podle toho k čemu to bude sloužit, jaká bude zátěž...

vyráběj, obecně vyšší lepší, lépe vyhlazuje střídavinu. Jsou na to vzorce, ale proč tím zatěžovat. Otázka je, na co je to určeno. Pak se dávají ještě ke každé diodě kondy tak 10 k, míň to bručí. Ale na intu jsou zcela jistě i zdůvodnění, datašíty, kopa takových zdrojů. Nebo když je zájem, pohledat literaturu.

Jo, je potřeba asi o 3V větší než výstupní protože něco se ztratí na tom stabilizátoru a musí mít nějakou rezervu na stabilizaci. Jinak co se střídavého napětí týče tak vynásobením napětí odmocninou ze dvou dostaneš napětí stejnosměrné za můstkem.

co se kondenzátorů týče tak lze říct čím větší tím lepší, omezení je fyzická velikost a cena. V krajním případě může být omezení velký proud při počátečním nabíjení při zapnutí zdroje .