Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Rádio: jak funguje anténa?

Od: vlk95® odpovědí: 24 změna:

Dobrý den, chci se zeptat zda když prodloužím drátek antény od rádia bude mít lepší příjem?Popřípadě jak dlouhá může maximálně být? Jde tam taky o odpor?

 

 

24 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

ladinpraha*
hodnocení

0x

Anténa je zařízení, které má přesně spočítané rozměry pro různé vlnové rozsahy. V případě prodloužení drátu antény může být příjem lepší nebo horší. Většinou se podaří nastavit na jedné stanici příjem lepší, ale jiné stanice se třeba úplně ztratí. Záleží na tom, jestli rádio má vstup pro externí anténu, pak by se dala použít nějaká venkovní. Ale je třeba si uvědomit, že vysílání obvykle chytáme z různých směrů a je třeba volit kompromis. Pro každou stanici je směrové nastavení jiné.

hodnocení

Takže jde o délku. Podle délky je kvalita. Proto jsou antény většinou vysunovací. není to k vůli skladnosti antény, ale kvůli kvalitě?

ladinpraha*

U přenosných samozřejmě i skladnost, ale hlavně to, že každá vlnová délka vyžaduje jinou délku antény a jiný směr nastavení.

 

lui*
hodnocení

0x

Většinou si moc nepomůžeš. Jak píše Ladin. Ta anténa je přizpůsobená vstupním obvodům v rádiu. Pokud na ni pověsíš nějaký drát, tak ty obvody rozladíš. A dopadne to tak, že ti možná některá stanice bude líp hrát, ale ostatní "zazdíš". Záleží opravdu na tom, co je to za radio, jak kvalitní vstupní obvody má. Pokud máš slabý signál, existuje takové jedno řešení, které se používalo dříve. Ale je to experiment který nemusí dopadnout. Udělej rámovou anténu - dej do kříže nějaký dvě nevodivý tyčky(dřevo,plast), délka, no max. 0,5m, můžeš i větší, ale s tím se blbě manipuluje. Na tu anténu přes konce těch tyček, kolem dokola, namotej tak 10-20závitů drátu. Něco slabšího, průřez tak asi 0,5mm. Třeba zvonkovej je ideální. oba konce potom můžeš zkroutit, pokud možno pravidelně, z nich uděláš přívod. Na konci těch drátů udělej takovou malou dutou cívku, třeba namotanou na nějakou trubičku, zase nevodivou, s asi 3-5 závity, a tu navlékni na tu prutovou anténu. Je to pokus, který někdy vyjde někdy ne. Můžeš experimentovat s počtem závitů té rámové antény, i té malé cívečky navléknuté na prut, s natáčením té antény atd. Dej vědět, jak to dopadlo.

hodnocení

Návod jsem moc nepochopil. A i kdyby tak bych to asi nestavěl. Děkuji za odpovědi.

No transformovat signál z rámové antény do prutové, to slyším prvně a je to krásnej nesmysl *smich*

Samozřejmě, že rozměry antény mají odpovídat vlnové délce chytaného elektromagnetického signálu, ale obecně platí, že jakýkoliv dlouhý drát je lepší než žádný. Každý odborník v této problematice vám řekne, že antény jsou tak trochu duchařina a ne vždy se chovají tak jak je člověk spočítá a postaví;)

lui*

Nesouhlasím. Duchařina je to pro nás, pro lidi, kteří to neumíme spočítat a změřit. Opravdový odborník dokáže anténu spočítat, a vyladit na požadovaný kmitočet.

Jo, dá se to spočítat a vyladit, to nepopírám, ale stejně je kolem toho "duchařina" - cituji odborníka na antény já to nemám z vlastní hlavy.

Ten člověk se zabýval anténami na letadlech a to je velice zajímavá záležitost, to nemá žádné uzemění, kdo si myslí, že jako protiváha antény slouží potah letadla, tak je silně na omylu a přesto lze vysílat z letadla mnoha stovkami watů na krátkovlných kmitočtech a obsáhnout celou zeměkouli ;) A kdo doporučuje transformovat signál z rámové antény do prutové by se neměl vyjadřovat k této problematice.

lui*

Hodně jsem přemýšlel, jestli se pustit do nějaké polemiky. Co se týče "duchařiny" se nebudu opakovat. Co se týče rámové antény: kdo nevěří ať tam běží. Prostě to funguje. Chce to trochu práce, když není žádné měření, ale to už stejně nemá cenu rozebírat. Vlk se jasně vyjádřil, že ho mé řešení nezajímá, má na to plné právo, a veškeré další povídání kolem je zbytečné a jen tu zabírá místo, pro možná užitečnější odpovědi.

buss

no proto... kdo tomu nerozumí, má duchy..., kdo ví, má měřáky..

Kdo se tím trochu zabýval tak ví co jsem měl na mysli s tou duchařinou, kdo to má vyčtené z netu tak...*smich*

buss

A představ si, že rámová anténa funguje, ještě by bylo vhodné ladit kondenzátorem do rezonance. Ostatně na vyhledávání máme int!

Rámová anténa funguje, ale co má za smysl to co tady doporučuje lui?

lui*

Já ti odpovím, když už se kvůli tomu strhla taková polemika. Na rámové anténě se naindukuje díky větším rozměrům, a její směrovosti, větší VF napětí. To samé napětí přivedeš do té malé vazební cívky, a původní anténu použiješ jako vazebni člen. To je celé "kouzlo", nebo chceš-li: smysl toho co navrhuje lui.. Je to řešení, které se používalo kdysi dávno v šedesátých a sedmdesátých létech, myslím, že to tu už někdo popisoval, kdy se dělala vazba venkovní antény do tranzistoráku, který neměl samozřejmě anténní konektor tím, že se tranzistorák omotal několika smyčkami z drátu kolem dokola, a druhý konec se uzemnil. Když se to vychytalo, tak to fungovalo.

