Laboratorní napájecí zdroj

Je třeba si projít jeho parametry, co umí. Je asi rozdíl mezi ním a nabíječkou. Běžný zdroj má trafo (není-li spínací), diodu(y), spínač, možná nějaký kond, snad měřák, dráty, síťovou šňůru, snad pojistku, bednička, výstupní svorky.
Už to laboratorní od běžného něco říká.

Co se týká ceny, výrobce si určí takovou, aby to ještě bylo prodejné. Jinak, ceny jsou smluvní. Takže lze smlouvat.
Že jedno auto je za tolik a druhé za mio i více tě neirituje?

Zastrčkový zdroj má v sobě buď trafo s usměrněním nebo spínaný zdroj, žádnou nebo primitivní regulací. Ty drahé jsou programovatelné, všechny veličiny nastavitelné. Jsou nacpány regulačnimi obvody, procesory, AD a DA převodníky ... . Rozdíl asi jako motokárou vyrobenou v garáži a formulí F1 nacpanou elektronikou se špičkovým software. Já jsem si poskládal "laboratorní" zdroj s regulaci napětí a proudu včetně měření za 300 Kč.

Většinou je hlavním srdcem transformátor.Dnes toroidní s malým rozptylem a u něj diodový usměrňovač.Vše dimenzováno podle požadovaného maximálního výkonu.Pak tu bude deska s řídícím operačním zesilovačem ,který ovloádá sadu výkonových tranzistorů,případně tyristorů.Většina laboratorních zdrojů je řešena jako zdroj napětí i proudu,a konstruuje se na symetrický výstup.Tedy napětí + - a střed - 0.Bývá regulován od 0 - max.

JABRAKA

Já bych to vzal obráceně. Z hlediska uživatele. Ten rozdíl v ceně je v tom, jak se zdroj chová navenek. Jak přesně lze nastavit výstupní napětí a proud, s jakou přesností je schopen tyto hodnoty udržet trvale. Jak reaguje výstupní napětí na rychlé změny odběru, ať už nahoru nebo dolů. S jakou přesností a v jakém rozsahu je možné nastavit výstupní pojistky, ať už napěťové nebo proudové. Jaká je jeho závislost na změny provozní teploty okolí. No a čím lepší-přesnější hodnoty, tím je dražší. Většinou. Věř mi, že takový jednoduchý zdroj za pár korun většinou stačí. Člověk si jen musí uvědomovat jeho omezení. Jsou pak okamžiky, kdy je potřeba i ten zdroj za 10.000kč a dražší.