Datart vrácení zboží

Z dotazu není jasné, z jakého důvodu tazatel sluchátka vracel.

Pokud šlo o vrácení zboží z e-shopu bez udání důvodu v zákonné lhůtě 14 dnů, pak bych jako prodejce očekával vrácení v originálním stavu, tj. rozhodně bez jakýchkoliv známek použití (maximálně s porušeným obalem). V diskutovaném případě měl tedy prodejce právo buď nárok na vrácení peněz neuznat, anebo snížit vrácenou částku prakticky o jakoukoliv sumu, tedy třeba až na výslednou nulu. Jako prodejce bych si asi v soudním sporu dokázal i ty tři stovky za "utření sluchátek" obhájit, například nutností vnitřního vyčištění, desinfekce ap. Neboli v tomto případě má tazatel smůlu, že ho nenapadlo sluchátka vyčistit.

Ale pokud byla důvodem reklamace výrobní vada (ve lhůtě dvou let), pak výrobek může být v jakémkoliv stavu, včetně známek používání. Zákazník má ovšem především právo na bezplatnou opravu (na vrácení peněz až při opakovaných závadách).

Z ryze subjektivního pohledu by mě jako prodejce naštvalo, že se mi zákazník po pouhém "vyzkoušení" (které by teoreticky nemělo trvat déle než vyzkoušení na prodejně) pokouší vrátit zboží znečištěné, neboli se ani nenamáhal ho před vrácením zkontrolovat, natož očistit.

A z jiného úhlu: Kdo by si koupil sluchátka, o nichž by se dozvěděl, že na nich předcházející majitel zanechal ušní maz, který se jen otřel papírovým kapesníčkem?

Jako budoucí zákazník bych čekal, že u podobného zboží prodejce provede nejen očištění, ale také desinfekci. Troufnu si říci, že náklady může prodejce klidně napálit i na těch 330 Kč, protože kdo by si troufl zpochybnit že důkladné "očištění od tělesných sekretů" a následná dokonalá desinfekce musí být levnější. Myslím, že sehnat znalecký posudek, který potvrdí, že podobná procedura může stát i 330 kč, nebude takový problém. Když jde o zdraví a hygienu, málokterý znalec by se podepsal pod větu "Stačilo to jen přelíznout ubrouskem namočeným v izoproanolu v ceně pár korun, přece z toho nebudeme dělat vědu." (Ano, takhle se to asi normálně řeší, ale zákazník by o tom raději neměl vědět.)

Jasně:
Problém má i opačnou stranu. Jakýkoliv prodejce by po převzetí zboží mohl prohlásit, že zboží bylo znečištěné používáním. Vyrobit důkaz v podobě následné fotky by nebyl problém. Podrobný "předávací protokol" s důkladným popisem stavu se v podobných případech nesepisuje, všechno je na vzájemné důvěře, že ani jedna strana nebude chtít tu druhou podfouknout. O "šmejdských praktikách" bych ovšem mluvil až když by takových případů bylo víc, což by se v recenzích na netu dalo zjistit.

Takhle to zatím vidím jen jako případ, kdy se naštvaný prodejce rozhodl příliš bohorovného zákazníka "vyškolit" tím, že zboží převzal, ale fakticky mu nevrátil nic.
Neboli zákazníkova drobná vlastní blbost za tři stovky.
Je to moc?

Pokud se budou chovat tímhle stylem, tak skončí hodně rychle. Přestože v čechách je typický zákazník ovce co si to nechá líbit, tak fakovat zákazníka funguje jen v omezené míře - teď ty tři stovky oželí, příští nákup ale bude odjinud.

Jasně že ty sluchátka v reálu nijak neopravovali, ale utřeli kapesníkem v lepším případě s desinfekcí. Práce na minutu a náklady v řádu korun. Pak to buď střelí dál zase za tři stovky, nebo si to technik nechá pro sebe.