Jenže na to jsi asi příliš mladý, a už to nemůžeš pamatovat.

hop®

bmbx: ano, duchařina, já říkám alchymie. Samozřejmě lze z mnoha zadaných hodnot vypočítat, jak má vypadat ideální anténa pro optimální příjem určitého signálu na určitém místě a na určitém kmitočtu z daného vysílače. Ale, za prvé, toto by byla teoreticky kdekoli jinde obecně nepoužitelná anténa, a za druhé, prakticky bude na daném místě libovolná jiná anténa fungovat lépe, než ta přesně spočítaná... *nevi*

Za naprosto přesné definování problému máš ode mne *palec*

 

mkat*
hodnocení

0x

Co takto si to skusit?Na stiahnutu antenu si pripojte 1-1,5M drotu,radio zapnite a skuste z drotom chodit hore dolu,do lava do prava.Tam kde to bude najlepsie hrat tak tam upnite drot a hotovo.

dusanhavelka
Jaký drát(materiál)je nejvhodnejši

 

 

buss
hodnocení

0x

Není tady řeč, o jakou frekvenci se jedná. Anténa je na zachycení elektromagnetického signálu. U běžného rádia drát, jistě, čím delší, tím více energie se na ní nakmitá, tam se neladí anténa na jednu frekvenci (to třeba dělali skalní posluchači svobodné evropy a pod.). Laděné antény mají amatéři vysílači (i tvz CBčka, PMRky), vojáci. U VKV stačí prutová, vertikální, nejde většinou o dálkový příjem, popř. směrové - yagi atd . Na KV, SV, DV drát. Tranzistorák se dá omotat jen drátem, když se naladí na jednu frekvenci, je to lepší, ale selektivní, pokud je stabilně naladěna jedna stanice, tak ano. Dopuručuji prohledat web, stránek o tom je tam jak nas... i tací, co se zabývají dálkovým příjmem (dx klub ...), nehledě na nepřeberné množství amatérských o tomto problému. Popř. knížky, je-li o to zájem, nějakého místního amatéra. U dlouhého drátu tzv LW bacha na blesky!

 

jabraka*
hodnocení

0x

Trochu teorie neuškodí.Elektromagnetické vlnění se šíří od vysílací antény všemi směry.Pokud se v poli této antény vyskytne vodič,lze na něm naměřit indukovanou napěťovou složku vysílaného střídavého signálu.Chytří fyzici vymyslelí zařízení,které může identifikovat ze směsi kmitočtů střídavého vysokofrekvenčního proudu jeden,zcela určitý.Jedná se o LC rezonanční obvod.Skládá se z indukce(cívky) a kapacity(kondenzátoru.)Anténa je součást indukčnosti a ladicí kondenzátor kapacitance ladicího LC obvodu.Pro každý kmitočet se kvalita LC obvodu mění,vesměs tedy změnou C - kondenzátoru.U dnešních přijímačů je používána nejčastěji cívka na feritu - feritová antena.Prodloužením této antény o násobek vlnové délky se síla a kvalita signálu částečně zvětší.Ale jen tam,kde je signál slabý.Jindy to může znamenat zkreslení a přebuzení vstupu.

JABRAKA

lui*

No tak, žáku Jabrako, kdepak máme v anténě LC obvod, čím je tvořen?

 

jabraka*
hodnocení

0x

Snad jsi se,milý lui,naučil číst,je to nad tebou popsáno.

JB

lui*
Ano, špatně, bavíme-li se o anténě.
1.) Elektromagnetické vlnění se šíří od antény všemi směry stejně, pouze v jednom jediném případě, a to u izotropního zářiče, který v praxi nikdy nenastane, a používá se pouze pro výpočty na anténách.
2.) Říká ti něco výraz rezonance antény? Víš čím je daný rezonanční kmitočet antény? Asi ne, když jsi schopen hovořit v souvislosti s anténou o LC obvodu. Rezonance je dána rozměry antény. Výrazy jako uzel napětí nebo proudu ti asi nic neříkají. A představ si, že už na anténě se děje první selekce kmitočtu.
3.) Anténa je málokdy součástí LC vstupního obvodu. Bývá to tak v úzce specifických případech. Ve všech ostatních případech je proveden vždy nějaký způsob vazby antény se vstupními obvody. A to právě proto, aby změny na anténě co nejméně ovlivnily vstupní obvody přijímače.
4.) ...Pro každý kmitočet se kvalita LC obvodu mění...v okamžiku kdy hovoříš o ladění LC obvodu nepoužívej výraz kvalita obvodu. To je veličina, která znamená něco úplně jiného a je dána rozhodně něčím jiným, než tu popisuješ.
5.) I ta tvoje feritová anténa kterou uvádíš jako příklad, je tvořena jen tím feritem. Ta cívka která je na něm namotána je už vazba, kterou se odvádí VF energie dál.
Mám pokračovat? Nechtěl jsem to tu řešit. Ale nedá mi to, nechat takové nekvalitní odpovědi bez reakce.

lui:

Rámová anténa a feritová anténa jsou principiálně stejné antény, když u feritové antény je vlastní anténou ferit a cívka je už jenom vazba, co je u rámové antény ta anténa ;)? - už vím rám *smich*

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]